Článek
Dominantou domu udělal architekt Alois Prastorfer obytnou část, kterou završil kupolí, jež kryje rozlehlou kruhovou místnost v nejvyšším podlaží. Horní osvětlení má i prostorné schodiště v pravé části domu. Zahrada byla přístupná schodištěm z dřevěné prosklené verandy v patře.
Ateliér se nacházel v samostatném objektu po levé straně vjezdu do areálu. Dispozice je dnes změněna mnoha pozdějšími přestavbami. V interiérech se kromě schodiště zachovalo jen několik původních dveří. Naproti tomu zůstala na straně vily obrácené do ulice a z jejího boku převážná část autentické plastické výzdoby.
Je znát, že inspirací byla středomořská architektura.
Johann Tomola, rodák z Rousínova na Vyškovsku, pracoval v Brně nejdřív jako praktikant a kreslič u kamenosochařské firmy. Postupně se stal jejím společníkem, následně se osamostatnil a otevřel si vlastní, brzy renomovaný závod.
Prastorferův architektonický styl zásadně poznamenalo studium na Vídeňské akademii a studijní cesty do Cařihradu, Řecka a Itálie. Poznání středomořské architektury spojil s poučením se na dílech předních tvůrců, kteří ctili antický odkaz.
Na rozdíl od svých současníků se neorientoval na severskou renesanci, ale zůstával věrný klasickému ideálu středozemní architektury. Přesto však mísením rozmanitých forem z pozdních slohových období nezapřela Tomolova vila dobu svého vzniku.
Balustráda na fasádě je výrazným zdobným prvkem této stavby.
Prastorferův příchod do Brna v roce 1875 byl spojen s působením na stavebním oddělení nově zřízené německé Vyšší průmyslové školy. Jako docent vedl výuku volné kresby také na brněnské německé technice.
Vila po Tomolově smrti následně měnila majitele a připadla Městskému národnímu výboru v Brně, který v ní zřídil provozovnu Československých automobilových opraven, později měla využití například jako herna a sídlo společnosti.
