Hlavní obsah

Dům Arnoldových patří k tomu nejlepšímu z brněnské vilové architektury

Novinky, Text: Dagmar Černoušková, editace: Kristýna Křížová

Působivá vila Kathariny a Josefa Arnoldových je jednou z nejkrásnějších brněnských staveb. V současné době prochází rekonstrukcí. V Černých Polích vzniklo ostatně hned několik přepychových vil. Na svém pozemku postavil vilu nejen stavitel Arnold, ale následovali ho i doktoři Adamčik a Giskra.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily, David Židlický, Archiv Muzea města Brna, Ateliér A99

Vila se nachází na adrese: Drobného 299, 602 00 Brno-sever-Černá Pole. Zleva: původní stav stavby a vizualizace budoucí podoby od ateliéru A99.

Článek

Josef Arnold patřil ke klíčovým postavám brněnské architektury 19. století a významně ovlivnil stavební podobu města. Studoval na Polytechnice a Akademii výtvarných umění, působil v Mnichově a Řezně a později ve Vídni, kde praktikoval v ateliéru Heinricha von Ferstela, který ho pak i vyslal v roce 1851 do Brna.

Ve svých vlastních návrzích uplatňoval styl doznívajícího romantického historismu s prvky arkádového stylu, tzv. Rundbogenstilu a později italizující neorenesanci.

Foto: Archiv Muzea města Brna

Zábradlí balkonu je chloubou stavby.

Vlastní vila Josefa Arnolda byla umístěna v hloubi dlouhé parcely mezi ulicemi Drobného a Černopolní. Plány vily pocházejí z roku 1862 a za zmínku stojí, že od tohoto data byli také manželé Josef a Katharina Arnoldovi majiteli pozemku ve svahu nad Lužánkami.

S plány se dochovalo i stavební povolení podepsané tehdejším brněnským starostou Christianem d’Elvertem, ve kterém se Arnoldovi povoluje, aby ve svém vlastním vinohradu nad Lužánkami vybudoval pavilon.

Foto: Archiv Muzea města Brna

Za pozornost rozhodně stojí drobné dekorativní detaily.

Stavba byla v roce 1862 dokončena. O rok později si Josef Arnold v její blízkosti nechal postavit i skleník. Vstup do domu s prodlouženými schody byl umístěn v pravé krajní ose jihovýchodní strany. Obdélná vstupní hala byla volně propojena s dvouramenným schodištěm a vstupem do jídelny. Na ni navazoval pokoj sousedící s velkým salonem s hlubokou obdélnou nikou.

K pokoji za jídelnou a k salonu přiléhala veranda. Půdorys patra byl téměř stejný, nechyběl velký salon s balkonem nad výstupkem, pokoj pro hosty a dvě menší komory. Ve vysoké hrázděné „věži“ se sedlovou stříškou byl jeden pokoj.

Arnold jako provádějící stavitel realizoval řadu významných veřejných i soukromých staveb. Věnoval se také restaurování památek.

Foto: Archiv publikace Slavné brněnské vily

Nákres prozrazuje uspořádání místností ve vile.

V září 1883 manželé Arnoldovi vilu prodali. Po několika dalších majitelích koupila nemovitost v roce 1909 Cecílie Hože, rozená Löw-Beerová. Ta byla starší sestrou Alfreda Löw-Beera, a tedy tetou Grety Tugendhatové.

Manželé Hože realizovali rozšíření a úpravu vily v duchu art deco s prvky secese. Rozsáhlý pozemek u vily byl kultivován a podle už jen tradovaných vzpomínek pamětníků na něm byly altánky a besídky se zahradním nábytkem.

V roce 1939 zabralo vilu gestapo a Cecílie Hože a její syn Max se ženou Bedřiškou byli odvlečeni do koncentračních táborů, kde zahynuli. Po druhé světové válce přešla nemovitost pod národní správu a stala se majetkem státu. Sloužila jako mateřská škola. Teď už je řadu let v majetku města Brna a prochází rekonstrukcí.

„V současné době se provádí vyklízení původních násypů podlah a statické zajištění objektu. Celková rekonstrukce by měla být dokončena koncem roku 2023, se zpřístupněním objektu a výstavních prostor se počítá na jaře 2024,“ uvedl pro Novinky.cz Libor Krejčí ze správy budov Muzea města Brna.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám