Článek
Zdejší domy měly obsahovat méně jednopokojových a čtyřpokojových bytů, zatímco dvoupokojových a třípokojových bylo třeba více, všechny ovšem s dvorkem a částí zahrady, jak to odpovídalo tehdy prosazované myšlence zahradního města.
Střídáním řadových a volně stojících rodinných domů se mělo předejít uniformitě zástavby. Součástí celého souboru, který koncem dvacátých let nesl název Vořechovka, se mělo stát i náměstí s nákupním a společenským centrem.
Podle návrhu Vondráka a Šenkýře došlo k urbanistickému řešení této první velké poválečné kolonie rodinných domů. Vondrák patřil ke slavné generaci českých architektů narozených ke konci 19. století. Tento tvůrce sice nedosáhl věhlasu svých úspěšnějších vrstevníků, jakými byli Josef Gočár nebo Pavel Janák, ale v dějinách české architektury a v obytné architektuře a plánování zahradních měst si vydobyl své místo.
Gočárova stavba, která předběhla svou dobu. Jaroměř otevřela zrekonstruovaný Wenkeho dům
Pohled na vilu na dobovém snímku
Vondrákův architektonický rukopis se během výstavby trochu proměnil. Zatímco řadové domy v Lomené ulici jsou navrženy v duchu „cottage-houses“ anglické architektury zahradních měst, u obytného komplexu budovy tržnice, restaurace a kina, obrácené hlavním průčelím do Macharova náměstí, se Vondrák pokusil o romantizující architekturu s dekorativními prvky, připomínající spíše německé a rakouské vzory.
Stavbu krášlí hlavně cihlová fasáda
V bloku od centrálního Macharova náměstí směrem na západ předpokládal výstavbu solitérních vil umělců, k čemuž také došlo. Naproti tomu západní čelo náměstí rezervoval pro vlastní vilu architekta Aloise Dryáka a vilu sochaře Otakara Španiela a uprostřed mezi nimi ponechal Jaroslav Vondrák místo pro svou vlastní vilu, která ve třicátých letech 19. století na tomto místě skutečně vznikla.
Plánek prozrazuje uspořádání místností v prvním patře
V jejím návrhu s terasovitě se zvedajícím a horizontálně členěným objemem, zakončeným expresivně tvarovaným trojúhelníkovým štítem s cihelným plastickým dekorem, se Jaroslav Vondrák přihlásil zejména k hamburské expresionistické architektuře architekta Fritze Högera a k amsterdamské škole. Když později, v roce 1930, terasu citlivě překlenul skleněnou zimní zahradou, naznačil i svůj další možný vývoj k funkcionalistickému směru.
Východní strana vily má ostré tvary
Na druhé straně tím však možná i stvrzoval raně modernistické pojetí, které si potrpělo na expresi a trochu nečekané prvky. Také řešení trojúhelného štítu v hlavní straně vily a křivek masivního výstupku na boční fasádě takové překvapení nabízejí.
Stavba připomíná loď a komín kormidlo
Výrazným znakem objektu je jeho nesouměrná kompozice plná dramatické dynamiky. Pozorovatele třeba napadne, že se tři vzájemně prolnuté části stavby podobají podivuhodným lodím. Tvarově osobitý a suverénně nasazený komín pak připomíná kormidlo, tedy jistotu i sebevědomí, tyčící se na samém vrcholu díla.
Zdroj: Publikace Slavné pražské vily, Přemysl Veverka, Vladimír Šlapeta
