Článek
Městečko, kde dům stojí, získalo své jméno podle stromu břestovce, jichž v okolí roste spousta. Dokonce se k nim váže místní legenda, která praví, že kdo okusí plody břestovce, nedokáže už z Citliku odejít.
Právě tuto legendu s hezkou nadsázkou připomínají architekti jako jeden z možných důvodů, proč si jejich klienti vybrali ke svému životu právě toto místo.
| Znáte břestovec? |
|---|
| Břestovec jižní (Celtis australis) je zhruba 25 metrů vysoký strom s hladkou šedou kůrou a černými peckovitými plody, které jsou jedlé. Mají zhruba centimetr v průměru a rostou na dlouhých stopkách. Listy stromu jsou dlouhé 5-15 cm, mají oválný tvar a zakončeny jsou podlouhlou špičkou. Dřevo stromu je pružné a pevné, proto se dříve používalo například na výrobu rybářských prutů nebo bičů. |
Dům je obklopen bujnou zelení a divokou přírodou, ze které se oba majitelé mohou radovat při každém pohledu ven.
Architekti dávají na domě plně vyniknout čistým, surovým materiálům.
Klienti, botanička a závodník na terénních motocyklech ve středním věku, si přáli dům, který bude jednoduchý a přitom nadčasový, otevřený a přitom ale soukromý a přirozeně za dostupnou cenu.
Zároveň nechtěli mít pocit, že jsou ve svém domě uzavření. Naopak, jeho interiér měl volně dál pokračovat venku. A obecně, jejich domov měl vyhovovat životnímu stylu a potřebám, tj. měl být co nejvíce provázaný s okolní přírodou.
Interiér domu je takřka neviditelně propojen s jeho exteriérem.
Požadavek na jednoduchost domu nebyl náhodný. Klienti se dostali sami do věku, kdy se rozhodli svůj životní styl zjednodušit. A tomu měl opět odpovídat i charakter jejich nového domova.
Přiznaný zůstává betonový skelet domu i v interiéru. Hrubý povrch stěn kontrastuje s litou leštěnou podlahou z téhož materiálu.
Nejbližší domy v okolí jsou dostatečně daleko na to, aby si majitelé užívali soukromí, byť mají celou přední část domu otevřenou.
Výsledkem je proto dům tvořený jasnými, jednoduchými liniemi, cele otevřená fasáda propojuje doslova neviditelně prostor uvnitř domu a vně. Dvojice boxů postavených na sebe pak naopak poskytuje ono požadované soukromí ve chvíli, kdy majitelé zatouží po klidu a ničím nerušeném odpočinku.
Čistě bílé omítky a šeď pohledového betonu i leštěných podlah z téhož materiálu jsou pak jen tichou, nenápadnou kulisou pro koncert tvarů a barev, který člověku před očima rozehrává okolní příroda.
Architekti v interiéru propojili beton s hliníkem a dřevem. Vše odlehčují velké plochy prosklení.
Kuchyň je řešena jako lineární, opět s velkou provázaností s venkovním prostředím.
Architekti přiznávají, že nejraději pracují pouze s čistými, nijak upravovanými nebo zakrývanými materiály, které rádi nechávají vyniknout v interiéru.
Pro tento dům zvolili základní trojici, jíž kromě již zmiňovaného betonu tvoří hliník (použitý na rámech oken a dveří) a přírodní dřevo. Právě spolehnutí se na čistý materiál ovšem, jak říkají, klade vysoké nároky na přesnost v projektování a poté řemeslnou zručnost stavebníků a nenechává prostor pro chybu.
Domov majitelům nabízí i klidná zákoutí soukromějšího charakteru.
Dřevěné prvky odlehčují interiér domu.
Dům má jednoduchou a přehlednou dispozici. Zatímco přízemí tvoří dvojice na sebe kolmých boxů, z nichž více otevřený v sobě spojuje obývací pokoj, jídelní zónu a kuchyň, v uzavřenějším lze objevit dvojici pokojů. Horní box pak zabírá ložnice majitelů, jíž doprovází velká šatna a koupelna.
Ložnice majitelů je v horním podlaží.
Ať vyhlédnou, kterým směrem chtějí, vždy se mohou majitelé kochat pohledem do okolní přírody.
Půdorys přízemí
Půdorys horního podlaží
Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
