Článek
Na periferii malé obce býval volný pozemek, který byl z jedné strany krytý lesem a nacházel se v zástavbě malých domů. Šířka přilehlých cest svědčila o tom, že původně šlo spíše o rekreační oblast plnou chat a chalup. Nedaleko se nachází celkem frekventovaná silnice, která je od zmíněného pozemku oddělená zarostlým terénním valem.
Dnes se na tomto místě nachází soubor staveb jako výsledek odvážného investorského záměru, který vsadil na spojení domova pro seniory s mateřskou školou.
Autorským ateliérem je pražské studio s názvem ti architekti a autoři Pavel Zezula, Martin Machů a Martina Loskotová a jejich spolupracovníci Jiří Dvořák a Radka Peška Matoušková.
Budovy objektu pro seniory, spojené proskleným krčkem s vegetační střechou, slouží i jako hluková bariéra pro vnitřní pobytovou zahradu, která je společná. Podobně jako u bytů s pečovatelskou službou umožňuje dispoziční řešení stavby výstup dětí přímo do vnitřního parkového prostoru.
Byty jsou orientovány do prosluněné zahrady a směrem k silnici jsou umístěny vnitřní domovní komunikace. Objekt působí malebnějším a útulnějším dojmem díky důmyslnému rozdělení na menší dílčí celky se samostatnými střechami. Jednotlivé „domky“ pak mají fasádu s rozdílnou zrnitostí omítky shodné barvy, což vytváří jemný rozdíl v odstínu v závislosti na směru dopadu slunečních paprsků. Mateřská škola s jednou třídou a malou komunitní učebnou se nachází v blízkosti lesního porostu. Budova ctí tvary korespondující s domovem pro seniory. Na první pohled tak lze poznat, že k sobě objekty patří, přesto však, díky odlišnému zpracování fasády, vytváří výrazný kontrast.
Zahrada jako klíčový prostor pro setkávání
Děti a senioři se mohou setkávat na společné zahradě. Herní prvky jsou převážně přírodního charakteru. Zahrada je rozdělena nízkým plůtkem a má parkový charakter. Nechybí v ní zatravněné valy, vyvýšené dřevěné lávky mezi bylinkami nebo vodní koryto s malými hrázemi.
Stavba patří mezi díla přihlášená loni do soutěže Česká cena za architekturu.
