Rudymu Linkovi na statku všechno hraje

Hodně muzikantského času také prožívá v oblíbené Itálii i jinde ve světě. Samozřejmě se se ženou vrací i do Švédska, kam v roce 1980 emigroval a dodnes považuje Skandinávii za jedno z nejlepších míst k životu. Ale se Šumavou za humny už léta letní měsíce prožívá zde - na bývalém statku, jehož součástí je i stavení, které bývalo radnicí a na střeše má dochovanou zvoničku i se zvonem, který tam vydržel do dnešních dnů.

„Tenhle barák hraje skvěle,“ podotýká Rudy Linka k faktu, že muzikant, který u nás (nebo i ve světě), něco znamená, tady byl hostem, koncertoval nebo natáčel televizní medailonek. Ostatně pořádají se tady i malé koncerty, nechybějí hostinské pokoje a ve stodole parkuje ikonický stříbrný karavan.

Nemálo času i tady náš hostitel věnuje přípravě a organizování letos už dvacátého ročníku Bohemia Jazz Festu, kam zve kolegy a kamarády zvučných jmen z celého světa.

V menším domku rámujícím dvůr žila rodina původního majitele. Obývali ho i Linkovi, stejně jako další části usedlosti. Vždy podle toho, jak postupovaly rekonstrukční práce na celém objektu proměňující místo k rekreačnímu a celoročnímu bydlení. Nechybí ani dostavba s krytým bazénem. Stav zanedbaného stavení pak Rudy Linka dokládá na archivních fotografiích.

„Tady byl dokonce propadlý strop. Pohled vysoko do krovů nás navedl k tomu, že jsme toho vlastně využili a nechali udělat jenom ochoz. A prostor s kamenným, ale novým schodištěm jsme nechali otevřený,“ neskrývá spokojenost s výsledkem muzikant, když nás vede do překvapivé místnosti za nenápadnými nízkými dveřmi usazenými v kamenných a původních zárubních.

Vybouráním příček v bývalých chlévech vznikl nečekaný prostor, působící díky nábytku jako zámecká komnata. S malým pódiem obloženým nástroji v čele. A v protilehlé stěně, obložené dřevěnou mozaikou, jsou pro změnu nenápadné dveře - se stejným obložením jako stěna vedoucí do „tajné“ komnaty: technického zázemí domu vytápěného tepelným čerpadlem i fotovoltaickými panely. K soustavě kotlů, trubek, páček a displejů průvodce lakonicky dodává: „Nevyznám se v tom.“

„Lidi si při návštěvě myslívají, jaký nejsem architekt. Ale dělalo se tady všechno postupně a po částech. Dlouhé roky…“ Nicméně i dveře do spíže mají nápad - na jejich vnitřní straně jsou poličky vyrobené na míru přesně podle kořenek seřazených abecedně. Kouzlo muzikantova domova je tu reálné.

„Cestuji celý svůj život, nepřijde mi to zvláštní. A už je mi jasné, že nikde to není úplně skvělé. Ale skoro každé místo má něco úplně úžasného. A když si uvědomíš, v čem to je, začneš si to vychutnávat. A přijdeš na to, že cestovat je vlastně nejlepší. Není to až tak o ekonomických hlediscích, ale třeba o tom, jak se lidi na sebe dokážou usmívat. Na New Yorku - bydlím v centru - je nejúžasnější energie lidí. (Když jsem se přestěhoval do domu na Broadwayi a 86. ulici a čekal u výtahu s mojí kytarou, přišla babička, hned se dala do řeči a s německým přízvukem mi řekla: ,Já miluju elektrickou kytaru!‘ Když jsem ale nedávno jel autem na workshop do Konzervatoře Jaroslava Ježka a nemohl jsem to najít, zeptal jsem se staré paní jdoucí po chodníku na cestu. Odpověděla mi a hned dodala: ,A řekněte jim, ať tam do toho pořád nemlátěj…‘ To je rozdíl mezi těmi městy. V životě jsou nejdůležitější drobnosti, které se dějí neustále,“ konstatuje světoběžník s tím, že na českém jihu bývá celé léto.

„Snažím se tady být alespoň tak pět měsíců v roce, už dvacet let. Vánoce slavíme v New Yorku, protože tam jsme celá rodina. Když sem ale přijedou naše vnučky - dvouletá a tříletá -, tak jsou tady také nadšené a nejvíc ze zahrady. Narodily se do situace, že vyjdou z domu a neustále se drží za ruku. Tady po trávníku pobíhají úplně volně. Místní kamarád se mě ptal, proč jsem si tohle místo, kde není nic, vybral, když v New Yorku je úplně všechno. Odpověděl jsem mu, že právě proto. V NY je opravdu všechno, jen tam chybí to ,úplný nic‘.“

Zrealizovaný nápad dovézt do republiky světové muzikanty se v podobě Bohemia Jazz Festu stal během dvaceti let jedním z největších letních jazzových hudebních festivalů v Evropě. Letošního července to budou pódia v jedinečných a malebných kulisách Prahy, Hluboké nad Vltavou, Brna, Plzně i Prachatic, kde to vše vzniklo.

„V Praze, v Královských zahradách, začne festival koncertem věnovaným Dánsku. Mají fantastické hudebníky a letos evropské předsednictví. Dnes se tak často mluví o jejich Grónsku, a tak i z toho důvodu je chceme podpořit,“ konstatuje ve zkratce producent.

„Vím, že ten festival - a hudba vůbec - dávají lidi dohromady. Bude tam hrát jejich skvělý kytarista Jakob Bro a úžasná zpěvačka Sinne Eeg. V Prachaticích bude hrát americký kytarista John Scofield - samozřejmě kamarád -a bude bydlet tady u nás,“ má jasno s jiskrou v oku světově uznávaný jazzman.