Článek
Rotterdam bývá spojován hlavně s odvážnou současnou architekturou. Nový projekt studia MVRDV ale posouvá představy o ní ještě dál. Návrh Rotterdam ROCKS! nechce být jen další výraznou stavbou na břehu řeky Mázy. Jeho cílem je stát se živým organismem, který návštěvníkům ukáže, jak by mohla vypadat architektura budoucnosti.
Stavba bude první takzvanou Shift Embassy na světě, tedy projektem nadace Shift Foundation, která v loňském roce vypsala architektonickou soutěž na podobu svého prvního centra; návrh rotterdamských architektů z ní nakonec vyšel jako vítězný.
Nadace chce budovu využívat k tomu, aby veřejnosti názornou cestou přiblížila témata klimatu, hospodaření s vodou, energie, biodiverzity i cirkulárního stavebnictví. Architekti však zdůrazňují, že jen výstavy a přednášky nestačí, a proto šli ve svém návrhu ještě dál.
„Budova nemůže tento příběh jen vyprávět. Její forma, materiály, veřejné prostory, osázené plochy, vodní systémy i energetická strategie se musí stát součástí zážitku. Promlouvat musí k návštěvníkovi samotná architektura,“ vysvětlují.
Návrh vychází z myšlenky, že říční park nemá končit na nábřeží. Zeleň proto vstupuje přímo do stavby a soustavou teras, zahrad a veřejných cest pokračuje vzhůru až na střechu. Budova se tak mění ve svébytný ekosystém, který propojuje město s řekou.
Dům jako skála i biotop
Objekt tvoří dvě propojené věže – jedna bude sloužit především výstavám, druhá gastronomii a společenským akcím. Jejich objemy jsou vytvarovány do podoby oblých skalních útvarů (či obřích oblázků, chcete-li), mezi nimiž vznikají otevřené prostory plné světla, zeleně a proudícího vzduchu. Návštěvníci budou komplex procházet po schodištích, rampách, galeriích i terasách a střídavě se ocitnou v uzavřených „jeskyních“ i na otevřených prostranstvích s výhledem na Rotterdam.
Nejde přitom jen o efektní architektonické gesto. Zaoblené tvary vytvářejí různá mikroklimata – místa s odlišným množstvím slunce, stínu, větru či vlhkosti. Díky tomu mohou jednotlivé části fasády hostit různé druhy vegetace, zadržovat vodu nebo nabídnout úkryt ptákům a netopýrům. Fasáda se tak stává součástí městského ekosystému, který zároveň zpestřuje a obohacuje.
Udržitelnost pod drobnohledem
Podle architektů je nejudržitelnější ta budova, která už byla postavena. V tomto kontextu musí nová stavba svou ekologickou stopu obhájit nízkými emisemi, podporou biodiverzity i schopností přizpůsobovat se budoucím změnám.
Projekt tedy počítá s využitím recyklované oceli, nízkouhlíkového betonu, biomateriálů i komponent navržených tak, aby je bylo možné jednou snadno rozebrat a znovu použít. Budova se má stát doslova materiálovou bankou.
Neobvyklé je také to, že všechny její ekologické systémy budou viditelné a veřejně přístupné. Centrální monitor bude v reálném čase zobrazovat výrobu energie, spotřebu vody, stav vegetace, biodiverzitu a další data. Rotterdam ROCKS! tak nebude jen architektonickou atrakcí, ale také laboratoří, která návštěvníkům ukáže, jak může moderní budova fungovat coby součást širší krajiny.
A právě v tom spočívá hlavní myšlenka návrhu. Nejde o stavbu, která tvrdí, že našla odpověď na klimatické výzvy. Místo toho vytváří prostor, kde lze nová řešení průběžně zkoušet, měřit a dále rozvíjet. Termín její výstavby zatím nebyl zveřejněn.
