Původně chtěli zděnou chalupu na Šumavě. Nakonec mají moderní dřevostavbu s kachlovou pecí

Blanka: Bylo to v roce 2002. Jeli jsme s našimi tehdy malými dcerami lyžovat na Šumavu. Trochu jsme zabloudili a úplnou náhodou jsme se otáčeli přesně na místě, kde nám dnes stojí dům. Zpětně si říkáme, že to nemohla být náhoda.

Hynek: Zůstalo nám to ležet v hlavě, protože se nám v okolí opravdu líbilo. A dozrálo v nás rozhodnutí, že bychom (jednou) chtěli mít hezkou chalupu na Šumavě. Ale k tomu měla vést ještě dlouhá cesta.

Blanka: Hledali jsme, co by se nám líbilo, a původně jsme chtěli koupit chalupu na úplně jiném místě. Měli jsme už dokonce složenou zálohu, ale jeden známý nás od toho odradil. Tak jsme se s realitním makléřem domluvili, že zálohu převedeme na jinou nemovitost. A z té omezené nabídky, která tehdy byla, jsme se ocitli v této vesnici, kde jsme koupili starou a maličkou chalupu.

Hynek: Čtrnáct let jsme sem jezdili, poznávali místní život a lidi. Pak jsme si vyhodnotili, že je konečně na čase si splnit sen o velkém domě. Starou chalupu jsme prodali a koupili pozemek vzdálený asi 600 metrů od ní.

Blanka: Měli jsme poměrně jasnou představu. Velká chalupa nám totiž měla vynahradit to, co nám v Praze chybí – souznění s přírodou, velká kachlová pec (to byl náš velký sen) a dostatek prostoru pro setkávání s rodinou i přáteli. Dům jsme si navrhli dokonale tak, aby uměl být intimní pro dva a zároveň pojmout velkou společnost.

Hynek: Taky jsme chtěli dostatečně velké technické zázemí a skladovací prostory. V Praze máme malý domek a mikro sklad v garáži. Auto pak musíme parkovat na ulici. V principu to dělají všichni, ale to ještě neznamená, že je to dobře. Takže jsme si náš nový šumavský dům nechali navrhnout opravdu přesně podle našich potřeb a přání.

Blanka: Jeden rok jsme byli na For Archu a potkali se tam s jedním panem architektem. Už tehdy jsem se rozhodla, že bude naším projektantem. A opravdu jsme ho za dva roky oslovili a se svým týmem nám zpracovali nejprve architektonickou studii a potom celý projekt přesně podle našich představ.

Hynek: To přišlo po době covidové. Měli jsme do detailu hotový projekt na zděný dům. Jenže pak jsem začal oslovovat firmy a vracely se mi nabídky úplně mimo naše možnosti. V té době šly ceny materiálů raketově nahoru, polystyren měl cenu zlata. Ale my jsme nechtěli ustupovat z našich požadavků.

Blanka: A tehdy nás právě projektanti navedli na myšlenku dřevostavby, ať to aspoň zvážíme jako variantu. Tak jsme oslovili pár firem a nakonec si vybrali firmu z Písku, na kterou jsme dostali doporučení nezávisle z několika stran.

Hynek: Když jsme poprvé seděli u nich v kanceláři, bylo jasné, že jsou naše krevní skupina. Dali nám i rozumnou cenovou nabídku, tak jsme si plácli.

Blanka: Zjišťovali jsme, jak moc se musí předělávat stavební povolení, když změníte konstrukční systém. Ale zjistili jsme, že to není taková hrůza. Hlavně to za nás vše vyřizovala projekční kancelář ve spolupráci s realizační firmou. Udělali nám inženýring na klíč a to nám velice vyhovovalo. Nám dali už jen výsledné řešení a my to odsouhlasili.

Hynek: Vše je promyšlené a každý centimetr má svůj účel. Dole jsme si vytvořili komfortní 2+1 pro nás – nastávající seniory. Není to úplně bezbariérové, ale určitě to budeme mít na stáří velice pohodlné. Teď sem jezdíme jako na chalupu, ale do budoucna tady chceme trávit stále více času a do Prahy jezdit třeba jen na pár dní v týdnu.

Blanka: Horní patro je celé pro naše dcery s rodinami. Každá dcera má dva pokoje a plnohodnotnou koupelnu se záchodem. Aby se všichni cítili jako doma, když přijedou, a ne jako na návštěvě.

Hynek: V přízemí máme ještě to vysněné technické zázemí a pak místnost, která drží celý dům pohromadě – naši Haffo místnost.

Blanka: Je to velký společenský prostor dole v přízemí, kde máme kachlová kamna a vejde se tam „hafo“ lidí. Máme partu, která se jmenuje Haffo a se kterou se často scházíme. Je to dominantní místnost pro celý dům a náš vysněný projekt. Děláme tu zabíjačky a další různá setkání s přáteli, ale hlavně s velkou rodinou.

Hynek: A ta pec je absolutní bomba. Sem na Šumavu to prostě patří. Když venku padá sníh a je velká zima (a takové tady pořád jsou), sedět u pece, mít v místnosti třicet dva stupňů a koukat z tepla na ten nečas, to je přesně ten důvod, proč jsme to dělali.

Blanka: Architektky z projekční kanceláře nám s návrhem interiéru pomohly. Ale hodně jsme se inspirovali na Instagramu. Líbil se nám originální dubový nábytek z jednoho kusu. Máme z něj lavici, stůl i křesílka se stolky.

Blanka: Měli úžasný přístup, výborné oko, vkus a zkušenosti. Uměli se na nás naladit a sami přicházeli s nápady. Nejvíc nás asi překvapilo, jak nás dovedli provést rozhodováním. Když byly čtyři varianty, zjistili všechny informace, dali nám je na stůl, vysvětlili plusy a minusy, a dokonce řekli, co by si vybrali oni a proč. A pak nechali rozhodnutí na nás. To byl obrovský komfort. A taky nám ušetřili spoustu peněz. Chovali se velmi profesionálně a zodpovědně.

Hynek: Stavět jsme začali v říjnu 2023 a v květnu 2024 jsme tu poprvé přespali. Sice ve spacácích na holé zemi, ale zatopili jsme si poprvé v peci a to byl moment, kdy jsme si řekli, že už jsme doma a už se tu dá přebývat. Pak se samozřejmě ještě spousta věcí dodělávala v interiéru i na zahradě. Od roku 2025 využíváme chalupu naplno.

Hynek: Sami jsme si zajistili tři věci. Na základovou desku jsme si najali místní firmu, měli jsme vlastního elektrikáře (to byla naše podmínka) a pecaře, kterého jsme měli domluveného rok dopředu. Ale vlastníma rukama jsme nedělali nic, nechali jsme to na profesionálech. Měli jsme od firmy vše na klíč, byla naším generálním dodavatelem.

Hynek: Chtěl jsem moderní technologie, ale přiměřeně. Ne smart home, co dneska funguje a za rok dodavatel zkrachuje a už to nejde opravit. Máme elektrické topné fólie v podlaze, tepelné čerpadlo na teplou vodu a ohřev bazénu, fotovoltaiku (kolem 9,7 kWp) a řízené větrání s rekuperací. A nakonec sem dáme i Wi-Fi moduly, abychom mohli zapnout vytápění na dálku. Já jsem se tomu původně bránil, ale u chalupy je to praktické.

Blanka: Ticho. My se tady opravdu neslyšíme. Když je někdo v Haffo místnosti a jinde jsou zavřené dveře, je v domě úplný klid.

Hynek: Určitě ne. Nic nás nelimituje, hlučnost je nulová a tepelná izolace je dokonalá.

Blanka: Přístup realizační firmy. Byla tam spousta maličkostí, se kterými nám ušetřila peníze. Třeba konkrétně koupelny – poslali nás vybrat design a my si vybrali. Jenže pak přišla nadsazená nabídka, protože obchodník pochopil, že jsme rozhodnutí a že nám může dát vyšší cenu. To se klukům z realizační firmy nelíbilo, tak to vytendrovali jinde a levněji. A my o tom ani nevěděli. Přitom zůstalo přesně to, co jsme si vybrali. Byli úžasní.

Hynek: Původně měla být hlavní část domu obložená dřevem a zbytek kamenem. Pak jsme řešili finanční optimalizaci a taky praktickou stránku věci: obkladové dřevo je dražší a musí se často natírat, navíc je fasáda ne úplně dobře přístupná. Tak jsme to udělali inverzně. Hlavní blok má klasickou fasádu a dřevo je tam, kde je fasáda dostupná. A nakonec to vypadá dobře, protože dřevo na fasádě prostě vzhled domu vždycky vylepší.

Blanka: Náš pozemek je na severním svahu, což je nevýhoda. Chtěli jsme ale z obýváku výhled do zahrady a na Javorník, takže ložnice je na jižní stranu. To nám sice úplně nevyhovuje, protože máme rádi na spaní tak 16 °C, ale jinak to bohužel udělat nešlo. A venku jsme si museli udělat posezení na různých místech okolo domu kvůli povětrnostním podmínkám, protože tady často fouká, tak abychom se vždy měli kam schovat.

Blanka: Už asi stokrát jsme si řekli, že jsme to domysleli dobře a prakticky. Aby se zbytečně nechodilo navíc – nákup z auta hned do kuchyně, dřevo tak, aby se nenosilo přes půl domu. Když přijde návštěva a jde rovnou na terasu, nemusí chodit přes celý dům. A taky záchody. Máme jich sice pět, což zní šíleně, ale dává to smysl. Když sedíme venku u ohniště, je WC hned po ruce. Vložili jsme do plánování hodně času a je to poznat. Dneska jsme za to vděční. Takže bychom neměnili nic.

Hynek: Taky jsem se vším moc spokojený. A nejvíc jsem hrdý na to, že jsme přípravě dali čas a že každý centimetr má účel. A že jsme si dovolili postavit dům, který je zároveň pro dva i pro celou rodinu. Když jsme tu sami, uzavřeme si naši část a vytápíme jen tři místnosti. Když přijede rodina, mají svoje zázemí a nikdo nikomu neleze do soukromí.

Blanka: Pokud máte nějaký sen, vyplatí se ho neuspěchat a najít si lidi, kterým můžete věřit. A taky vše pořádně promyslet, ať v domě dokážete žít hezky, prakticky a s radostí.