Pro svou dřevostavbu si koupili hezký pozemek. Při kopání základů objevili zbytky staré cihelny

Šárka: Bydleli jsme v Hradci Králové v bytě 2+kk, dcera v té době byla ve školce. S manželem jsme si ale říkali, že až půjde do první třídy, bylo by dobré, aby měla svůj pokojíček. Začali jsme se tedy poohlížet po větších bytech.

Nicméně velmi brzy jsme zjistili, že za cenu bytu můžeme mít za Hradcem, kam jezdí i MHD, rodinný dům. Původně jsme do domu nechtěli, ale kvůli dceři jsme nad tím začali uvažovat.

Tomáš: Chtěli jsme menší parcelu, protože jsme věděli, že nám to bude stačit. V roce 2019 byla cena 3100 Kč/m2. Pamatuju si, že nám to přišlo dost drahé. Každý se chytal za hlavu, když jsme jim řekli, že kupujeme pozemek za 2,6 milionu Kč. Dnes se tady prodávají pozemky za 7500 Kč/m2.

Tomáš: Věděli jsme, že tu předtím stála cihelna, takže jsme si jen nebyli jistí, co je v půdě. Sice tady byly prováděné sondy a jejich podrobný popis a zpracování na fotkách vypadalo dobře, ale byla tam zmínka o složitosti podloží.

Šárka: Psali tam, že pozemky mohou mít různá podloží. Takže jsme počítali s tím, že až začneme stavět, může nastat nějaký problém. My máme například pod rodinným domem základy jiné stavby, nejspíš sušičky cihel.

Tomáš: Všechno jsme se dozvídali postupně. Pozemek byl zvenku krásný, rovina, žádný výškový rozdíl, vše bez problémů. Jakmile se ale bagr lžící dostal tak do dvaceti centimetrů, začalo to skřípat a nakonec jsme kvůli základům museli rozřezávat nějaké cihlové zdi. Pak jsme se od starousedlíků dozvěděli, kde stála jaká budova a podobně. Samozřejmě, někteří lidé, kteří tady nyní bydlí a jsou původem odsud, věděli, jak to tu dříve vypadalo, a vybírali si pozemky tam, kde předtím nic nestálo.

Tomáš: Ve smlouvě o pozemcích byla zmínka, že se tady mohou místy objevovat zbytky spodních staveb. To, že je tady zbouraná továrna, jejíž zbytky jsou 20 centimetrů pod zemí, tam úplně zmíněno nebylo.

Šárka: Líbila se nám ta rychlost. Chtěli jsme, aby si dcera ještě stihla užít zahradu, dokud je malá. Nakonec se ale výstavba stejně trochu protáhla v důsledku pandemie.

Tomáš: Pozemek jsme začali hledat v červnu roku 2019 a na podzim už jsme uzavřeli smlouvu se stavební firmou. Pak se čekalo na zasíťování pozemků a realizaci chodníků a komunikací. Výstavba domu začala v březnu roku 2021 a v prosinci téhož roku jsme se už stěhovali.

Tomáš: Trochu jsme si informace zjišťovali. Rodiče manželky mají dřevostavbu, respektive klasický okál, takže jsme jistou zkušenost měli. Pak jsme jen vybírali firmu, která pro nás bude technologicky přijatelná. Nechtěli jsme dřevostavbu, která se staví přímo na staveništi, a nechtěli jsme, aby se stavělo ze zdravotně závadných materiálů, to znamená žádné OSB desky, lepidla a tak dále.

Tomáš: Základy máme jednou tak hluboké, než měly být. Tím, jak se vybírala stavební suť ze země, základ se rozšiřoval, tak stavbaři museli jít hlouběji, protože se pořád objevovaly další zbytky materiálu. Trochu jsme tím byli zaskočeni, ale když jsme později viděli, jak se staví základy sousedních domů, které byly vykopány například pět metrů do země a stavěli dům na pilotech, byli jsme rádi, jak to nakonec dopadlo u nás.

Tomáš: Ano, na klíč, základová deska byla v ceně domu. Chtěli jsme základovou desku a dům od jedné firmy. Dům na klíč jsme chtěli hlavně proto, že pracuji na směny, nemám pevnou pracovní dobu a nedokázali jsme si představit, že bychom si dům stavěli sami a že by se stavělo roky, jak to u některých staveb bývá.

Tomáš: Ano, máme katalogový dům, ale celou vnitřní dispozici, okna, dveře a místnosti jsme předělávali hlavně podle orientace zahrady a pohybu slunce. Chtěli jsme specifické místnosti, jako je chodba, koupelna s WC a technická místnost, orientovat k silnici, aby nás to nerušilo, a obývací pokoj, ložnici a dětský pokoj jsme chtěli situovat směrem do zahrady, což vlastně rozhodlo o změně.

Šárka: Ne, všechno zařídil dodavatel stavby. Z toho jsme byli nejvíce nadšení, že jsme se nemuseli o nic starat. Vyřízené to bylo v řádu tří až čtyř měsíců.

Tomáš: Máme tepelné čerpadlo vzduch-vzduch a podlahové vytápění pomocí elektrických topných kabelů. Tuto kombinaci nám doporučili ve stavební firmě, bylo to tak navržené ve standardu. Dodatečně jsme dodělávali i krbovou vložku. Ve standardu nebylo tepelné čerpadlo se třemi jednotkami, nýbrž s jednou, my jsme si zbylé dvě dopláceli.

Šárka: Máme, ale téměř ji nepoužíváme. I když máme dům orientovaný na jih a jsou velká horka, nepotřebujeme dům vůbec chladit. Z toho jsem hodně nadšená.

Tomáš: Občas jsem klimatizaci ze zvědavosti v létě zapnul, i kvůli tomu, aby bylo čerpadlo v provozu, ale jinak jsme ji nepoužívali.

Šárka: Zahradník nám navrhnul zahradu s tím, že jsme mu napsali, jaké chceme stromy a keře, protože jsme nevěděli, jak vše poskládat, jakou půdu má která rostlina ráda nebo nerada, kolik slunce potřebuje a podobně. Zahradník následně vysadil keře podél nejdelších stran pozemku a také velké stromy. Ostatní stromy a záhony jsme si už zařídili sami.

Šárka: Plánovat, plánovat, plánovat ještě předtím, než se do něčeho pustí. Opravdu si sednout a sepsat si pozitiva a negativa. Ať už k pozemku, umístění domu v zástavbě, v domě pak orientaci místností ke slunci, dostatek úložného prostoru. Aby měli jasno, jestli chtějí na pozemku něco pěstovat, zda chtějí bazén, dětské hřiště, aby měli kam uložit kola, zahradní nábytek a pečlivě vybírat zahradního architekta.

Tomáš: Je dobré se podívat i na realizované domy stavební firmy, která jim bude dům stavět, aby věděli, jak jejich domy vypadají po letech. Když člověk nemá zkušenost, samozřejmě se dozví něco na internetu, ale o firmě jako takové se nedozví nic moc. Lepší je jít se podívat přímo dovnitř. Je také dobré vidět, jak firma pracuje, jak vypadá pracoviště, jak se řemeslníci pohybují a tak dále. Naši řemeslníci byli mladí, energičtí lidé a šlo jim to od ruky.

Autor: Kateřina Pospíšilová, www.drevostavitel.cz