Článek
Jak vznikla myšlenka, že si postavíte nový dům?
Gabriela: Po rozvodu jsem odešla ze severu Čech a začínala jsem v Českých Budějovicích úplně od nuly. S Ľubomírem jsme se poznali přes internet, a protože on nechal své bývalé ženě dům a já svému muži taky, neměli jsme nic. Byli jsme v prekérní situaci, chtěli jsme žít spolu, ale ani jeden z nás neměl dostatek financí. Skončilo to tak, že jsme si pořídili mobilheim. Později nám podnikání docela dobře vynášelo, a tak jsme se rozhodli, že ho prodáme a postavíme si skutečný dům. Mobilheim jsme tedy nabídli k prodeji a měli jsme obrovské štěstí na kupce. Zaplatili nám tolik, že jsme měli hned ze startu na tento dům.
Jak byl uvnitř velký?
Gabriela: Mobilheim byl maličký, měl asi 4 metry na šířku a asi 11 metrů na délku. Exteriér byl obložený dřevem jako roubenka, byla tam malá ložnice a u ní krásná terasa. V takovém duchu jsme chtěli i náš dům a myslím si, že se to povedlo. V mobilheimu bylo vlhko, stromy kolem nás rostly pořád do výšky a za těch 10 let začaly stínit. Navíc to byl starý mobilheim, stál nás tehdy asi 200 000 Kč.
Když jste se rozhodli, že si postavíte nový dům, proč jste zvolili zrovna dřevostavbu?
Gabriela: Volba dřevostavby byla zaprvé kvůli rychlosti a zadruhé to vyšlo i levněji, původně jsme kalkulovali se zděnou stavbou. Tehdy jsem se dočetla, že se dům hezky vyhřeje, a dnes to můžu potvrdit. Manžel si u stavební společnosti dokonce prosadil teplovodní podlahové topení, což se v té době moc nedělalo, a je to moc fajn. Už tady bydlíme necelé dva roky, a i když dům zaujímá jen 62 metrů čtverečních, je velký tak akorát. Větší bych ani nechtěla, je tady hned vyluxováno, vytřeno, a hlavně je to hned vyhřáté.
Ľubomír: Je to dvakrát větší, než byl původní mobilheim.
Jaká byla vaše kritéria na nový stavební pozemek?
Ľubomír: Hledali jsme asi čtyři roky a já už pak odmítal jezdit po pozemcích, protože všude byl nějaký problém. Poslední rok, kdy už bylo hledání intenzivnější, jsme tudy projížděli na kole a já viděl tuto zahradu. Řekl jsem ženě, aby se podívala na inzerát, a ona posléze řekla, že by tady chtěla bydlet. Netrvalo dlouho, našel se kupec pro náš mobilheim a my si mohli koupit tento pozemek.
Nevadí vám otevřený prostor? Cyklisté i projíždějící auta vám vidí na zahradu…
Gabriela: Zpočátku jsem ani nechtěla chodit ven, když jsem pracovala na zahrádce, každý se koukal. Ale už jsem si zvykla. Od té doby, co máme hotovou terasu, tady sedím, pracuju na počítači a užívám si výhled na jezero.
Ráda bych varovala ostatní před tím, ať nikdy neplatí nic dopředu a ať nikdy ani neskládají nějaké velké zálohy.
Řešili jste s koupí pozemku něco nestandardního? Něco, na co by si měli ostatní dát pozor?
Gabriela: My jsme měli opravdu štěstí. Prodejce pozemku byl moc hodný, sice byl neústupný, pokud šlo o cenu, ale jinak jsme měli kliku úplně na všechno.
Ľubomír: Pozemek byl kompletně ohrazený, a navíc tu byla elektřina. Nebyla tu jen voda, takže jsme pak museli vybudovat přípojku.
