Článek
Slibují citlivou rekonstrukci, po které se dům stane místem s trvalou instalací věnovanou životu a dílu slavného spisovatele.
„Čapkova vila má obrovskou historickou hodnotu. Naším cílem je vdechnout tomuto výjimečnému místu nový život a zpřístupnit jej veřejnosti,“ uvedl místostarosta desáté části Tomáš Pek (TOP 09).
Odhadovaná hodnota zakázky činí 24,4 milionu korun bez DPH. Stavební práce zahrnují kompletní obnovu objektu a přizpůsobení pro veřejný provoz včetně nové expozice. Zahájení prací je plánováno po ukončení zadávacího řízení, jehož výsledky budou známé letos v červenci.
„Obnova vily Karla Čapka je dlouhodobou prioritou naší městské části. Věříme, že tento krok posune projekt blíže k cíli, kterým je důstojné připomenutí odkazu bratří Čapků na místě, kde skutečně žili a tvořili,“ dodal starosta Martin Valovič (ODS).
Vznikne hausmuseum
Vedení městské části, která budovu pořídila v roce 2013, se přiklonilo k takzvanému hausmuseu. Interiér domu často zůstává zařízen tak, jak byl kdysi, čímž dodává výstavě domácí atmosféru. „Naší ambicí je vytvořit v budoucích návštěvnících dojem, že se ocitli ve 30. letech 20. století krátce poté, co Karel Čapek vyprovodil Pátečníky,“ řekl už dříve Pek.
Pátečníci si říkala skupina kulturních a politických osobností první Československé republiky, kteří se u Čapka v pátek odpoledne scházívali. Patřil mezi ně například T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka nebo Jan Masaryk.
Městská část dala možnost nahlédnout do útrob domu už několikrát.
Obec nechce dům přetavit v přetěžovanou turistickou památku. Provoz by měl být regulovaný, podobně jako je tomu třeba v brněnské vile Tugendhat, která umožňuje vstup pouze malým skupinkám návštěvníků.
Dvojvila vyrostla v letech 1923 a 1924 podle návrhu architekta Ladislava Machoně. Karel Čapek s manželkou Olgou Scheinpflugovou obýval polovinu domu, bratr Josef zrcadlově obrácenou část s vlastním vchodem. Tu stále vlastní jeho potomci.
