Článek
Jedním z posledních míst, kde se nový murál objevil, je plocha u remízy na Pražské ulici, která je léta spjatá s městskou hromadnou dopravou. I proto zde symbolicky ze zdi vyjíždí historická tramvaj vytvořená týmem libereckého studia _STROY, za kterým se skrývají Ondřej Beneš a Jiří Hořavka. Jejich tramvaj navíc ovíjí brána z korálků, jíž projíždí, což připomíná jabloneckou tradici města skla a bižuterie.
„Je to krásné, místo to úplně rozzářilo a je to moc hezká podívaná pro každého, kdo přijíždí do Jablonce,“ hodnotí murál Jitka Kalvodová, která bydlí nedaleko.
Stejný autorský tým má na svědomí i další z obrazců, murál s názvem Hnízdo, který ozdobil budovu městské policie v centru Jablonce. Autoři vytvořili site-specific instalaci, která reaguje na charakter okolního parčíku. Hlavním motivem jsou ruce, které vytvářejí hnízdo, jeho součástí je vejce symbolizující budoucnost, péči a odpovědnost za společný prostor.
„V okolí tím navazujeme na přítomnost škol, zejména na uměleckou školu na Horním náměstí. Drobným easter eggem (skrytým překvapením - pozn. red.) jsou krystalická vejce s odkazem na sklo jako součást města. Zároveň připomínají ‚první vlaštovky‘ – budoucí díla ve veřejném prostoru, která mají inspirovat komunitu k dalšímu spoluutváření prostředí kolem nás,“ popsali svůj záměr autoři s tím, že chtějí tímto způsobem lidi do parčíku znovu přilákat.
„Aby se stalo místo znovu útulné, lidé do něj cíleně chodili a přestalo být místem narkomanie,“ vysvětlili.
Stěnu budovy někdejšího výstaviště zdobí pro změnu symbolický portrét města, jehož autorem je německý umělec Sokar Uno. Jmenuje se Tvář města a lidé mohou obdivovat monumentální ženskou postavu představující symbolický portrét Jablonce nad Nisou. Žena na murálu ztělesňuje samotné město, jeho historii, tradici i budoucí směřování.
Žena symbolizující město od německého umělce Sokar Uno.
Stejně velkolepá je i velkoformátová mnohametrová malba streetartového umělce Chemise na zdi knihkupectví na Mírovém náměstí. Chlapec s bublinou je pro umělce první realizací v Libereckém kraji a dílo reflektuje téma sociálních bublin, vzájemného odcizení a hledání společných hodnot.
V rámci komunitního projektu dětí a mladých lidí z organizací Kruháč, Vikýř a Krajanka vznikla také „Zeď, která nás spojuje“. Pod vedením Chemise se malí účastníci podíleli nejen na tvorbě, ale i na návrzích a výsledek mohou lidé nyní obdivovat na Anenském náměstí. Působivě vyzdobená nástěnnými malbami je také trafostanice ve Mšeně u přehrady. A za prohlídku třeba stojí i skleněná mozaika Krystaly na zadní straně jeviště letní scény Eurocentra v ulici U Muzea pražských výtvarníků Ondřeje Vyhnálka a Michala Škapy, které se proměňují podle denního osvětlení.
„Murály vnímáme jako moderní způsob, jak kultivovat veřejný prostor a současně otevírat společenská témata. Nejde jen o výtvarná díla, ale také o příležitost zapojit obyvatele do života ve městě a posílit jejich vztah k místu,“ dodala náměstkyně primátora pro oblast humanitní Jana Hamplová (Starostové pro Liberecký kraj). Většina děl vznikla v rámci projektu Město = Galerie a zaplacena byla z participativního rozpočtu.
