Článek
Příští rok deregulace nájmů podle zákona o nájemném skončí ve 450 000 bytech, to je v asi 60 procentech bytů s regulovaným nájmem. Jde zpravidla o obce do 50 000 obyvatel. V krajských městech (s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy) a středočeských městech nad deset tisíc obyvatel skončí deregulace až v roce 2012.
Je tedy na místě otázka, co bude s nájemným po skončení deregulace. V řadě míst totiž ani poté nedosáhne úrovně obvyklé na volném trhu.
Soudy bez opory v zákoně
Občanský zákoník říká, že nájemné „se sjednává dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak“. Zmíněný zákoník ale nic odlišného neurčuje a žádný zvláštní předpis, který by nahradil zákon o nájemném, zatím neexistuje. Po skončení deregulace se tedy uplatní jen princip dohody.
Pak ale hrozí, že když se pronajímatel s nájemníkem na dalším zvýšení nedohodnou, vznikne opět velmi problémová situace. Majitelé se budou obracet na soudy se žalobami na zvýšení nájemného, ale soudy nebudou mít pro rozhodování o nich jednoznačnou právní oporu.
Vláda sice navrhla novelu občanského zákoníku, v níž se říká, že když nájemné nedosahuje úrovně obvyklé v daném místě a nedošlo k dohodě o nové výši nájmů, mají spory rozhodnout soudy. Návrhem novely se ale Sněmovna odmítla zabývat.
„Byla to velká chyba. Soudy tak nebudou v jednoznačné pozici a bude jim dlouho trvat, než přijdou na to, jak budou rozhodovat. Může tak dojít k patové situaci, nájemné může opět zamrznout a bude se vytvářet napětí ve společnosti,“ uvedl v minulých dnech náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous (ODS).
Sdružení nájemníků: předejít sporům
S představou, že by spory měly rozhodovat soudy, ale nesouhlasí Sdružení nájemníků. „Soudy přece nemohou rozhodovat o výši nájmů při každém sporu. Měl by být přijat nový zákon o nájemném, který bude určovat, jak se bude postupovat po deregulaci,“ řekl před časem Právu místopředseda sdružení Milan Taraba. Takový zákon mají podle něj třeba v Německu a v Rakousku.
Soudy se už i nyní sice zabývaly spory o výši činží, ale šlo jen o desítky případů, které se týkaly výlučně nájemného do konce roku 2006, tedy do účinnosti zákona o jednostranném zvyšování nájemného.
| Výše nájemného po deregulaci (za m2 bytu* standardní kategorie, příklady měst, v Kč, při plném využití možností zákona) | |||
|---|---|---|---|
| Obec | Dnes | Cílové náj. | Rok |
| Praha 4 | 81,96 | 127,55 | 2012 |
| České Budějovice | 42,87 | 66,18 | 2012 |
| Hradec Králové | 55,00 | 90,60 | 2012 |
| Jihlava | 43,39 | 73,42 | 2012 |
| Liberec | 44,47 | 63,16 | 2012 |
| Pardubice | 44,66 | 72,69 | 2012 |
| Plzeň | 52,02 | 82,10 | 2012 |
| Ústí n. L., o. město | 22,37 | 29,47 | 2010 |
| Brno-Líšeň | 45,85 | 92,51 | 2012 |
| Olomouc | 54,91 | 83,99 | 2012 |
| Ostrava** | 34,58 | 50,02 | 2010 |
| Znojmo | 35,50 | 56,00 | 2010 |
| Krnov | 25,28 | 38,05 | 2010 |
| Havlíčkův Brod | 34,70 | 49,46 | 2010 |
*pokud má daná obec v současnosti více úrovní nájemného, vybíráme jen jeden příklad, **obvod Mariánské Hory a Hulváky.
Nájemné uvedené za 1 m2 v roce 2010 nebo 2012 znamená jen maximální možné nájemné, které dovoluje zákon po vydání sdělení MMR. Vlastník bytu může, ale také nemusí tuto maximální možnost využít.
