Hlavní obsah

Ostravská vila působí po rekonstrukci jako osvěžující bílé zjevení

Historická vila Sadová se stala bílou ikonou, která zaujme na první pohled. Dříve chátrající stavba dnes vyniká nejen barvou, ale také tvarovou nadčasovostí, která respektuje charakter nejbližšího okolí. Architekt dal v tomto případě přednost zachování přirozených půvabů budovy před výraznými architektonickými zásahy.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu

Dům navrhl architekt Karel Gajovský pro lékaře Ludvíka Kremela. Postaven byl v roce 1931.

Článek

Renovace historické vily v Sadové ulici v centru Ostravy byla poměrně náročným úkolem. Dům má za sebou mnoho příběhů. Významnou část svého života v něm bydlel a tvořil třeba básník Petr Hruška. Ale jak to tak bývá, ne všechny příběhy byly šťastné. Za války zde například sídlilo gestapo. Cílem rekonstrukce bylo dodat stavbě soudobého ducha, ale zároveň zachovat její architektonické kvality.

Po rekonstrukci je vila opět půvabná a pronajímá se pro komerční účely, nachází se v ní například lékařské ambulance a výživová poradna. Podkroví s výrazným oknem slouží k bydlení.

Budova je po renovaci zároveň výrazně adaptabilní; rozdělení prostoru na více jednotek umožňuje měnit funkci domu podle aktuálních potřeb. Rekonstrukci stavby navrhlo ostravské Projektstudio a architekt David Kotek.

Návrh počítal se zachováním co největšího množství původních prvků, které stavbě dávají její noblesní charakter. Zůstala tak prvorepubliková schodiště, dřevěná madla zábradlí i trámoví v podkroví. Díky tomu si vila zachovala svého genia loci.

Dalším záměrem architektonického studia bylo provést rekonstrukci způsobem, jenž se bude maximálně držet zásad udržitelnosti. Energie, která byla před desítkami let spotřebována na výrobu cihel, jejich dopravu a využití při stavbě, zůstala stále v budově, uchována pro další generace.

Stavaři se v tomto duchu snažili minimalizovat také třeba objem suti, která by jinak skončila na skládce. Materiál z bouraných příček proto použili na zazdění otvorů. Velká prosklení orientovali za světlem a cíleně se vyhýbali levným materiálům, které by bylo po relativně krátké době nutné obměnit.

Stavba patří mezi díla přihlášená do soutěže Česká cena za architekturu.

Výběr článků

Načítám