Článek
Návrh vytvořilo konsorcium tří studií 3XN, B+H Architects a Zhubo Design. Architekti budovu pojali jako pokračování okolního terénu. Její střecha proto není jen střechou, ale soustavou šikmých ploch, teras a náměstí, po nichž se mohou lidé procházet a užívat si výhledů na město i okolní krajinu. Část veřejného prostoru tak vede přes muzeum, kde návštěvníci mohou procházet přímo jeho střešním parkem.
Při pohledu z města budova působí jako mohutný geologický útvar. Za žulovou fasádou s nepravidelně vyřezanými otvory se ukrývají moderní výstavní prostory a zvlněná silueta muzea odkazuje na říční systémy i kopcovitou krajinu v okolí Šen-čenu.
„Nic v přírodě není hranaté. Příroda je amorfní, dynamická a neustále se utváří,“ říká Kim Herforth Nielsen, zakladatel a kreativní ředitel studia 3XN. Cílem podle něj od začátku nebylo vytvořit jen budovu, ale „kus krajiny, který jako by tu byl odjakživa“, utvářený místním klimatem, vodou a časem.
Nejvýraznějším prvkem interiéru je pětice kuželovitých objemů. Ty ukrývají hlavní výstavní sály a zároveň určují charakter celého vnitřního prostoru. Návštěvníci mezi nimi procházejí atrii, chodbami připomínajícími jeskyně a terasami, z nichž se otevírají pohledy do různých částí stavby.
Osm tematických sálů pak provede návštěvníky historií Země, dlouhou 4,6 miliardy let. Expozice začínají vznikem vesmíru a pokračují přes vznik života, dinosaury a vývoj člověka až k současným ekologickým systémům. Vše dohromady se podílí na vyprávění příběhu dějin přírody jižní Číny.
Na podobě interiérů spolupracovali specialisté na výstavní architekturu ze studií Atelier Brückner a Museum Studio. Zakřivené stěny, kuželovité konstrukce a vysoké prostory využili jako součást samotného vyprávění. Živočišné, rostlinné, minerální a fosilní exponáty, velkoformátové instalace a filmové projekce se tak nemají od architektury oddělovat, ale společně vytvářet jeden zážitek.
Důležitou součástí návrhu je již zmíněná zelená střecha. „Střešní park rozšiřuje muzeum do městské krajiny a zve návštěvníky, aby ho vnímali jako součást samotného města,“ vysvětluje David Stavros z B+H Architects.
Nové muzeum tak nechce být pouze místem, kam lidé přijdou za exponáty. Samotná budova má návštěvníky provést příběhem přírody ještě předtím, než vstoupí do prvního sálu. Od střechy připomínající okolní terén přes jeskynní chodby až po obří kuželovité sály se snaží spojit vědu, krajinu a architekturu do jediného zážitku.
