Jak pečovat o dřevěná okna

Okna plní funkci, která vyžaduje obrovskou odolnost. Z venkovní strany odolávají povětrnostním podmínkám a UV záření, potýkají se s vlhkostí a s teplotními rozdíly ze své vnější i vnitřní strany, např. z kuchyně.

Před renovací se nejprve zaměříme na pečlivé odstranění starého nátěru. Nejsnazší je použít opalovací horkovzdušnou pistoli či propanbutanový hořák, kterými povrch nahřejeme.

Škrabkou či špachtlí nahřáté vrstvy seškrábneme. Drobné zbytky starého nátěru odstraníme brusnou houbičkou, smirkovým papírem.

Pozor – při opalování starých nátěrů nesmí působením horkého vzduchu prasknout sklo! Proto při nahřívání v druhé ruce držíme ochrannou desku z překližky nebo sololitu, kterou sklo chráníme před přílišným zahřátím. Opatrní buďme především v rozích, protože v nich bývá větší vrstva barvy, která vyžaduje delší dobu nahřívání.

U tabulkových oken s předěly se spolehneme na chemickou cestu odstraňovačem starých nátěrů, naleptávajícím původní barvu i v záhybech. Při práci použijeme rukavice, případně respirátor kvůli výparům. Kvůli nim ještě s uzavřenou plechovkou netřepeme a opatrně ji otevíráme, výpary by mohly způsobit přetlak.

Po úplném odstranění nátěru přetřeme podklad acetonem nebo ředidlem, které zastaví chemickou reakci. Povrch zlehka očistíme brusným papírem nebo houbičkou.

Upravený, suchý a čistý okenní rám natřeme impregnačním nátěrem, který chrání před napadením plísněmi, před dřevokaznými houbami a hmyzem.

Než začneme natírat, pokryjeme sklo lepicí páskou, ušetříme si tak závěrečné čištění.

Nátěr má smysl nanášet, až když se dostaneme na zdravé dřevo. Šedý povrch nový nátěr neudrží, jde o špatné dřevo, které je nutné ještě zbrousit.

Po důkladné impregnaci dřeva opravíme místa s vydroleným starým sklenářským tmelem. Pokud totiž není dřevo pod tmelem naimpregnováno, zejména v záhybech tmel předčasně vysychá a snadno se vydrolí.

Sklenářský tmel pro opravu těsnění na oknech rukama nejdříve pořádně prohněteme, aby měl stejnoměrnou konzistenci. Poté tmel vtlačíme do mezer a špachtlí zahladíme do roviny se starým tmelem, aby materiál přilnul ke sklu a vytvořil vodotěsný spoj.

Sklenářský tmel bývá mastný a může vysychat i pár měsíců. Je-li olejovitý příliš, zabalíme ho do novinového papíru a přebytečný olej jím odsajeme.

S vrstvami tmelu neplýtváme, hlavně ne z venkovní strany, protože tmel pod nátěry snadno popraská vlivem dřeva, které stále pracuje.

Po vyschnutí impregnace a po zatmelení rám zbrousíme smirkovým papírem, rám a tmel musí tvořit hladkou rovinu. Povrch oprášíme, očistíme a dvakrát naneseme základní nátěr/barvu.

Vždy po zaschnutí prvního i druhého nátěru (dodržíme dobu určenou výrobcem nátěru) povrch znovu lehce přebrousíme. Vytvoříme tak hladkou, pružnou a pevnou plochu pro konečný nátěr.

V případě, že dřevo nemá hezkou kresbu, zvolíme ochranné venkovní vrchní barvy. Lazurovací barevné i průhledné laky vyniknou na truhlářem dobře opracovaných oknech z kvalitního dřeva.

Závěrečné nátěry svým složením chrání okna před vnějšími vlivy. Vysoká pružnost nátěrů je u dřevěných oken výhodou, protože vydrží na hranách oken dlouhodobě a není třeba je tak často opakovat.

Krycí pásku ze skla odstraníme, když je lazura, případně barva téměř suchá. Kdyby uschla úplně, mohla by se páska sloupnout s posledním nátěrem.

Z tepelně izolačních důvodů vyměníme staré prosklení za dvojsklo nebo trojsklo.

Oknům ze dřeva sluší stylové kování a kličky.