Jak chránit alergika v bytě

Alergie na bytový prach je téměř stejně častá jako na pyly. V bytovém prachu se nacházejí výkaly roztočů, výtrusy plísní atd. Zda jsme alergičtí právě na ně, určí lékař, protože řada příznaků je u různých alergií podobná.

Známe-li příčinu našich obtíží, anebo i z preventivních důvodů, můžeme výskyt bytového prachu a dalších alergenů v domácnosti výrazně eliminovat.

Alergii na roztoče způsobují alergeny obsažené v jejich výměšcích – jeden gram prachu v běžné domácnosti obsahuje zhruba 250 tisíc fekálních částic. Roztočům nejvíce z místností vyhovují ložnice, protože se živí šupinkami lidské kůže a libují si v teplém (25 °C) a vlhkém prostředí (vlhkost 70–80 %).

Roztočům, ale i plísním šířícím se v bytovém prachu, nahrávají odpařovače a zvlhčovače vzduchu! Stejně tak těžké látkové závěsy, čalouněný nábytek, plyšové hračky nebo digestoř, která pořádně neodsává páry.

Vzhledem k tomu, že semeništěm roztočů je ložnice, v níž navíc trávíme dost času, zaměříme se zejména na ni. Alergikům nejvíce vyhovují zdravotní matrace, které dokážou odvést vlhkost z povrchu těla tzv. knotovým efektem a mají antibakteriální úpravu potírající mikroby. Jádro matrace by mělo jít vysávat. Nejvhodnějším materiálem pro jádro matrace je kvalitní studená pěna, nevhodné jsou latexové matrace (horší prodyšnost, latex může být i zdrojem alergie) a pružinové matrace (horší možnost údržby).

Potah matrace musí být snímatelný – ideálně dělený (tj. ze dvou samostatných polovin spojených zdrhovadlem po celém obvodu matrace). Dělený potah se lépe pere, máchá i suší. Materiál, ze kterého je potah vyroben, musí umožňovat praní na 60 °C, lépe na 90 °C.

Povlaky mají být vyrobeny z mikrovláknových textilií, jiné materiály, jako např. bavlna, nejsou účinné. Na matrace, polštáře a přikrývky proto používáme tzv. bariérové povlaky (např. Pulmanova, polštář 80x80 cm za 590 Kč, nebo Pristine o stejných rozměrech za 650 Kč). K dostání jsou na webu barierovepovlaky. cz, dováží je firma Stop Alergii.

Uzavření matrací, polštářů a pokrývek do speciálních bariérových povlaků, které mají ověřenou nepropustnost pro roztočové alergeny, je základním předpokladem, bez něhož další opatření nefungují!

Matraci je vhodné doplnit roštem lamelovým nebo pevným dřevěným (podle typu matrace). Nevhodná je rovná deska z důvodu špatného odvětrání lůžka i horší údržby.

Další podmínkou jsou přikrývky z dutého vlákna, kterým neublíží praní na 60 a více stupňů. Doporučuje se měnit přikrývky a povlečení takto vyprané každý týden. Při výběru povlečení volíme bavlnu nebo umělé vlákno, které lze prát v teplotě nad 55 °C.

Při úklidu bytových textilií a čalouněného nábytku využíváme k praní protiroztočové přípravky obsahující pro člověka netoxický benzylbenzoát, např. přísadu do praní Acaril (250 ml za 430 Kč) a Acarosan sprej (500 ml za 410 Kč). Ovšem za předpokladu, že poté zlikvidujeme mrtvé roztoče speciálním vysavačem vybaveným HEPA filtrem.

Podle některých lékařů alergikům na bytový prach koberce nevadí, jiní zastávají názor, že ideální jsou hladké, snadno stíratelné podlahy (lino, marmoleum, dlažba, korkové a plovoucí podlahy).

Výzkumy firem na výrobu koberců prokázaly, že prach usedá do příze koberce a dál se nevíří ani při větrání či chůzi. Nevdechujeme jej údajně tolik jako u hladkých podlah, které je kvůli prašnosti třeba několikrát denně stírat. Speciálně testované koberce nesou značku TÜV-Siegel: Für Alergiker geeignet (alergikům vyhovuje).

Pro nábytek a zařízení domácnosti jsou vhodné omyvatelné materiály jako např. sklo, plast, keramika, porcelán, jež snižují množství prachu a zabraňují množení roztočů, plísní i mikrobů.

Nevhodné jsou především korkové, látkové či těžko udržovatelné materiály, ve kterých se usazují pyly a prach.

Na trhu je možné sehnat např. speciální nátěr na stropy a stěny, který slibuje eliminaci smogu, virů, plísní a alergenů. Jde o tzv. aktivní nanostěnu, která však funguje jen v místnostech, kde je hodně světla. Nano nátěr se dá aplikovat na akrylátové nebo silikátové nátěry, na beton, zdi, pórovité materiály, cihly atd.

Objevit se může i alergie na kov, ať jsou to věci z každodenního života, kliky, vodovodní kohoutky či přímo kovový nábytek. Problematický je také nikl, který se přidává do slitin proti korozi a k prodloužení jejich životnosti. Nalezneme ho např. v nerezové oceli, příměsi niklu jsou ve zlatých a stříbrných slitinách.

Slzení a dráždění očí může způsobit formaldehyd uvolňující se z levného plastového nábytku.

Při kontaktu s koženým materiálem se může projevit svědivým zarudlým ekzémem na kůži méně častá alergie na chrom. Jeho sloučeniny se vyskytují na předmětech se speciální povrchovou úpravou (eloxáž, tvrdochróm a další).

Vyrobeno ve spolupráci s www.pokojproalergika.cz