Jak bydlí kadeřník Tomáš Arsov v moderním loftovém bytě

V devětadvaceti letech má nejen zkušenosti se zařizováním interiérů, ale i s prací s lidmi. A to i před televizními kamerami. Jak je patrné z nového cyklu televize Barrandov – Nůžky, prosím! Vysílá se každé pondělí večer.

Výměna zkušeností má svůj význam i v kadeřnických salonech. „Sám jsem se učil i na vlastních chybách, protože jsem se hodil do vody a musel plavat. Svoji práci dnes vidím z pozice zaměstnavatele i zaměstnance.“

Tomášův byt nepostrádá zdobné i výrazné prvky, ale přesto je zařízen vlastně střídmě. Včetně barevnosti, kdy dominují odstíny šedé a bílé. Úložný prostor zajišťují vestavěné skříně.

Nábytku je tu vlastně minimum, a tak se do obývací části vejde i (přes zimu zde zaparkovaný) vymydlený skútr. Také designový kousek! Policová stěna za ním je určena pro sbírku motoristických přileb. Schody vedou do ložnice.

„Mám to tady zařízené úplně jinak než ve studiu. I to potvrzuje, že odděluji soukromí od práce. Pro mě je důležité mít domov jako místo, kde relaxuji a odhazuji všechny starosti. Práci si domů nenosím. S kolegy stříhám, a když nemám natáčení, tak jsem v salonu vlastně každý den.

Jako malý jsem chtěl být kosmonautem, pak učitelem, ale věnoval jsem hodně času tancování, což byl vlastně sport, a pak mě ovlivnila i sestra, která studovala zdrávku, takže já v době, kdy se mi líbila vize, že bych byl jednou plastický chirurg nebo zubař, na ni nastoupil také. Nakonec jsem si udělal kadeřnický kurz, odjel do zahraničí na různé stáže a školení. Vzniklo to vlastně spontánně a jsem spokojený, i když nemám žádné volno, protože se mi propojilo několik věcí, které mě zajímají. Včetně komunikace s lidmi. Zahrnuji do toho i další koníček – zpěv. Jednou by se mi líbilo natočit desku, bavilo by mě hrát v muzikálech,“ vyjmenovává s lehkým úsměvem Tomáš.

„Že mám studio v centru, není až tak důležité. Když jsou lidi se službami spokojení, tak si za nimi i dojedou. K nám i ze zahraničí. A přitom, chtějí-li klienti mít hezké a zdravé vlasy tzv. jako z plakátu, tak se musí opakovaně vracet. Bohužel se nám často stává, že zachraňujeme lidem vlasy, které jim jinde zničili.

Důležité pro naši práci i klienty je prostředí, zařízení interiéru. K tomu jsem přizval profesionály – poptali jsme několik firem – a první návrh jsem hned zamítl, protože interiér vypadal spíš jak dům smutku.

Ze začátku mi kolegové rozmlouvali i samotné prostory v ulici V Jámě. Dům byl počmáraný od sprejerů a dřív tu byl obchod se sportovním zbožím. Ale dispozičně (dvě patra) se mi to líbilo a čas mi dal za pravdu, včetně dalšího návrhu na zařízení, které mi naopak hned napoprvé padlo do oka. Přírodní barvy, sklo, dřevo, závěsy v pískové barvě.

Konečný design dělali architekti v Itálii. Nejprve jsme nastínili, jaké máme představy. Řekl jsem, že chci, aby to vypadalo trochu jako obývák, ne jako v továrně. A naši návštěvníci potvrzují, že si u nás rádi i posedí. Cítíme se tam dobře všichni. Navíc je to nadčasové,“ dodává Tomáš Arsov, jehož kořeny sahají do Bulharska.

„Mám tu zemi rád a každému mohu doporučit hory na lyžování. A je tam výborné i moře,“ konstatuje rodák z Kutné Hory.

V libeňském bytě je po téměř třech letech jeho obývání Tomáš Arsov tak spokojen, že o nějaké změně vůbec nepřemýšlí.

„Nikdy jsem nebyl nastavený na to, že bych chtěl mít svůj dům, protože ten si žádá údržbu a já už žiju s vědomím, že nemám čas navíc. Vyhovuje mi byt i ruch velkoměsta i možnost jít si nakoupit třeba v deset večer. Jsem tu rád. Z Palmovky je kousek k řece, kde jsou hezká a klidná místa. Přitom je to kousek do centra. Na bydlení mám rád menší, ale útulné prostory. Také jsem si to zde zařizoval sám. Byla tu jen kuchyňská linka, postupně si sem pořizuji to, co mě zaujme. Nastěhoval jsem se s taškou a od té doby bydlím.“