Druhá šance pro dřevěná okna. Jejich obnova svépomocí se vyplatí

Dřevo je trvanlivý přírodní materiál, který při správné údržbě vydrží desítky let. Pokud nejsou rámy zásadně napadené hnilobou nebo konstrukčně poškozené, vyplatí se jejich obnova svépomocí. Klíčem k dlouhé životnosti renovace jsou tři základní kroky: důkladné broušení, správná impregnace a kvalitní tmelení.

Než se pustíte do akce, je nutné zjistit rozsah poškození. Zásadní pravidlo zní: nikdy nenatírat zašedlé dřevo. Šednutí znamená degradaci povrchových vláken vlivem UV záření a nový nátěr by se brzy odloupl. Broušením je potřeba dostat se až na zdravé, světlé dřevo. Současně je důležité sledovat vlhkost – ideální hodnota je do 14 %. Pokud se nátěr uzavře do vlhkého materiálu, vzniknou při zahřátí puchýře a barva popraská.

Samotnou práci výrazně usnadní demontáž okenních křídel a sejmutí kování. Ve vodorovné poloze se lépe brousí i natírá a nevznikají tzv. stékance. Kovové části je vhodné očistit od koroze nebo vyměnit. Samotné odstranění starých vrstev lze provést chemicky nebo horkovzdušnou pistolí. Při opalování je nutná opatrnost v blízkosti skla, které může vlivem teplotního šoku prasknout. U velmi starých oken se to bohužel stává dost často.

Po odstranění starého nátěru následuje mechanické broušení. Začíná se hrubším brusivem P80 a končí jemností kolem P120–150. Důležité je odstranit všechen prach vysavačem i vlhkým hadříkem, protože jemné částice výrazně snižují přilnavost vrstev nátěru.

Dalším krokem je impregnace, kterou mnoho domácích kutilů podceňuje. Přitom napouštědlo chrání dřevo proti plísním, houbám a hmyzu a zároveň sjednocuje savost podkladu. Díky tomu vrchní nátěr schne rovnoměrně a nevytváří mapy. Impregnace se nanáší na čisté a suché dřevo v jedné až dvou vrstvách podle doporučení výrobce.

Po zaschnutí přichází na řadu tmelení. Na venkovních plochách je vhodné pracovat střídmě, protože příliš silná vrstva tmelu může při změnách teplot popraskat. Menší trhliny lze opravit akrylátovým nebo dvousložkovým tmelem a po vytvrzení znovu lehce přebrousit. Pokud se rozpadá starý sklenářský kyt, musí být odstraněn a nahrazen novým. Důkladně ho vtlačte do drážky a uhlaďte špachtlí. Přetírat se smí až po úplném vytvrdnutí, které může trvat i několik týdnů.

Pro finální nátěr jsou dnes nejvhodnější syntetické alkydové barvy nebo kvalitní vodou ředitelné akryláty. Moderní nátěry jsou pružné, odolné vůči UV záření a nepraskají jako staré nitrolaky. Správný postup zahrnuje základní nátěr a dvě tenké vrstvy vrchní barvy. Více slabých vrstev je vždy lepší než jedna silná, která špatně prosychá a má tendenci stékat. Profesionálním detailem je mírný přesah barvy na sklo, asi 2 mm, čímž vznikne ochrana proti zatékání vody pod kyt.

Mezi nejčastější patří natírání vlhkého nebo nedostatečně obroušeného dřeva, nanášení příliš silné vrstvy barvy, přetření těsnění či zavření okna ještě před vytvrdnutím nátěru. Kritickým místem bývají zejména spodní vodorovné části rámů, kde dlouhodobě stojí voda. Právě zde musí být ochrana nejdůkladnější.

„Zásadní chybou je i nesprávné odstranění původního nátěru, čímž se neodhalí důležité nedokonalosti, které je nutno zakytovat nebo úplně nahradit tak, aby výdřeva plnila svůj hlavní účel. V důsledku těchto chyb potom následuje častější oprava, nebo dokonce výměna starého okna za nové, což s sebou nese vysokou finanční náročnost,“ vysvětluje Martin Brada z firmy Renovace dřeva.

Cena se dramaticky liší podle toho, zda kupujete jen „barvu a štětec“, nebo si na to pozvete firmu.