Hlavní obsah

Byt jako osobní příběh. V São Paulu ho vyprávějí vitráže, umění i indiánská legenda

Byt v brazilském São Paulu není jen místem k bydlení. Jeho rekonstrukce se stala společným tvůrčím projektem architektů a majitelky, která je sama výtvarnicí. Do interiéru se tak promítly její kresby, knihy, vzpomínky i starý příběh brazilských indiánů. Výsledkem je osobitý domov o celkové ploše 140 metrů čtverečních.

Foto: Pedro Kok

Skleněné výplně v průhledech propouštějí světlo do obývacího pokoje z vedlejší místnosti, která slouží jako prádelna.

Článek

Rekonstrukce bytu se ujalo studio H2C Arquitetura, přičemž jeho architekti nevycházeli pouze z půdorysu a požadavků na nové uspořádání prostoru, ale také z dlouhých rozhovorů s majitelkou, jejích poznámek, obrazů i nejrůznějších osobních referencí.

Právě osobní přístup je v bytě patrný na každém kroku. Jedním z nejvýraznějších prvků se staly ručně foukané skleněné prvky, zasazené do příčky, jež odděluje prádelnu od společenské zóny. Barevné skleněné panely propouštějí denní světlo a mění jeho podobu podle toho, jak se během dne pohybuje slunce. Průhlednost, bublinky, vlnění skla a jantarové odstíny tak vytvářejí pokaždé trochu jinou atmosféru.

Majitelka přirovnává svůj domov k úrodné půdě, v níž mohou postupně klíčit nové nápady, vztahy a zkušenosti. A proměnlivé světlo jí připomíná právě tento proces.

Jedna zajímavost se váže k barvě zařízení koupelny. Zelený kámen odkazuje ke starému indiánskému příběhu o dívce Naiá, kterou měsíční bohyně Jaci proměnila v nádherný leknín s obrovskými zelenými listy, známý dnes pod názvem viktorie královská.

Zajímavým detailem je také zrcadlo z ohýbaného plechu. Jeho členitý povrch násobí odrazy a zároveň výmluvně odkazuje na fasádu domu Onze22, v němž se byt nachází.

Protože majitelka sama kreslí uhlem, dostalo v bytě prostor také její umění. Kresby pokrývají stěny a systém jejich zavěšení vychází z principů používaných v muzeích a galeriích. Díla tak lze podle potřeby přesouvat a obměňovat, díky čemuž se může měnit i celková nálada prostoru.

Ostatně právě to je jeden z hlavních rysů celého bytu - architektura a design interiéru tu nejsou jen kulisou umění, ale poskytují mu rámec, který se mění spolu s ním. Obrazy, knihy, fotografie, osobní předměty, světlo, lidé… to všechno vede k tomu, že uspořádání bytu se konstantně proměňuje, a to především s ohledem na potřeby každodenního života.

Pozornost si zaslouží i kuchyně. Ostrůvek a část skříněk pokrývá mozaika ze zbytků skleněných obkladů. Tento materiál pochází ze zásob uzavřené továrny a architekti ho využili v odstínech zelené a modré. Výsledná plocha připomíná akvarelovou malbu, zároveň ale zachovává stopu původního materiálu.

Výběr článků

Načítám