Článek
„Musím pořád něco vynalézat,“ říká Pavel s úsměvem. „Byl jsem jeden z prvních majitelů stolního počítače, digitálního fotoaparátu, mobilního telefonu, barevné tiskárny a hned jak se objevil 3D tisk, pořídil jsem si i vlastní 3D tiskárnu. Tato technologie mě naprosto ovládla – připadá mi jako odlesk Božího tvoření,“ dodává.
Zpočátku si tiskl různé krabičky a technické pomůcky do dílny, postupně si ale začal troufat i na složitější výtvory. Jenže brzy mu začaly vadit nedostatky hotových modelů, které si lze stáhnout z internetu. Zejména u rozličných figurek. Tam, kde měla postava ruku natočenou dozadu, on by ji rád viděl vepředu a podobně.
A tak se v něm znovu probudil průmyslový grafik, kterého dělal celých 25 let, a pustil se do dalších neprobádaných končin, tentokrát na poli 3D modelování. V jeho dílně tak začaly vznikat figury a figurky podle jeho vlastních návrhů.
Pavlovým letním koníčkem je rozlehlá zahrada, která je sama o sobě výtvarným počinem. Právě do ní umísťuje nejrůznější artefakty vytvořené na 3D tiskárnách, které mohou každoročně obdivovat návštěvníci v rámci Dne otevřených zahrad.
Zhruba týden před Štědrým dnem přibyl ke svaté trojici anděl.
Každá ze soch je vytištěna i s podstavcem, aby v terénu dobře držela.
Není to tak jednoduché, jak se zdá
O betlému původně vůbec neuvažoval. Nápad vytisknout si vlastní scénu s narozením Páně za ním v podstatě přišel. To když jej oslovil známý místní řezbář Štefan Hrudka, který zjistil, že Pavel dokáže naskenovat malou sošku, zvětšit ji v počítači a vytisknout ji pak třeba metr vysokou. Přesně to totiž řezbář potřeboval, aby mohl dokončit zakázku velkého vyřezávaného betléma do vedlejší vesnice. A tak bývalého grafika poprosil, aby mu naskenoval a zvětšil modely Josefa, Marie a tří králů, které si předtím vyřezal jako mustr v malém. Pavel mu figurky zvětšil a vytiskl a když pak řezbář podle nich vyřezal dřevěné sochy v požadované velikosti, plastové předlohy mu vrátil.
„Co teď s nimi? Tak jsem je vzal a nabarvil. Jen Pannu Marii jsem trochu předělal podle svých představ. Posléze jsem vymodeloval a vytiskl další figury, to už podle mých vlastních návrhů,“ vypráví Pavel Kuneš. Dnes má před zahradou, na travnatém pruhu hned u silnice, patnáct soch, některé až 180 centimetrů vysoké.
První vytištěné sochy ještě v dílně
I když někomu může připadat, že tvorba soch pomocí 3D tisku je snadná věc, není to tak úplně pravda. A už vůbec to není rychlé. Výroba metrové postavy trvá přibližně týden, přičemž se pracuje na dvou tiskárnách, které běží ve dne v noci. Ovšem naposledy vyrobený 150 centimetrů vysoký anděl s rozpjatými křídly a rozevřenou náručí, který je tvořen zhruba dvaceti díly, se na dvou tiskárnách zároveň tiskl více než čtrnáct dní. A beduín na velbloudu, nejvyšší socha betlému, se na stejných dvou tiskárnách tiskl dokonce šest týdnů.