Atypická dřevostavba má díky střeše útulnou terasu

Tak jako u téměř každé stavby, i tady se objevily komplikace, a to hned zpočátku. Ukázalo se, že v lokalitě je vysoká hladina spodní vody, proto bylo zapotřebí upravit projekt základové desky. Potíže nastaly také při pokládce velkoformátové dlažby v koupelně, kterou bylo nutné částečně odstranit a znovu položit.

Nízkoenergetická dřevostavba má půdorys ve tvaru písmene L a zároveň odpovídá požadavkům územního plánu obce, podle nichž bylo možné postavit pouze dům se sedlovou nebo valbovou střechou s obytným podkrovím.

Volba padla na sedlovou střechu z ebenově černé betonové krytiny, která svým přesahem vytváří útočiště pro posezení před domem. Majitelé totiž nechtěli klasickou krytou terasu, jež se dodatečně „lepí“ na fasádu domu.

Dodavatel projektu dodržel slib stavět z přírodních materiálů, tudíž při výstavbě použil difuzně otevřenou konstrukci ze zdravotně nezávadných materiálů – vysušeného smrkového a modřínového dřeva v KVH hranolech, dále minerální izolaci bez škodlivých látek a formaldehydu a sádrovláknité desky s vysokou nosností na hmoždinku bez škodlivých látek – obojí s certifikací Blauer Engel (německá ekoznačka, jejímž majitelem je spolkové ministerstvo životního prostředí, uděluje se výrobkům a službám šetrným k životnímu prostředí, které neohrožují zdraví ani bezpečnost).

Dispozice dvoupodlažního domu vznikla ve spolupráci s architektkou Simonou Kargovou, která navrhla prostor „na míru“. Využila většího sklonu střechy a vytvořila pod ní příjemnou galerii. Barevnou paletu interiéru vybrala s ohledem na přání majitelů a kombinovala žlutou s dekorem dřeva a šedou kuchyní.

V přízemí se nachází obývací pokoj, nad nímž je zmíněná galerie, od kuchyně s jídelnou ho odděluje dřevěné schodiště vedoucí do podkroví.

Horní patro zahrnuje halu s knihovnou, dětské pokoje, koupelnu a ukládací komoru.