Hlavní obsah

Výroba slavné carevny skončila před 50 lety. GAZ-21 má fanoušky dodnes

Před půl stoletím, 15. července 1970, byla ukončena výroba sovětských osobních automobilů GAZ-21 Volha. Tvary byly inspirovány americkým automobilovým designem, ale přezdívku měl vůz ryze ruskou: „carevna“.

Foto: Profimedia.cz

GAZ-21 Volha „carevna“.

Článek

Sovětští konstruktéři dali modelu GAZ-21, pojmenovanému „Volha“ po řece protékající městem výroby Nižním Novgorodem (dříve Gorkij; zkratka GAZ znamená „Gorkovskij Avtomobilnyj Zavod“), do vínku ladné křivky inspirované americkými vozy; první série, která se začala vyrábět v říjnu 1956 a vydržela do roku 1958, výrazně připomínala Ford Mainline.

Foto: Ford

Ford Mainline z roku 1954.

Před šedesáti lety byla vyrobena první Volha carevna

AutoMoto

Volhy vynikaly spolehlivostí a poměrně komfortním interiérem, ale nebyly žádný výkřik moderní techniky.

Prototyp, který se objevil v roce 1954, měl motor s rozvodem OHC, ale první produkční série dostala motor s rozvodem SV – 2,4l řadový čtyřválec o 65 koních, založený na motoru z GAZu-20 „Poběda“.

Foto: Pavel Weber, ČTK

GAZ-20 Poběda.

Až na podzim 1957 dostaly volhy, přezdívané „carevny“, konečně nový motor s rozvodem OHV; opět 2,4l čtyřválec, ovšem o výkonu 70 koní. O pár měsíců později se stal model GAZ-21 hlavním civilním produktem továrny. Fanoušky má tohle auto po celé Evropě, s úspěchem se totiž prodávalo i na Západě.

Volhy samozřejmě nemohly chybět ani na československých silnicích, kam se dostaly hlavně jako podnikové vozy, taxíky nebo služební automobily někdejší Veřejné bezpečnosti. První kusy se dovezly v roce 1958 a už v létě následujícího roku jich bylo v ČSR na dva tisíce.

Foto: Profimedia.cz

GAZ-21 Volha „carevna“, první série.

Automobil přitom nebyl laciný, podle ceníku z roku 1961 stála volha vybavená rozhlasovým přijímačem 55 tisíc korun, zatímco domácí Škoda Octavia 28 500 korun. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství přitom v roce 1960 byla 1303 Kčs.

Foto: Profimedia.cz

GAZ-21 Volha „carevna“ druhé série má podstatně plebejštější přední masku.

Podobně jako jiné vozy se i GAZ-21 během výroby postupně měnil, motor dostal poněkud vyšší výkon a změny se dotkly i exteriéru. Velmi rychle zmizela „americká“ přední maska; ve druhé sérii vyráběné od konce roku 1958 tu byla spousta malých svislých otvorů.

Zmizela také hvězda a od třetí série, která přišla do prodeje v roce 1962, už na kapotě nebyla ani ozdobná soška jelena, který je ve znaku továrny.

Foto: Profimedia.cz

Třetí, poslední série „carevny“.

Tvar karoserie „carevny“ sice přímo vybízel k elegantnímu dvoubarevnému lakování, toho se ale dočkala jen malá část produkce. Podobně výjimečné byly i vozy vybavené samočinnou hydrodynamickou převodovkou, tu totiž dostala jen malá série vyrobená v letech 1957 a 1958.

Automatickou převodovku měly i vozy určené pro sovětské bezpečnostní orgány, těm ale navíc pod kapotou burácel silnější, 195k vidlicový osmiválec o objemu 5,5 litru, který pocházel z „papaláš káry“ GAZ-13 Čajka.

Foto: GAZ

GAZ-24 Volha.

V roce 1968 se na veřejnosti objevil nástupce „carevny“, hranatější model GAZ-24, který továrna začala vyrábět poté, co z výrobních pásů sjela poslední z téměř 640 000 „jednadvacítek“.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám