Článek
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 otřásla tamním automobilovým trhem a donutila řadu západních koncernů k okamžitému odchodu ze země. Mezi značkami, které tehdy ze dne na den ukončily své tamní aktivity, bylo i BMW. V kaliningradském montážním závodě Avtotor, kde se německé vozy dlouhá léta licenčně kompletovaly, však po stažení automobilky zůstalo obrovské množství komponentů. Místní personál se ocitl bez práce, ale se sklady cenných dílů.
Skupina tamních pracovníků se proto rozhodla vzít situaci do vlastních rukou a zahájila neoficiální a neautorizovanou produkci vozů z těchto zbytků, píše web RFE/RL. Že nejde o zanedbatelný výstřelek, dokazují tržní data deníku Kommersant, podle nichž se loni prodalo 145 těchto nelegálně vyrobených vozidel.
První kusy takto sestavených SUV se na trhu objevily na jaře loňského roku. Jedná se o modely X5, X6 a X7, které sjíždějí z kaliningradské linky v dosti specifické podobě. Vzhledem k tomu, že komponenty pocházejí z roku 2022, nesou tato vozidla designové prvky verzí před tehdejším faceliftem, ačkoliv jsou úředně registrována jako nová vozidla.
Situace se stává ještě bizarnější s tím, jak se původní německé zásoby postupně tenčí. Ruská továrna totiž začala chybějící originální komponenty nahrazovat díly z lokální produkce. Pod kapotou a v útrobách aut se tak objevují ruské kabelové svazky, hadice, gumová těsnění nebo panely karoserie s lakováním až na místě.
Vedení koncernu BMW v Mnichově se od dění v Kaliningradu důrazně distancovalo a potvrdilo, že o probíhající nelegální aktivitě již informovalo prodejce, státní orgány i potenciální zákazníky, aby zmírnilo rizika spojená s provozem těchto aut. Automobilka totiž nemá žádnou kontrolu nad kvalitou a bezpečností takto složených vozidel. Odborníci z oblasti automobilové logistiky upozorňují, že absence inženýrského dohledu mateřské továrny je pro spolehlivost kritická.
Problém představuje také palubní software. Vozy jsou totiž zcela odříznuty od serverů BMW, což znamená, že musely být lokálně přeprogramovány, zmrazeny nebo kompletně nahrazeny neoriginálním softwarem. Ruští prodejci tuto izolovanost ovšem prezentují jako výhodu a zákazníkům tvrdí, že jejich vůz nemůže výrobce na dálku zablokovat.
Za tato neautorizovaná vozidla si také Avtotor účtuje astronomické částky. Ceny základních verzí kaliningradských SUV se na trhu pohybují mezi 11,9 a 12,9 milionu rublů (přibližně 3,5 až 3,8 milionu korun) a některé prodejní weby uvádějí základní cenu dokonce na úrovni 13,6 milionu rublů (cca 4 miliony korun).
Přesto je poptávka ruských elit silná. I přes extrémní cenovky jsou totiž tato lokálně smontovaná auta citelně levnější než vozidla individuálně dovážená přes komplikovaný šedý trh, kde jsou bohatí kupci schopni zaplatit za vzácnější modely i přes patnáct milionů korun. Výroba z kaliningradských zbytků navíc dost možná hned tak neskončí; továrna dříve produkovala tisíc aut měsíčně a dnes jich složí jen zhruba padesát.
Garáž.cz