Test Audi SQ8: Naftu vyměnilo za benzin, výjimečnou roli neopouští

Automobilku se čtyřmi kruhy ve znaku čekají turbulentní časy, v roce 2026 představí poslední vůz se spalovacím motorem, v duchu doby se žene za elektromobilitou. Vždyť i název Q8 již adaptoval elektromobil, jen s přídavkem e-tron.

Tohle je ale Q8 ze staršího vrhu, v roce 2018 vyjel tento model coby reakce na módu SUV se svažitou linií střechy. Zatímco na vrcholu nabídky ze sebe testosteron tryská verze RS Q8, řve a poutá pozornost, já měl od divize Audi Sport vždy raději o stupeň umírněnější modely s písmenem S.

Jestli nějaké auto na současném automobilovém trhu klame tělem, je to Q8. Nižší ponton a místy až zaoblené tvary způsobují, že vedle Q7 vypadá jako menší model. S délkou 4 996 milimetrů je ale jen o 71 milimetrů kratší než Q7 a na šířku bez zrcátek je s 1 995 milimetry dokonce o 25 mm širší.

Audi to zároveň nepřehnalo se snahou o kupé siluetu, na poměry vozů této třídy je tedy v mých očích příjemně vizuálně vyvážené.

Šedý lak Nardo je vyhrazen pro modely od Audi Sport, verze S se od běžné Q8 liší nárazníky, prahy, koly a čtveřicí koncovek výfuku. Ve srovnání s dříve testovanou variantou RS Q8 je na pohled o poznání umírněnější, což leckomu může vyhovovat.

Uvnitř se v rámci této verze můžete na poměry značky až vyřádit s červenými doplňky včetně krásných bezpečnostních pásů, chybět za patřičný příplatek nemusí ani karbonový dekor a další doplňky.

Model Q8 na rozdíl od Q7 dostal již od začátku výroby nové uspořádání interiéru se třemi obrazovkami a jakoby skleněným designem palubní desky, který uvedla limuzína A8 a Q7 se jej dočkala až s faceliftem. Jak čas plyne, Audi se od tohoto uspořádání zase pomalu odvrací, ale podle mého názoru to byla nesmírně zdařilá kapitola.

Styl je sice stále chladný a technicistní, ale rozhodně už ne fádní tak, jako u vozů této značky v předchozích letech. Nechybí ani extrémně precizní zpracování a na pohled i dotek hodnotné materiály. Poklonu si však zaslouží palubní systém.

Normálně bych byl ze dvou dotykových ploch nad sebou nesvůj, ale posádce jde naproti jednak haptická vazba, ale také uživatelsky příjemné řazení menu infotainmentu i ventilace. Navíc systém rychle reaguje a je spolehlivý a nechybí ani fyzická tlačítka pro to nejdůležitější.

Spousta automobilek v tomto odvětví nyní selhává, systémy jsou často překombinované a i v koncernu VW by jinak mohli vyprávět, jak je to se spolehlivostí nových infotainmentů…

Tohle řešení od Audi je ale hned vedle minulých systémů od BMW na mém osobním vrcholu a jsem zvědav, jak na něj s blížícím faceliftem konvenční Q8 nebo s novými modely navážou.

Audi SQ8, stejně jako SQ7 s konvenční karoserií, do roku 2020 znamenalo „lokomotivu“ pod kapotou, známý vznětový osmiválec. Ten však koncern zavrhl a podobně jako třeba u Volkswagenu Touareg nabídku opustil. Náhradou je zážehový osmiválec.

Čtyřlitr je v rámci vozů na shodné platformě MLB, tedy včetně přímých příbuzných jako Volkswagen Touareg, Porsche Cayenne nebo i Lamborghini Urus, naladěn na různé hodnoty. Verze v SQ8 umí výkon 373 kW při 5 500 ot/min.

Oproti předchozímu dieselu jednotka potěší samozřejmě charakternějším zvukovým doprovodem, kdy se ozývá příjemné bublání ze zadních koncovek, i točivější charakter. K vozu tohoto typu se však hodí spíše plynulá gradace točivého momentu od spodních otáček. Ani to však tomuto motoru není cizí, ba naopak.

Maximum točivého momentu je 770 Nm v rozmezí už od 2 000 do 4 000 ot/min. Nejen díky dvojici turbodmychadel, ale i z povahy mildhybridní asistence startér-generátoru, který pomáhá zejména v nízkých otáčkách.

Použití této technologie navíc umožňuje plachtění s vypnutým motorem, motor při nízké zátěži navíc umí deaktivovat spalování v polovině válců. Výsledkem je kombinovaná spotřeba, kterou lze bez velké snahy držet pod 13 litrů na 100 km. Jistě že když začnete využívat potenciál jednotky, šplhá se do nekonečných výšin.

Absolutní dynamiku tak ústrojí nabídne v jakékoli situaci a osmistupňová samočinná převodovka tehdy nemusí ani dvakrát rozmýšlet, co za převod zvolí. A i když se zamyslí, jde ji to předpisově rychle, skvěle předvídá a umí být jemná.

Oproti verzi RS je odpružení znatelně pohodlnější, a to i když rovněž vrcholná verze zaujme svým komfortem na dlouhých cestách. Podvozek „eska“ nechává karoserii o trochu více zhoupnout v komfortním režimu, přitom toho příliš neztrácí, když začnete řezat zatáčky.

Ano, vůz s pohotovostní hmotností 2,3 tuny umí zatáčky doslova řezat, aniž by si řidič připadal jako za volantem parníku. Může za to opět skvostná platforma MLB, která nabízí pokročilou technologii podvozku. Vzduchové měchy jsou jen základ, nejvíce magie odvádí aktivní stabilizátory, precizně naladěné řízení zadních kol a permanentní pohon všech kol se samosvorným mezinápravovým diferenciálem.

K cynickému popírání fyziky vrcholných verzí Porsche Cayenne nebo i verze RS mu kousek chybí, snad i o něco strmější a komunikativnější řízení, ale SQ8 nabízí přesně ten úžasný mix komfortu a jistoty při rychlé jízdě. Pocitově se totiž zmenšuje nejen při pohledu zvenčí, ale ještě více za volantem.

Audi Q8 pravděpodobně kroutí své poslední měsíce před mezigenerační modernizací. V rámci velkých SUV-kupé je však tak stylové a přitom nevulgární, tak komfortní a stejně obratné a tak technologicky vybavené a přitom intuitivní, že témat pro zlepšení v rámci faceliftu příliš nenacházím. Verze S navíc vlastnosti Q8 ždímá do maxima.