Test: Peugeot 3008 1,6 THP nabízí komfort prostorného rodinného vozu

Peugeot 3008 trochu klame tělem, tváří se jako SUV, ve skutečnosti jde o MPV, tedy rodinný velkoprostorový vůz. Pohon obou náprav přijde společně s hybridní verzí až v roce 2011 a elektronická náhražka současného modelu 3008 s označením Grip Control se coby terénní výbava rozhodně počítat nedá.

První, co vás na novém Peugeotu 3008 hned potěší je komfort – motor je tichý v celém spektru otáček a pérování i tlumiče odvádějí vynikající práci. O spoustě nerovností na silnicích vůbec nevíte a po hladké silnici jede auto jako „po másle“.

Ve vyšších stupních výbavy navíc dostanete lepší zadní tlumiče, jenž pomáhají vyrovnávat náklony karosérie. V rychleji projížděných zatáčkách se Peugeot 3008 díky tomu naklání jen velmi málo, nicméně pořád jde o rodinné auto, které na požitek za volantem není stavěné.

Již zmiňovaný Grip Control stojí dva a půl tisíce korun. O co jde? Řidič má k dispozici otočný ovladač á la Land Rover s nastavením pěti režimů: Standard, Sníh, Terén (bláto/prašné cesty/mokrá tráva), Písek a ESP off. Díky tomu se přenáší výkon na kolo s nejlepší adhezí, teoreticky může jít až 100 procent točivého momentu na jedno z předních kol. Pohon obou náprav nicméně nahradit nelze a jeho funkčnost je značně kontroverzní, tuto elektronickou hračku bereme spíše jen jako marketingově zajímavou náhražku.

První dojmy z kabiny jsou ve znamení velmi dobrého zpracování a výběru materiálů – například kolébkové ovladače uprostřed centrální konzole vypadají výborně a použité materiály jsou rovněž příjemné na dotek. Ovládání je intuitivní, přístroje dobře čitelné, zkrátka - na řidiče nečeká žádná záludnost.

Menší problém nastane, pokud máte při řízení rádi nohy pohodlně od sebe – tunel středové konzole je velmi mohutný a dosti široký, takže místa není nazbyt. Na druhou stranu i díky němu je ve voze dostatek odkládacích prostorů, neboť do něj lze schovat i větší předměty.

Ruční brzda je elektromechanická – při rozjezdu se sama odbrzdí (můžete to také udělat manuálně vy, když sešlápnete nožní brzdu a stisknete příslušné tlačítko). Subjektivně by mohla pracovat rychleji, ale nejde o nic, co by při běžném používání vozu vadilo.

Variabilita je výtečná – zadní sedačky sklopíte jednoduchým stisknutím tlačítka, zavazadlový prostor (v základu má 513 litrů) je dobře přístupný, výklopná část pátých dveří lze zatížit až 150 kilogramy (pohodlné, když si nazouváte pohorky nebo inline brusle).

Zklamáním je ale nepraktické vyboulení nad hlavami zadních cestujících – pokud měříte přes 185 centimetrů, nesednete si vzpřímeně, což je vzhledem k ambicím 3008 coby prostorného auta docela škoda. Místo pro kolena je přitom dimenzováno velmi dobře.

Když zvednete přední kapotu, zjistíte, že velikostně se před vámi ukázal malý motor, výkonově ovšem bez problémů postačuje i náročnějším zákazníkům. Benzínová šestnáctistovka je dopovaná turbodmychadlem a předvádí konzistentní zátah v celém spektru otáček, čiperně reaguje už od volnoběžných otáček. Výsledných 150 koní a 240 Nm stačí i na svižnou jízdu.

Motor je navíc výborně odhlučněn; při tachometrové stotřicítce točí tři tisíce otáček a k uším cestujících nedoléhá prakticky žádný hluk. Sladění s manuální šestistupňovou převodovkou je také dobré; snad jen pedál spojky by mohl mít trochu tužší záběr, jde necitlivě, velmi zlehka – jde ovšem o zvyk, po týdenním ježdění to už autorovi testu nepřišlo jako problém.

Při vracení vozu ukázal palubní počítač po pěti stovkách víceméně svižných kilometrů výslednou spotřebu rovných 10,0 litrů. Věříme, že při defenzivní jízdě by množství spotřebovaného benzínu mohlo o jeden až dva litry klesnout.

Peugeot 3008 je příjemné auto, které potěší především nabízeným komfortem. Variabilita i vnitřní prostor jsou dostatečné, škoda jen několika drobností a hlavně faktu, že vzadu není více místa pro hlavu. S cenovkou 567 000 korun a solidní základní výbavou jde o zajímavé rozšíření rodinných kombíků. Nebo MPV, chcete-li.