Test Infiniti Q50: vlastní cestou

Infiniti Q50 je nejlevnějším modelem v nabídce luxusní odnože japonského Nissanu. Pod kapotou můžete mít buď 2,2litrový turbodiesel (125 kW/170 k) od Mercedesu, případně s dvoulitrovým turbo motorem (155 kW/211k). Všechny výše uvedené verze mají poháněnou zadní nápravu, pokud chcete pohon 4x4, musíte v ceníku zaškrtnout položku Q50S Hybrid. Zde dostanete buď „zadokolku”, nebo - jako v našem případě - verzi s poháněnými všemi čtyřmi koly (+ 64 tisíc). Pak dostanete 1,9 tuny vážící auto, marně v paměti pátráme, který sedan střední třídy váží více...

Hodnocení vzhledu, který působí moderně a líbivě, necháme na posouzení laskavým čtenářem, vedle konzervativní německé konkurence jde o vcelku zajímavé osvěžení. Testované vozidlo mělo nasazeno devatenáctipalcová kola (pneumatiky s rozměrem 245/40), tzn. největší v nabídce. Vypadají elegantně a hezky vyplňují podběhy, na rozbitých cestách je ale znát snížený komfort jinak vyspělého podvozku (nezávislé víceprvkové zavěšení s dvoupístovými tlumiči).

Na velkých nerovnostech zaznamenáte rázy, sportovní jízdní vlastnosti jako u BMW (jakkoliv se mnichovská značka stále více přibližuje ke komfortnějšímu nastavení svých podvozků) tu také nezažijete. Uhánět dvoustovkou po dálnici ale Q50 zvládá bez problémů, u verze AWD máte i výbornou trakci.

Při 130 km/h točí motor velmi příjemné dva tisíce otáček, a když ručka otáčkoměru stoupne o tisíc výše, jedete už přes 170 km/h. Velmi překvapeni jsme byli ze spotřeby paliva, po pěti stovkách kilometrů převážně v dálničním provozu ukázal palubní počítač cifru 8,6 l/100 km. To je na takto výkonný benzínový motor, přepracovaný ze sportovního kupé 370Z, výborná hodnota. Hodně je znát i pomoc 50 kW elektromotoru, jenž energii čerpá z li-ion baterie ukryté za zadními sedadly. Samotný elektromotor je pod podlahou zavazadelníku.

Zejména v režimu sport jsou reakce motoru bezprostřední, vytočit jej můžete lehce nad hranici sedmi tisíc a zátah zažijete takový, že údaji o zrychlení 0-100 km/h za 5,4 sekundy věříme. Agregát citelně zrychluje i nad 200 km/h. V těchto chvílích spotřeba paliva samozřejmě stoupá, aniž byste se ale výrazně omezovali, můžete jezdit za 8-9 litrů, tj. o pouhé dva litry více než v případě dieselového motoru.

Technickou lahůdkou, kterou zatím nikdo jiný v automobilovém průmyslu nenabízí, je systém adaptivního řízení (DAS – Direct Adaptive Steering). O co jde? Mezi volantem a tyčí není mechanická vazba, pouze elektrická. Tu zajišťují hned tři řídící jednotky. Zákon neumožňuje, aby volant a řízení nemělo mechanickou vazbu, klasický sloupek řízení tak v autě přítomen je a „naskočí” v případě závady.

Jaké je nové řízení v praxi? Překvapivě tuhne při zatížení v zatáčkách, ale je cítit „umělost” celého řešení. Nečekejte tak komunikativnost jako u Porsche 911 z osmdesátých let, mezi současnými auty střední třídy ale představuje odezva od řízení, rychlost i komfortní vyhlazení nerovností mírný nadprůměr. Podle nás ovšem jde spíše o marketingově zajímavý prvek, běžný řidič ani nepozná, že v autě nemá klasický posilovač.

Výborné přední kožené sedačky lze nastavit v dostatečném rozsahu, nechybí ani vysouvací podpěra stehen, známá z modelů od BMW. Vzadu už je situace horší, jak v podélném, tak v příčném směru zde není prostoru nadbytek, a pokud a priori chcete Q50 používat pro přepravu čtyř dospělých, zklame vás. Německá konkurence je na tom v tomto ohledu přeci jen lépe.

„Stejná písnička” se odehraje i v zavazadlovém prostoru, který sice nabídne pouhopouhých 400 litrů (nehybridní verze mají papírově zajímavý „půlkubík”), v praxi je to ale - jak jsme vyzkoušeli - přesně na jeden velký kufr a dva „letecké” příruční. Zejména na délku je kufr opravdu malý (průvlak na lyže naštěstí nechybí), opět ale záleží na prioritách potencionálních majitelů.

Displej parkovacích kamer nemá tak jemné rozlišení jako ten, který nabízí Mercedes u svých nových modelů. Nabídne sice pohled z ptačí perspektivy, jako ten ze Stuttgartu ale rozhodně neohromí. V automobilu jsou dva velké displeje, horní ukazuje pokyny z navigace, spodní s jemnějším rozlišením je dotykový a nabízí seznam aplikací - grafický výstup je podobný jako u tabletu. Samozřejmě funkčností jde o omezenou nabídku bez možnosti nahrávání nových aplikací.

Nastavit zde ovšem můžete ledacos - třeba odezvu řízení (viz výše), telefon, klimatizaci či navigaci. Přehledně rovněž vidíte údaje o tocích energie, zobrazuje se i hodnocení vašeho jízdního stylu dle spotřeby apod. Pozitivem je i fakt, že nastavení teploty nemusíte provádět přes dotykový displej, jsou zde samostatná tlačítka. Mimořádný je audiosystém Bose se 14 reproduktory. Oceňujeme rovněž, že obrazový výstup je v češtině, což se ale nedá říct o palubním počítači vedle rychloměru, jde ale o kosmetický nedostatek, protože textu zde vedle čísel a piktogramů mnoho není.

Infiniti nepatří v Evropě k běžným značkám, minusem tak je i řídká síť značkových servisů i velký propad hodnoty. Výhodou je naopak prakticky nulový zájem zlodějů. Nová Q50 sice nenabízí tak vytříbené jízdní vlastnosti jako BMW řady 3, chybí jí prestiž i komfort mercedesů, v mnoha ohledech (komfort vpředu, dynamika a spotřeba hybridní verze) je ale Q50 zcela srovnatelná.