Test elektrické Toyoty Hilux: Skvělý pracant, rozhodně ne pro každého

Pick-upy mají ze své užitkové podstaty mnohem delší životní cyklus než běžné osobáky. Od šedesátých let tak tady sice máme již devátý hilux, ovšem mezigeneračně šlo často o rozsáhlé modernizace. Podobně tomu je u novinky, která svým rámem i částmi karoserie vychází z předchůdce.

Přitom designově byste to ani neodhadli, podstatně hranatější design přídě působí moderně. Úzká a vysoko posazená světla jsou propojená černou linkou pod kapotou a elektrická verze má logicky ještě uzavřenější příď než varianta se vznětovým motorem.

Hodně se toho v nové generaci změnilo v interiéru. Stále nezapře užitkový charakter a důraz na odolnost, i když podlaha bez textilního obložení pro snadnější čištění po celém dni na polích by mu slušela ještě více. Zároveň však hilux následuje moderní trendy a poprvé nabídne skutečně aktuální a uživatelsky přívětivý infotainment.

Elektrické pick-upy nejsou ničím novým, především ve Spojených státech, kde tohle téma rozvíjí řada výrobců. Ovšem jedná se zpravidla o větší vozy než je hilux, a také často o modely, které jsou primárně právě elektrické. Řeší tak jednu zásadní otázku snadněji.

Pick-upy mají rámy místo samonosných karoserií, což je zásadní pro odolnost vozu při namáhání v terénu, ale je prostorově náročný. Se zásadní součástkou, tedy baterií, tak konstrukce rámu buď musí počítat v prvopočátcích vývoje, nebo si musí inženýři lámat hlavu, kam zdroj energie uložit do konvenčního řešení, které primárně počítá se spalovacím motorem.

Před takovou otázkou stála i Toyota. Pod rám baterii umístit nelze kvůli terénním parametrům, nad ním by zase omezovala posádku. Její umístění dovnitř zásadně omezuje kapacitu, která je tak pouhých 59,2 kWh, z čehož 54 kWh je využitelných. Pick-up, který si s aerodynamikou netyká a váží kolem 2,5 tuny, se tak spoléhá na baterii jako z běžného kompaktního crossoveru.

Zejména při cestování mimo město, natož na dálnici, kde spotřeba stoupá i přes 35 kWh/100 km a výkon 144 kW na rozhodnou akceleraci nestačí, se tak vrátíte do časů, kdy byla cesta elektromobilem vždy malým dobrodružstvím. Dojezd tehdy činí méně než 200 km, při městském a příměstském režimu či v lehkém terénu lze počítat maximálně s 250 až 300 km.

Není tak náhodou, že zrovna když jsme se již s moderními elektromobily zbavili obav z dojezdu, právě s tímto autem jsme kvůli nefunkční nabíječce dorazili k té další s nula procenty nabití a s děsem v očích. Rezervu máte totiž menší, než jste zvyklí.

Hilux se umí nabíjet výkonem až 125 kW a do 80 procent se dostane za půl hodiny. Nám se podařilo maximum 99 kW při 20procentním nabití. To nejsou zázračné parametry, na druhou stranu na dálniční sprint přes celou Evropu tohle auto není.

Důkazem, že byl pro Toyotu vývoj elektrického hiluxu spíše okrajovou záležitostí, je také těžko pochopitelná absence funkce V2L, tedy nabíjení externího příslušenství, které nechybí snad žádnému elektrickému či plug-in hybridnímu pick-upu a může být zásadním argumentem při práci mimo civilizaci. Malou náplastí je 230V zásuvka v interiéru s výkonem kolem 1,5 kW.

Zatím to možná zní jako debakl, ale pak si je potřeba tohle auto zasadit do kontextu. Nechce suplovat rodinná SUV, a to i když třeba v komfortu odpružení či odhlučnění je nová generace zase o kus dál. Má být pracovním nástrojem pro specifické požadavky.

S elektrickou variantou míří do služeb zemědělců, kterým baterie nabitá na statku ze solárů vydrží pro přesuny mezi polnostmi celý den. Stejně jako těžařům, lesníkům a dalším podobným profesím, kde dieselový hilux práci zastane také, ale dlouhodobě se zvýšenými provozními a servisními náklady.

Zatímco diesel pracuje v popsaném režimu neefektivně a pro plynulý převod síly na čtyři kola potřebuje různé redukce a převody, s elektromotory je vše jednodušší. Dokážou dávkovat točivý moment daleko přesněji na všechna kola bez složitostí, vždy a okamžitě. V terénu je elektrická varianta zásadně lepší než dieselová, vydrží toho více a navíc je i cosi opojného na tom tichu, ve kterém překážky zdoláváte.

Nová generace Toyoty Hilux vypadá skvěle a staví na praktičnosti a odolnosti předchůdce. S tím, že interiér je útulnější a infotainment použitelnější než kdykoli dříve. Elektrická verze může být geniálním řešením pro ty, kteří pro ni mají ten správný režim používání. A vadit tehdy nebude ani rozdíl 167 tisíc v základní ceně, který se může snadno vrátit díky provozním úsporám. Pokud však hledáte univerzála, má Hilux BEV kvůli malé baterii a vysoké spotřebě až příliš mnoho kompromisů.