Test Alfy Romeo Junior: Pořád alfa, ale jiná

Svůj nejmenší a nejdostupnější crossover představila značka Alfa Romeo začátkem roku 2024 pod jménem Milano, které hezky zapadalo do její nabídky. Zanedlouho však byla nucena jméno změnit, neboť italské zákony nedovolují používat italsky znějící jména u produktů, kde by mohlo dojít k mylnému dojmu, že jsou v Itálii vyráběny.

Alfa Romeo Junior, jak zní nové jméno, se však vyrábí v Polsku. Společně s modely Jeep Avenger a Fiat 600, se kterými sdílí platformu, totiž sjíždí z výrobní linky závodu Stellantis ve městě Tychy. Italské automobilce se však povedlo vtisknout juniorovi vcelku unikátní charakter. Dvojnásob to platí u testované verze Intensa.

Tu prozrazují leskle černé detaily v kombinaci se zlatými dekory, které však poněkud zanikají v černém lakování. To platí také pro unikátní masku s erbem značky, na kterou navazují standardně Matrix LED světlomety s atypickým světelným podpisem a velmi solidním výkonem, alespoň na tuto třídu.

Z profilu vyniknou především 18palcová litá kola, která stejně jako dveřní lišty zdobí zlatý dekor. Ten se objevuje také na zadním nárazníku, ze kterého vystupuje přiznaná koncovka výfuku. Záď působí minimalisticky, což podtrhují i decentní zadní světla.

Nejmenší Alfa Romeo, Junior měří na délku jen 4173 mm, tak působí skutečně nevšedně. Zamrzí snad jen černý lak, který lehce pohřbívá výrazné tvary a různé detaily, včetně motivu značky na zadním sloupku, u kterého je také umístěna klika zadních dveří.

Až nečekaná je však odlišnost od koncernových sourozenců v kabině, kde Junior ukazuje jasnou příslušnost ke značce Alfa Romeo. Stačí se podívat na palubní desku, kdy digitální přístrojový štít s úhlopříčkou 10,25 palce kryjí naznačené tubusy odkazující na doby analogových budíků.

Stejně velký displej infotainmentu, zasazený elegantně pod výdechy ventilace v palubní desce, je pak lehce natočen směrem k řidiči. Junior navíc potěší velmi příjemným volantem s fyzickými tlačítky nebo separátními tlačítky pro nastavení ventilace. Středový panel je minimalistický, volič automatické převodovky ale jasně ukazuje na koncern Stellantis.

Ostatně ten připomíná i prostředí infotainmentu a přístrojového štítu, ačkoliv i zde se značka pokusila o vytvoření vlastní identity, přičemž kulaté digitální budíky působí jako příjemná a funkční vzpomínka. Displeje navíc disponují slušným rozlišením i solidní plynulostí.

V kabině ale zaujme i řada detailů, jako opakující se logo automobilky, které je u výdechů ventilace dokonce osvětlené. Edice Intensa navíc přináší i časté použití Alcantary.

Přední sedačky nejsou přehnaně sportovně tvarované, nabízí však dostatečnou oporu pro celé tělo a jsou pohodlné. Vpředu je místa dostatek, vzadu se však pohodlně posadí spíše děti. Průměrní dospělí se budou muset lehce uskromnit. Ostatně ani otvor zadních dveří není z největších.

Kufr nabízí objem 340 litrů, což je dáno unikátní zadní nápravou umožňující pohon zadních kol, neboť verze s pohonem pouze předních kol nabídne o 75 litrů více. Po sklopení zadních sedadel, dělených v poměru 60 : 40, vzroste objem na 1205 litrů.

Pod kapotou Alfy Romeo Junior se standardně ukrývá mild-hybridní 1,2litrový tříválec s přeplňováním, který přes šestistupňovou dvouspojkovou převodovku s integrovaným elektromotorem posílá na přední kola kombinovaný výkon 145 koní. Testovaná verze s označením Q4 ovšem disponuje dvěma elektromotory.

Ten druhý je umístěn na zadní nápravě, kde na zadní kola posílá 28 koní a 88 Nm točivého momentu. Mezi hnanými nápravami tak není fyzické propojení. Připojení zadních kol se upravuje podle zvoleného jízdního režimu zcela automaticky, kdy tradiční trojici DNA doplnil režim Q4 pro dosažení co nejlepší trakce.

Primárně pohon vozu zajišťuje mild-hybrid, který umí být díky pomoci elektromotoru v převodovce překvapivě živý. Změna převodů je hladká a svižná, v případě potřeby jsou ale k dispozici i pádla řazení, na které vůz reaguje rychle.

Ačkoliv je pohon všech kol příslibem lepší trakce, zrychlení má Q4 horší než předokolka, na čemž se zřejmě podepsal nárůst hmotnosti o 195 kilogramů. Nižší je také maximální rychlost, 200 km/h je však na vůz tohoto segmentu stále velmi solidní.

Výkon putuje na zadní nápravu při rozjezdech i průjezdu ostrých zatáček, žádné přetáčivé radovánky ale nečekejte. Junior je spíše nedotáčivý. Jeho podvozek je však naladěn velmi dobře a karoserie působí v zatáčkách stabilně, díky čemuž přeci jen dokáže nabídnout alespoň trochu zábavy při svižném zdolávání okresek.

Díky pneumatikám s rozumným profilem 215/55 R18 ale Junior dobře zvládá i rozbité cesty, aniž by nervózně poskakoval nebo posílal rázy do kabiny. Řízení působí poměrně lehce, což usnadní manévrování po městě, velkou komunikativnost od něj ale nečekejte.

Průměrnou spotřebu uvádí automobilka v rozmezí 5,2 až 5,4 litru na 100 kilometrů, dostat se na tyto hodnoty však od řidiče vyžaduje trochu úsilí. Během testu v zimních měsících se totiž apetit pohyboval spíše v rozmezí 6 až 7,5 litru na 100 kilometrů, v závislosti na stylu jízdy.

Alfa Romeo Junior je sice malý crossover, rozhodně však vystupuje z davu, což potvrdila i řada zvědavých pohledů. Vedle originálního vzhledu přitom nabízí i originální a příjemnou kabinu, která sice není z největších, má však ten správný šmrnc hodný Alfy Romeo.

Jízdně je cítit, že se technici snažili o unikátní nastavení, které se přiblíží tradičním emocím spjatým se značkou. Radost z řízení starších sourozenců sice nenabídne, v rámci sdílené techniky ale musíme uznat, že se technikům skutečně podařilo odlišit se a přinést trochu těch správných emocí i do úplného základu nabídky. Zadarmo to ale není.

Cena Juniora totiž startuje od 729 000 korun, za čtyřkolku ale zákazníci zaplatí minimálně 829 000 korun. Testovaná výbava Intensa už by ale vyšla na 986 000 korun, což je dost. Na model Junior to však stále není maximum. Elektrická vrcholná verze Veloce o výkonu 280 koní totiž vyjde na 1,2 milionu.