Dva tisíce kilometrů ve Škodě Octavii CNG: levné náklady i několik nevýhod

Z oněch dvou tisíc kilometrů, jež jsme urazili po vlastech českých, nakonec většina byla „na plyn”, jakkoliv množství veřejných čerpacích stanic stále není ideální (cca 130) a k jejich hledání mimo známá místa je potřeba zapnout internet. Chce to před delšími cestami naplánovat místa tankování. Navigace přímo v autě rovněž slibuje najít příslušné stanice, vždy ale po chvilce hledání zobrazila výsledek „0” a o pár vteřin později ukázala seznam všech čerpacích stanic v okolí, tedy i těch bez CNG.

Tankování CNG není o mnoho složitější než běžné čepování třeba benzínu, trvá to řádově jen o pár minut déle, než když berete plnou nádrž benzínu či nafty. Stanice jsou samoobslužné, a tak stačí zasunout koncovku, zajistit ji a tlačítkem spustit tankování. Na některých stanicích je nutné zaplatit dopředu platební kartou. Dojezd čistě na CNG činí zhruba 350 km, a proto chápeme, že z tohoto důvodu dávají mnohé firmy stále přednost naftě - věčně spěchající obchodní zástupci a nižší management tak nemusí obden zajíždět tankovat.

Pokud si odmyslíte povinnou žlutou samolepku na zadním okně, na první pohled „plynovou” octavii nemáte šanci poznat. Kvůli nádržím pod zavazadlovým prostorem má menší kufr a nedostanete plnohodnotnou rezervu, jinak ale své uživatele nabízeným prostorem CNG verze nikterak neobtěžuje.

Marně jsme hledali tlačítko pro přepínání obou typů pohonu, které znají majitelé LPG verzí – nikde není a v praxi to vůbec nevadí. Popisovaný model jezdí primárně na plyn, pokud se vyčerpá kapacita obou nádrží (celkem se do nich vejde 15 kg CNG), řídicí jednotka automaticky přepne na benzínový pohon (50litrová nádrž).

Kapacitu obou nádrží vidíte na přehledných ukazatelích pod rychloměrem, respektive otáčkoměrem, na rozdíl od běžné „oktávky” ale neuvidíte teplotu chladicí kapaliny (lze si ji zobrazit v menu Maxi DOT displeje, který v tomto případě dostanete standardně, u jiných verzí se za něj připlácí).

CNG má dvě nemalé výhody. Tou první je ekologický provoz. V porovnání s naftovým motorem má tento druh pohonu výrazně nižší emise a nejde tady pouze o tolik propírané CO2. Kupříkladu oxid uhelnatý (CO). Auta na CNG jej proti dieselovým motorům produkují o polovinu méně, oxidy dusíku (NOx) jsou nižší dokonce o 80 procent. Zcela „chybí” oxid siřičitý (SO2) nebo částečky jako prach a popílek.

Druhou výhodou jsou nízké provozní náklady, zapříčiněné zejména nižší spotřební daní, jež bude platit nejméně do roku 2020. Díky tomu stojí kilogram CNG zhruba 24,50 - 25 korun, tedy o nějakých 6-7 korun méně, než kolik dáte za litr nafty či benzínu. Při spotřebě  4 kg/100 km skutečně jezdíte co kilometr, to koruna. V případě naftového motoru vás kilometr přijde na zhruba 1,50 Kč a u benzínových motorů na zhruba dvě koruny, tedy jednou tolik než u stlačeného zemního plynu.

Ušetříte i za silniční daň, která je u osobních automobilů spalujících CNG nulová. U ostatních automobilů se ročně platí dle zdvihového objemu motoru od 1200 do 4200 korun. A u CNG existuje ještě jedna výhoda: nelze jej ukrást, u nafty či benzínu vysátí z nádrže možné je.

Provoz CNG ale nemá jen finanční výhody. K nákladům musíte připočítat kontrolu plnicího hrdla a uzávěru (co dva roky) a kontrolu tlakových nádob - každé čtyři roky, jejich celková životnost je v případě Octavie G-Tec stanovena na 20 let.

Nevýhodou je i absence rezervního kola a o trochu snížený zavazadelník, v případě verze kombi je to 480 litrů (standardní provedení nabízí 610 l).

Patrně největší nevýhodou, kterou nám při náhodném setkání na čerpací stanici potvrdil i jeden z majitelů jiné octavie CNG, je výkon nabízeného motoru. On zkrátka postrádá to zatlačení do sedaček v pásmu nad 2000 otáček, na které jsou majitelé moderních agregátů s turbodmychladem (a je jedno, zda jde o vznětové nebo zážehové motory) zvyklí.

To se zde jednoduše nekoná a v dálničních stoupáních musíte zhusta řadit i o dva stupně níže. Při dálniční stotřicítce točí motor 2800 otáček a má spotřebu 3,9 kg CNG/100 km. Dlouhodobá spotřeba benzínu pak v našem případě dosáhla hodnoty 6,8 l/100 km a v případě CNG pak při svižné plynulé jízdě 4,5 kg/100 km (ale tato hodnota s přibývajícími ujetými kilometry zvolna klesá).

Škoda Auto samozřejmě není jediným výrobcem, který nabízí tovární CNG model, v nabídce má model na stlačený zemní plyn každý druhý nebo třetí dovozce (aktivní jsou zejména Fiat, Mercedes, VW a Opel). V případě škodovek si můžete vybrat z malého citiga nebo z recenzované octavie, která se - chválíme - nabízí v obou karosářských variantách a s manuální i automatickou převodovkou.

Cenový rozdíl proti obdobně výkonnému motoru 1.0 TSI (85 kW, ale je to jen tříválec na rozdíl od 1,4 TSI) činí 53 tisíc. Cenový rozdíl v porovnání s o něco výkonnější čtrnáctistovkou (110 kW) pak ve stejném výbavovém stupni činí 16 tisíc, což není mnoho a ukazuje to, že automobilka tento pohon de facto preferuje (i kvůli snižování průměru tzv. flotilových emisí). Zákazníci na to ale zatím moc neslyší, jakkoliv se podíl CNG automobilů v Česku neustále zvyšuje - dle SDA jich je v současnosti 15 tisíc.