Článek
Tradiční automobiloví výrobci působící na americkém trhu stupňují tlak na zákonodárce ve Washingtonu. Sdružení Alliance for Automotive Innovation, které zastupuje giganty jako General Motors či Ford i americká zastoupení značek Toyota, Volkswagen, BMW či Mercedes-Benz, oficiálně požádalo Kongres o schválení trvalého zákazu dovozu nejen čínských vozidel připojených k internetu, ale i jejich softwaru a hardwaru. Informuje o tom web Carscoops.
Automobilky požadují přijetí příslušné legislativy ještě za současného zasedání Kongresu, tedy do 3. ledna. Nestačí, že jsou prodeje čínských elektromobilů de facto zablokovány vysokými cly a stávajícími bezpečnostními omezeními. Zástupci průmyslu se obávají, že by tato dočasná opatření mohla být v budoucnu zmírněna.
Klíčovým argumentem pro zavedení skutečného zákazu je podle zástupců aliance nejen ekonomická hrozba, ale především otázka národní bezpečnosti. „Čínské automobilky vypouštějí na světový trh vozidla, která stát dotuje, se softwarovým a hardwarovým vybavením připojeným k internetu,“ tvrdí v dopise zákonodárcům výkonný ředitel aliance John Bozzella.
Podle jeho slov představuje technologická výbava moderních čínských aut systémové riziko pro ochranu soukromí uživatelů. „Čína získává podíl na trhu v Evropě, Austrálii, jihovýchodní Asii, Mexiku a Jižní Americe s vozidly schopnými shromažďovat, zpracovávat a předávat citlivá data o vozidlech a spotřebitelích čínské komunistické straně,“ dodal Bozzella.
Navrhovaná legislativa však přináší i značné komplikace pro členy aliance z řad západních značek. Některé senátní návrhy totiž počítají s omezením pro společnosti s výrazným čínským kapitálem. To by mohlo negativně zasáhnout například automobilku Mercedes-Benz, v níž čínští investoři drží téměř pětinový podíl, nebo švédské Volvo, které je součástí čínského koncernu Geely. Sdružení proto požaduje citlivě vyvážené řešení, které by ochránilo americký trh, aniž by zároveň poškodilo tradiční automobilky spojené s čínskými majiteli či investory.
V ostatních částech světa čínské značky dál upevňují svou pozici. V Evropě již čínské vozy tvoří více než desetinu všech prodaných automobilů a na tamní trh se po boku značek BYD, Xpeng či Nio chystá vstoupit také technologický gigant Xiaomi, který již v Německu smluvně zajistil osm dealerských sítí.
Odlišným směrem než USA se vydává i sousední Kanada, která v rámci dovozních kvót povolila vstup více než 33 tisícům čínských elektrifikovaných vozidel značek BYD, Chery a Geely. I šéfové některých domácích automobilek, včetně generálního ředitele Fordu, připouštějí, že hermetické uzavření trhu nelze udržet donekonečna. Příchod čínských vozidel do USA je podle nich v horizontu pěti až deseti let prakticky nevyhnutelný.
Garáž.cz