Proti plošnému šmírování jsou už jen čtyři státy. Chat Control většina EU vítá

Nová verze Chat Controlu prošla již na konci listopadu Radou Evropské unie (EU), jak Novinky informovaly již dříve. To neznamená, že by návrh začal okamžitě platit, pouze se posune k dalšímu vyjednávání do Evropského parlamentu. Ten by se jím měl zabývat až na jaře příštího roku.

Server Fight Chat Control, který se návrhem a jeho dopady zabývá již několik let a který monitoruje přístup jednotlivých států k této legislativě, však upozornil, že odpůrců Chat Controlu v posledních týdnech ubývá.

Proti nové legislativě jsou v podstatě už jen čtyři evropské státy, konkrétně Česká republika, Polsko, Nizozemsko a Itálie. Přitom ještě v září bylo proti Chat Controlu hned devět států.

Podporovatelů je tak nyní 23, což je značná převaha. Některé státy po úpravě návrhu tedy změnily na jeho zavedení názor. Mezi nimi je například i Slovensko, jehož zástupci byli při listopadovém hlasování v Radě EU pro.

To samé platí v bledě modrém i o Finsku, Estonsku, Belgii, Polsku, Lucembursku či například Rakousku. Pro přijetí návrhu byly také státy, které se dříve vyznačovaly jako nerozhodnuté, konkrétně Německo, Řecko, Rumunsko a Slovinsko.

Úprava, která vyvolala tak masivní změnu postoje vůči Chat Controlu, spočívá v tom, že sledování komunikace by pro poskytovatele jednotlivých platforem nemělo být povinné, nýbrž dobrovolné. Ale i to je podle kritiků problém, návrh navíc obsahuje další omezení svobody a anonymity internetu, například nutnost ověření totožnosti při používání jednotlivých služeb.

Kritici Chat Controlu nicméně upozorňují, že si zákonodárci neuvědomují plně důsledky svého rozhodnutí.

Datový vědec a vývojář umělé inteligence Vlad Yevlakhov na síti X uvedl, že návrh počítá s plošným omezením aplikací pro mladistvé pod 16 let. Podle něj by si tito uživatelé již nemohli nainstalovat běžné komunikační aplikace typu WhatsApp, Telegram, Snapchat, Facebook, ale také hry obsahující chat, například Minecraft.

Yevlakhov upozorňuje také na povinné ověřování identity. „Pokud to projde, budete muset poskytnout svůj občanský průkaz nebo sken obličeje pro každý e-mailový a messenger účet, který máte,“ varoval. Podle něj si evropští politici „neuvědomují důsledky“ takového opatření, v praxi by to znamenalo konec anonymní komunikace na internetu.

Jeho slova se bohužel potvrdila záhy. Na sociální síti X komentovala hlasování Rady EU česká europoslankyně Danuše Nerudová, která se ve své argumentaci dopustila faux pas, když nahrávání fotky obličeje přirovnávala k zabezpečení telefonů od Applu.

„Ne, nikdo po vás nebude chtít občanku, druhů verifikace věku je mnoho,“ komentovala hlasování Rady EU Nerudová. Jeden z diskutujících jí na to věcně upozornil, že například nahrávání fotografie obličeje podle něj také není v pořádku. „Chcete jenom špehovat lidi a schováváte to za ‚ochranu dětí‘,“ reagoval na její příspěvek vysokoškolák Filip.

Nerudová kontrovala: „A s Face ID pro iPhone jste ok? A s bank ID? To je taky špehování? Máte opravdu velmi laciné argumenty.“

Česká europoslankyně ale zcela opomenula klíčový technický rozdíl, na což ji okamžitě začali upozorňovat i další diskutující. Face ID, které využívají zařízení od Applu k zabezpečení přístupu, totiž nedělá fotografie, ale využívá pouze tzv. mapu obličeje. Navíc všechna biometrická data jsou uložena pouze lokálně v zařízení, nikam se neodesílají, možnost zneužitelnosti je tedy prakticky nulová.

Spor na sociální síti tak bohužel jasně ilustruje, jaký hokej mají evropští politici v dopadech návrhu, o kterém hlasují.

Ostrou kritiku nové podoby návrhu, která už prošla Radou EU, zveřejnil také nezávislý vývojář a digitální nomád Pieter Levels na síti X. Ten tvrdí, že návrh vrátil na stůl „ještě invazivnější podobu Chat Controlu“.

Podle Levelse obsahuje návrh tři zásadní prvky: povinné plošné monitorování všech textových chatů, e-mailů a příspěvků na sociálních sítích, povinné propojení uživatelského účtu s občanským průkazem či pasem a minimální věk 16 let pro používání chatovacích i komunikačních aplikací.

Podobně ostrá kritika zaznívá od bývalého europoslance a odborníka na digitální práva Patricka Breyera. Ten označil postup za „politickou manipulaci“, protože původní návrh byl odmítnut několika státy kvůli obavám z plošného sledování.