Hlavní obsah

Německo je na tom podle šéfa průmyslu nejhůř od války. A Merz je v ohrožení

Na vládu kancléře Friedricha Merze se snáší stále větší kritika. Nedělá prý dost pro to, aby oživil německé hospodářství. Mluví se o tom, že je tamní ekonomika ve volném pádu, nebo že je na tom nejhůř od konce druhé světové války. V pátek mají navíc zákonodárci v Bundestagu finálně hlasovat o penzijním zákoně, proti kterému se ovšem bouří 18 mladých poslanců z Merzových vlastních řad.

Foto: Profimedia.cz

Německý kancléř Friedrich Merz

Článek

Neobratná vládní aliance německého kancléře Friedricha Merze se sociálními demokraty čelí existenční krizi, kterou si sama způsobila a která by mohla zapříčinit její pád po pouhých sedmi měsících ve funkci, napsala agentura Bloomberg.

Ta ve čtvrtek informovala o vzpouře 18 poslanců Merzovy CDU, kterým se nelíbí podoba plánovaného penzijního zákona, jenž je součástí kancléřovy reformní agendy. Mladí poslanci nesouhlasí s tvrdými změnami v důchodech a chtějí je mírnější. Například se jim nelíbí plánované zvyšování věku odchodu do důchodu z 67 let na 68 až 69 let, změna valorizačního mechanismu nebo třeba zpřísnění podmínek pro předčasné odchody do důchodu.

Zpackané hlasování by podle Bloombergu ukázalo na Merzovu nedostatečnou kontrolu nad vlastním klubem, která by mohla nevratně poškodit schopnost vlády přijímat zákony. Spolupředsedkyně SPD Bärbel Basová tento týden naznačila, že pokud návrh zákona o důchodech neprojde, může to znamenat konec koalice. To by mohlo potenciálně vést k novým celostátním volbám a tedy i k pádu vlády po pouhých sedmi měsících ve funkci.

Státníci chtějí reformou důchodového systému stabilizovat penzijní systém a tím omezit budoucí výdaje státu. V uplynulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles. Podle některých odborníků za něj mohou strukturální problémy německého hospodářství, vysoké ceny energií, byrokracie, ale třeba také konkurence asijských trhů. V poslední době navíc export německého zboží brzdí vysoká cla na dovoz do Spojených států.

Vládě se podařilo schválit významný peněžní balík, který měl sloužit jako „rychlá injekce“ či jakýsi „restart“ pro oživení tamní ekonomiky. Parlamentem byl schválen letos v březnu. Onen fond o objemu 500 miliard eur, v přepočtu přes 12 bilionů korun, je financován z půjček získaných prostřednictvím státních dluhopisů. Sloužit měl výhradně jako zdroj investic pro infrastrukturu nebo třeba pro klimatickou oblast.

Jenže v praxi to vypadá jinak. Vláda peníze používá i na běžné výdaje. Na to konto jí předseda Svazu německého průmyslu Peter Leibinger vzkázal, aby „neprojídala peníze z půjček do zvláštních fondů, ale využívala je výhradně na investice“.

„Německé hospodářství se nachází v historicky nejhlubší krizi od vzniku spolkové republiky, ale spolková vláda nereaguje dostatečně rozhodně,“ nešetřil tento týden kritikou Leibinger. Dodal také, že podle nové zprávy o stavu německého průmyslu klesne průmyslová výroba letos o dvě procenta a sníží se tak čtvrtý rok v řadě.

„Nejde už o konjunkturální propad, ale o strukturální pokles,“ řekl Leibinger s tím, že německé hospodářství zažívá volný pád. S problémy se potýkají především automobilový, chemický, farmaceutický a strojírenský průmysl, tedy ta odvětví, která Německo považuje za klíčová.

Země je přitom největší ekonomikou v Evropě a je největším obchodním partnerem České republiky, řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.

Výběr článků

Načítám