Hlavní obsah

Ze zříceniny Andělské Hory k novodobým ruinám lázní Kyselka

Na trachytovém suku nedaleko Karlových Varů se tyčí rozvaliny hradu Andělská Hora. Romantiku místa trochu narušují talíře telekomunikačních zařízení, ale pokrok nezastavíš. Hrad se zvolna opravuje, záchrana je nezbytná, aby se nerozpadl úplně.

Foto: Vratislav Konečný

Na vrcholu hradní zříceniny Andělská Hora

Článek

V roce 1978 se tu natáčel film Balada pro banditu. Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka bývá přirovnáván ke slavným Vlasům Miloše Formana.

Pozitivní energie? Jak pro koho

Na hrad stoupá stezka od kostela, po zdolání pár strmých schodů se ocitnete v předhradí. Bránou vstoupíte na nádvoří a poté vzhůru na vrchol, kde se z plošiny v bývalém paláci nebo jiných vyhlídkových míst dá přehlédnout nádherné okolí. Jsme na okraji vojenského prostoru Hradiště v Doupovských horách, na obzoru se vine dlouhý hřeben Krušných hor.

Foto: Vratislav Konečný

Pohled směrem ke Krušným horám

Doupovsko zůstalo po vysídlení Němců opuštěné, armáda tu nacvičovala dobývání vsí. Prostor využívá armáda stále. Tím, že se jedná o uzavřený region, jen částečně zpřístupněný, se zde zachovala celkem nezdevastovaná příroda.

Hradní kopec je prý nabitý pozitivní energií, citliví jedinci to tu velmi vnímají, některým lidem je tu naopak „divně“. Prý mají pocity úzkosti a závratě.

Andělům shořel dům

Hrad zbudovali těsně před husitskými válkami. Tehdy se jmenoval německy Engelsburg (zřejmě je ale mnohem starší, z dob pánů z Oseka, kteří vlastnili nedaleký Bečov, písemně to ale doloženo není). První zmínka je z roku 1402, kdy ho vlastnil Boreš z Oseka. Po dobytí hradu 1428 Jakoubkem z Vřesovic se na čas stal kališnickou baštou.

Kynžvartský trojúhelník tvoří zámek, ruina hradu a lázně

Tipy na výlety

Poté se tu vystřídala řada majitelů, Šlikové, páni z Plavna… V roce 1468 hrad dobylo královské vojsko. Znovu se majitelé střídali, držel ho i Mikuláš Hasištejnský z Lobkovic, nakonec skončil jako konfiskační pobělohorský majetek a prodali ho Černínovi z Chudenic.

Přežil i řádění Švédů za třicetileté války, ale roku 1718 zachvátil městečko požár, který se přenesl hořícím šindelem i na hrad. Od té doby pustl. Místní andělé tím přišli o obydlí.

Foto: Vratislav Konečný

Obnovená kaplička Panny Marie v místě bývalého Stichlova mlýna

Lesem plným ptačích budek

Z Andělské Hory vede naučná stezka do nedávno zaniklých Lázní Kyselka. Cesta se klikatí nádherným udržovaným lesem, první zastavení je u bývalého Stichlova mlýna. Usedlost vyhořela v roce 1932, už ji neobnovili. Po válce zanikly i další chalupy, které tu stály. Nyní tu najdete nádherně opravenou kapličku, velký přístřešek, infopanely.

Pokračuje se lesem plným ptačích budek, takovou koncentraci jsem nikde neviděl. Ptáci jsou slyšet ze všech stran, les žije zpěvem.

Foto: Vratislav Konečný

Šemnická skála nad Dubinou slouží jako výhledové místo.

Dalším bodem je Šemnická skála, asi stometrové skalisko sloužící jako výhledové. Cesta se dále stáčí ke Skalám skřítků, pozoruhodnému skalnímu útvarů nad obcí Dubina, a pokračuje přes před několika lety obnovenou rozhlednou Bučina.

Zanikly kvůli divoké privatizaci

Poslední zastavení je v bývalých Lázních Kyselka. Známy byly jako Kysibl, německy Bad Gießhübl. Lázně nedaleko Karlových Varů vděčily za svůj rozmach proslulé Mattoniho minerálce. Nyní vstávají z trosek.

Foto: Vratislav Konečný

Socha zakladatele Lázní Kyselka Heinricha Mattoniho

O rozvoj lázní se zasloužil Heinrich Mattoni, který v roce 1867 začal podnikat coby nový nájemce pramene.

Původní malé lázně odkoupil od Černínů z Chudenic. Výborný a tvrdý obchodník věděl, co dokáže na trhu dobrá minerální voda. O jeho životě se dozvíte v muzeu nesoucím jeho jméno. Součástí expozice je i krátký film o slavné minerálce a její cestě do světa.

Na dobových snímcích vidíte noblesu, kočáry, cylindry, paraplíčka, klid na korzu. Mattoni postavil novou kolonádu, restaurace, vodoléčebné pavilony, zastřešil “Ottův pramen“, postavil reprezentační „zámeček“, lanovou dráhu, rozhlednu na Bučině, budovy stáčírny…

Foto: Vratislav Konečný

Prameník oblíbené minerálky, obří stáčírna je asi o kilometr dál.

Do Kysiblu přivedl železnici, aby povozy nerušily lázeňské hosty. Po jeho smrti lázně už tolik neprosperovaly, ale stále měly dobrou úroveň.

Jeho potomci drželi majetek až do konce druhé světové války.

Las Vegas u Ohře

Po válce tu vznikla ozdravovna pro řecké děti repatriované před občanskou válkou. Poté tu stát zřídil dětskou ozdravovnu a s Kysiblem to šlo z kopce. Po roce 1990 přišla privatizace. Majetek se používal jako zástava neexistujících firem, lázně střídaly majitele a brzy začaly chátrat.

Foto: Vratislav Konečný

Zdevastované budovy bývalých lázní zvolna procházejí rekonstrukcí.

Měl tu stát obrovský zábavní park, safari, západočeské Las Vegas. Nestálo nic, naopak jen se řítilo a padalo. Naštěstí se v roce 2013 ustavila Obecně prospěšná společnost Lázně Kyselka, jejímž základním posláním je záchrana, obnova a následná ochrana památkově chráněného areálu bývalých lázní.

Zasanovaly se rozpadající se budovy, opraven je bytový dům Stallburg. V únoru 2015 byl kompletně zrekonstruován Löschnerův pavilon. V červenci 2016 v něm otevřelo brány Mattoni Muzeum.

Kyselka se zvolna nadechuje k životu, lázeňský už ale nebude…

Adršpašské skály jsou téměř bez lidí

Cestování

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám