Hlavní obsah

Tři tváře Jáchymova

Právo, Petra Jurečková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Rudné bohatství, léčivé prameny i t(aj)emnou historii nabízí lázeňské městečko Jáchymov s třemi tisíci obyvatel v Karlovarském kraji. Nedaleko města krajině dominuje mohutný hřbet hory Klínovec.

Foto: Profimedia.cz

Lázeňská kolonáda v Jáchymově

Článek

Město prvních radonových lázní s bohatou hornickou minulostí a ražbou tolarů je ideálním východiskem pro zimní sporty, pěší turistiku a v létě i cykloturistiku.

Jáchymovsko jako součást Hornické kulturní krajiny Krušnohoří je předmětem společného německo-českého návrhu na zápis na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Naučné stezky z náměstí Republiky

Jáchymov vznikl na počátku 16. století, kdy se z něj jako ze střediska těžby stříbra stalo jedno z nejlidnatějších měst Českého království. Tehdy vzkvétalo a bylo povýšeno na svobodné horní město. Razil se tu jáchymovský tolar (joachimsthaler), od kterého je odvozeno jméno pro tolar a následně i americký dolar. Stálou expozici dějin města, dolování stříbra, ražby mincí, minerálů, hornin a radonového lázeňství najdete v Královské mincovně.

Radonové lázně vznikly v Jáchymově v roce 1906. Zdrojem blahodárné radonové vody je dodnes funkční Důl Svornost. Vznikl v roce 1518 a v současnosti jsou pro lázeňské účely využívány jeho čtyři prameny. Radonové koupele jsou velmi účinné při léčbě chorob pohybového aparátu.

Foto: Petra Jurečková , Právo

Naučná stezka Jáchymovské peklo začíná na náměstí a měří 8,5 kilometru.

K léčebným účelům se používal nakonec i uran neboli smolinec, který město zapsal na mapu vědeckých dějin, když Marie Curie-Sklodowská první gram radia izolovala ze smolince pocházejícího právě z Jáchymova. Historii města vám zpřístupní hned dvě naučné stezky, obě začínají na centrálním náměstí Republiky.

Od Královské mincovny se můžete vydat buď po stopách radonu, nebo od kostela svatého Jáchyma po nově otevřené stezce Jáchymovské peklo, která byla představena veřejnosti 27. června 2015, v Den památky obětí komunistického režimu.

Historie pracovních táborů

Historii Jáchymova poznamenaly jako mnohá jiná místa i temné okamžiky 20. století. Bylo to právě zde a také v oblasti nedalekého Horního Slavkova a dále na Příbramsku, kde bylo v letech 1949–1960 zřízeno celkem osmnáct pracovních táborů. Komunistický režim je rychle zaplnil. Vězni byli nuceni k namáhavé a vyčerpávající práci v uranových dolech.

Foto: Profimedia.cz

Věž dolu Svornost

Hned na jáchymovském náměstí se nachází expozice věnovaná táborům pro politické vězně při uranových dolech. Před kostelem sv. Jáchyma znázorňuje „Křížovou cestu ke svobodě“ 15 kamenů s názvy pracovních táborů. Tady stojíme na samém začátku naučné stezky. Vede po žluté turistické značce, je 8,5 km dlouhá a má 12 zastavení. Fyzicky není náročná, zvládnete ji celkem lehce (což se ovšem nedá říci o psychice).

Foto: Petra Jurečková , Právo

Někdejší politický vězeň Zdeněk Mandrholec pobýval v Jáchymovských dolech v letech 1954 až 1960. O útrapách vyprávěl studentům v Královské mincovně.

Nelehké dějiny se tu začaly psát za druhé světové války. Tehdy zde zakládali pracovní tábory Němci, po válce to byly tábory pro válečné zajatce, po nástupu komunismu zase pro nucené práce, posléze pak nápravně-pracovní, kde byli drženi skuteční trestanci i političtí vězni.

Celý prostor se na konci 40. let stal uzavřenou oblastí, vytěžený uran, přírodní bohatství tehdejšího Československa, byl odvezen do Sovětského svazu na výrobu jaderných zbraní.

Důl Svornost

Od náměstí se vydáme do kopce směrem k Dolu Svornost, odkud se čerpá radonová voda do lázní. Jako jediný důl nebyl pojmenován komunistickým režimem, jeho název odkazuje na smír, který v 16. století ukončil na tomto místě spor o těžbu.

Vystoupáme dřevěným schodištěm a sejdeme ke štole č. 1, která původně sloužila ke zjištění množství uranu a kterou si dnes můžete prohlédnout s průvodcem v rámci hornického skanzenu Sokolovského muzea.

Zajímavostí zde bezpochyby jsou i původní katry, mříže zabraňující útěku vězňů, jednou svařené z kolejnic, jednou z vodovodních trubek. Štola je v závislosti na klimatických podmínkách otevřena od května do října. Poté, co ji opustíme, zamíříme k další nechvalně proslulé dominantě, trestaneckému pracovnímu táboru Svornost.

Foto: Petra Jurečková , Právo

Mauthausenské schody spojovaly pracovní tábor Svornost se stejnojmenným dolem.

Tábor byl založen koncem roku 1949 a byl spojen s Dolem Svornost tzv. Mauthausenskými schody. Dnes se díky úsilí Sokolovského muzea, které se zasadilo o obnovení přibližné historické repliky, podařilo tyto schody nejen opravit, ale i přistavět makety strážní věže i přibližné oplocení části tábora.

Původně vedly schody ze zázemí dolu přímo do tábora, aby levná pracovní síla byla co nejblíž k pracovnímu místu a neměla šanci na útěk. Svornost byl tábor střední velikosti, kde bylo 400, ale někdy až 600 lidí, kteří se podle potřeby střídali na postelích.

Začátek konce tohoto zařízení se začal psát v roce 1954, kdy byla Svornost vytěžena a vězni přemístěni jinam. Asi uprostřed původního tábora je dnes možné navštívit korekci – dnes pod nepůvodní stříškou.

Tábor Nikolaj a jiné

Další zastávkou na procházce historií je po Městském rybníku tábor Nikolaj. Vězni z tohoto tábora pracovali v Dole Eduard, vzdáleném asi 800 metrů. Protože mezi táborem a dolem nebylo možno vybudovat oplocený koridor, zdolávali vězni tuto cestu co nejblíže k sobě a obtočeni železným drátem, který měl zabránit útěkům. Tomuto nelidskému způsobu přesunu se přezdívalo Ruský autobus.

Foto: Petra Jurečková , Právo

Komentovaná prohlídka štoly 1.

Autentickou atmosféru Dolu Eduard pak podtrhuje původní budova a schody, po kterých vězni chodili do práce. Pak už nás kroky zavedou kolem Heinzova rybníku do táborů Eliáš I a II, kde byli vězněni mj. členové skautského hnutí. Na jejich památku zde byl vztyčen šestimetrový kříž a mohyla. Skauti se zde také pravidelně scházejí každé září, aby památku svých bratří uctili.

Na samém konci naučné stezky nás čeká důl a bývalý trestanecký tábor Rovnost. Je to nejhlubší důl v oblasti Jáchymova. V minulosti u něj vznikl největší tábor, kde bylo vězněno až 1400 lidí najednou. Dnes zde najdeme už jen zbytek muklovské převlékárny a absurdní memento minulosti – Palečkův hrad – malou kopii středověkého hradu, kterou vězně v jejich „volném“ čase donutil postavit velitel tábora Paleček.

Jestliže vám tato miniaturní dominanta něco připomíná, nemýlíte se, provázela vás totiž po celou cestu po Jáchymovském pekle coby symbol a logo obnovené naučné stezky.

Reklama

Výběr článků

Načítám