Hlavní obsah
Výpustek Foto: Miroslav Homola , Právo

Tajemnou jeskyni Výpustek stále čekají nové objevy

Macocha je nejznámější propast v Moravském krasu. Sloupsko-šošůvské jeskyně mají nejdelší prohlídkovou trasu. Ovšem největší raritou v novodobé historii jeskyní v Moravském krasu je nejmladší Výpustek.

Výpustek Foto: Miroslav Homola , Právo
Tajemnou jeskyni Výpustek stále čekají nové objevy

Právě ve Výpustku vše kdysi před staletími začalo. Obrovský labyrint byl poprvé popsán. Právě tady se začalo s organizovanými návštěvami. Zde jsou také zdokumentovány první doložené oběti lidské zvědavosti. Tady vznikaly první mapy podzemních cest. A právě tady zřejmě badatele čeká ještě nejedno překvapení.

Kostry jeskynních medvědů

Výpustek podle záznamů navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří za svitu loučí a doslova s nasazením života vynášeli na denní světlo mnohé z tisíců kostí prehistorických zvířat, kterých zde uhynulo postupně bůhví proč podle soudobých vědeckých dohadů až na sto tisíc.

O tom, co skutečně v podzemí je, nevěděli ani mnozí důstojníci, kteří zde až do odtajnění v roce 2001 sloužili.

I přes značnou devastační činnost lidí se z nálezů podařilo vcelku nevídané - sestavení šesti kompletních koster jeskynních medvědů.

První písemná zmínka o tomto podzemí pochází z roku 1608, kdy se o ní mluví jako o Dračí jeskyni. V roce 1641 se o Výpustku vědělo i v Německu a v roce 1667 v podzemí už fungovalo cosi jako průvodcovská služba.

Dóm

Foto: Miroslav Homola , Právo

Od roku 2008 slouží jeskyně turistům.

Foto: Miroslav Homola , Právo

Mezitím ovšem lidé zjistili, že se v chodbách a dómech nachází značné množství, ve výšce i několika metrů, fosfátové hlíny, která se používala jako vydatné hnojivo. A byla to právě její těžba, která měnila profily chodeb a také přispívala k devastaci krápníkové výzdoby.

Díky tomu se však nacházely další nové prostory. Mimochodem první objevitelé používali ke značení cest obilné plevy, kterými si značili cestu z nitra země zpět. Ani to však nestačilo; uvádí se, že v 17. století zahynulo ve Výpustku 14 turistů z Olomouce, kteří do jeskyní vešli a už se nikdy nevrátili. Jeskyni totiž navštěvovali zvědavci například i jako zpestření při návštěvě známého poutního místa s vyhlášeným chrámem v blízkých Křtinách.

Vojáci v podzemí

Zásadní zásah a změny v labyrintu však měli na svědomí vojáci. V roce 1938 tu armáda vybudovala muniční sklad. Mnoho prostor bylo odstřelem zvětšeno, některé nebezpečné chodby do neznáma zase zazděny. Předchozí mapy badatelů tak přestaly platit.

Vchod do podzemí

Foto: Miroslav Homola , Právo

Během druhé světové války využívali prostor Němci. Vybetonovali podlahy. Postavili v nich síť tunelového podzemního vytápění, pod stropy jeskyní zavěsili stropní desky a rozjeli válečnou výrobu. Fabrika jela naplno. Při výrobě leteckých motorů se střídaly dvě směny po 600 lidech.

Na konci války Němci jeskyni narychlo opustili a při odchodu výdřevu zapálili. Poté se zase do jeskyní začali vracet zvědavci, badatelé i ti, kteří odnesli vše, co mělo v bývalé fabrice nějakou cenu.

V 60. letech vznikl v části podzemí vojenský objekt PTZD – Přísně tajné zvláštní důležitosti.

Foto: Miroslav Homola , Právo

Klid byl do roku 1960, kdy se v lesích objevilo deset vojáků Československé lidové armády. A začaly se dít věci. Za nesmírného úsilí a ještě většího utajení v části podzemí vznikl vojenský objekt PTZD - Přísně tajné zvláštní důležitosti. Dokončen byl v roce 1972.

„O jeho skutečném poslání vědělo pouze asi 30 lidí v celé zemi. Rozhodně však nešlo o žádný úkryt komunistických papalášů, jak se začalo po odtajnění psát,“ říká průvodce Jarek Ondráček.

Objekt, jediný svého druhu přístupný veřejně v Evropě, který je dodnes plně funkční, měl v případě potřeby sloužit jako velitelské pracoviště. V úzkých chodbách a stísněných místnostech jsou dálnopisy, ošetřovna, strohé sociální zařízení i 125 spartánských lůžek. Mohlo zde být až 250 osob. Díky vlastním agregátům, čističkám vzduchu a dalším vymoženostem mohli bez jakéhokoli spojení s okolním světem přežít sedm dní.

Model objektu

Foto: Miroslav Homola , Právo

Původní zařízení na ochranu objektu infračervenými paprsky.

Foto: Miroslav Homola , Právo

Klasická bomba o hmotnosti 600 tun nebo výbuch desetikilotunové jaderné zbraně. To byly na tehdejší dobu úctyhodné parametry odolnosti. Ostatně i proto mělo 30 vojáků ve stráži, kteří nikdy v objektu nebyli a celou dobu se domnívali, že hlídají sklad zdravotnických zásob, při službě u supertajného bunkru k dispozici mimo běžné elektronické signalizace i plot z infračervených paprsků.

O tom, co skutečně v podzemí je, nevěděli ani mnozí důstojníci, kteří zde až do odtajnění po roce 2001 sloužili. Po roce 1989 a po vstupu ČR do NATO ztratil kryt pro armádu význam.

Východ z podzemí

Foto: Miroslav Homola , Právo

Poté, co jej převzala Správa jeskyní Moravského krasu, se zde od roku 2008 provází jako v páté jeskyni Moravského krasu a čtrnácté v zemi. A jeskyňáři za zdmi bunkru objevují další a další prostory. Tajemné podzemní jezero v údajně obřím dómu popsaném v roce 1939 ještě čeká na svoje objevení. O překvapení však ani teď není při návštěvě nouze. Ostatně zkuste se přijet podívat. Jeskyně se využívají také pro koncerty a řadu dalších akcí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Související články

Výběr článků