Hlavní obsah

Rybova melodie pro Štědrý den

Novinky, Vratislav Konečný

Po mnoho let se v rožmitálském kostele Povýšení svatého Kříže na Štědrý den o desáté večerní rozeznívaly úvodní tóny Rybovy České mše vánoční. Hej, mistře! Vstaň bystře! Starobylé varhany spustily melodii, která neodmyslitelně patří k českým Vánocům. Úvodní tóny radostné pastorely se nesly zaplněným kostelem, naplňovaly přítomné nepopsatelným zážitkem. Zaplněno bylo i prostranství kolem kostela.

Foto: Vratislav Konečný

Interiér kostela

Článek

Za hřbitovní zdí mohl pomyslně naslouchat svému geniálnímu výtvoru zde pochovaný autor Jakub Šimon Jan Ryba.

Bohužel se neví, jak to vzhledem k současné situaci dopadne letos. Rozhodne se až na Štědrý den, mše by byla téměř komorní s omezeným počtem lidí. Nemá tedy cenu se na Rybovku do Rožmitálu pod Třemšínem chystat.

Foto: Vratislav Konečný

Kostel Povýšení svatého Kříže, kde Ryba uvedl svou Českou mši vánoční.

Hej, mistře! Vstaň bystře! Vzhlédni na jasnost, nebes na švarnost!

To jsou první verše známé „Rybovky“, mnohdy ji ani nevnímáme, i když na nás před Vánoci útočí ze všech stran. Ryba, aniž to tušil, napsal hit.

Poprvé byla předvedena tato pastorální hra v roce 1796 v Rožmitále pod Třemšínem. V malém městečku na úpatí Brd, kde toho moc k vidění není. Kdysi honosný zámek, odkud vzešel jeden z předních šlechtických rodů – Lvové z Rožmitálu – má sice zvenku nový kabát, ale jeho další osud je – zdá se – ve hvězdách. I když nyní o záchranu usiluje místní sdružení.

Foto: Vratislav Konečný

Deska umístěná na venkovní zdi kostela připomíná J. J. Rybu.

Vynikající hudebník, literát a znalec jazyků

Co sem lidi táhne v létě, v zimě, to je právě působení zdejšího učitele Jakuba Jana Ryby. Většina se jich zastaví pouze u jeho hrobu, jenž je u kostela, v němž Ryba působil jako regenschori. Dlouho ale ležel na místě bývalého morového hřbitova.

Pan učitel, vlastenec a velmi vzdělaný člověk neunesl stále tíživější chudobu, která doléhala na jeho početnou rodinu. Měl 13 dětí a to ho nakonec uštvalo. Nakonec si sám vzal život. A přestože velká část jeho tvorby měla církevní zaměření, církev mu sebevraždu neodpustila. Na vysvěcenou půdu nepatřil.

Foto: archiv Podbrdské muzeum

Expozice o Rybovi v Podbrdském muzeu

O Rybově životě se mnohé dozvíte v expozici rožmitálského Podbrdského muzea. Životní příběh vynikajícího skladatele a učitele, kterého proslavila právě vánoční mše. Ryba byl velmi činný nejen muzikantsky, ale také literárně. Výstava ukazuje poměry tehdejšího školství, kantorskou bídu. Najdete tu velmi podrobně podaný životopis Ryby a jeho předků a potomků.

Uštvala ho bída

Ryba se narodil v roce 1765 v Přešticích, do Rožmitálu přišel učitelovat. Byl to velmi perný život chudého venkovského učitele, který musel doslova o všechno žebrat. Rybovo povolání nebylo jen učitelováním a řízením kostelního chóru. Obživu mu zajišťovalo i hraní na pohřbech, na veselkách, v podstatě jakýkoli přivýdělek byl vítaný. Ale mnoho jich nebylo.

Foto: archiv Podbrdské muzeum

Partitura jedné z autorových málo známých skladeb v jeho památníku v Podbrdském muzeu v Rožmitálu pod Třemšínem

Ryba si ve svých školních sešitech psal poznámky, jak musí neustále žádat vrchnost o slíbené benefity. Přes všechny svízele byl přímo posedlý muzikou, jeho vánoční mše v češtině je na svou dobu ojedinělým počinem. Zatímco předtím byly vánoční hry ryze církevní, Ryba dal svátkům zcela lidový rozměr. Vidíme to na postavách, které v pastorelu vystupují. Kde by předtím zaznělo něco o Jankovi, Tomkovi, Ferdovi, Kubovi?

Do Rožmitálu Ryba nastoupil do učitelování v roce 1788. Byl nadšený stoupenec josefínských reforem, zároveň velkým vzdělancem, obrozencem v tom nejryzejším slova smyslu. Uměl několik jazyků a byl velmi plodným skladatelem. Napsal 19 vánočních mší, k tomu desítky sonát, duet, tanců. Celkem přes 1400 děl.

Foto: Vratislav Konečný

Skladatelův hrob na rožmitálském hřbitově

Nad Voltuší životu svému konec učinil

Za hezkého počasí můžete si vyrazit k Voltuši, vsi u Rožmitálu, na místo, kam odešel životem poražený skladatel a otevřel si tepny na krku a rukou břitvou. Bylo to 8. dubna 1815. V úředním záznamu stojí „břitvou podřezáním životu svému konec učinil“.

Na místě skonu je kamenná mohyla, postavená roku 1933. V jejím výklenku je kamenný křížek, na čelní stěně reliéfní zobrazení skladatele a tabule s nápisem o jeho smrti. Původní železný kříž tu stál od roku 1854. Rybu našli na opuštěném místě až za tři dny.

Slovanská epopej dostane dárek. Nový domov na zámku

Cestování

Protože podle církevních zvyklostí nesměli být sebevrazi pohřbeni v posvěcené půdě, byl bez obřadu zahrabán na bývalém morovém hřbitově daleko od města. Teprve jeho syn Josef Arnošt Ryba, vyhlášený oční lékař, vymohl pochování génia na hřbitově u kostela.

Reklama

Výběr článků

Načítám