Pod pohanským vrchem Velíz zněla vlastenecká píseň Čechy krásné, Čechy mé

Autem se dá vyjet ke kostelu svatého Jana Křtitele. Jako výraz vděku za přímluvu svého patrona při záchraně života tu nechal podle pověsti kníže Jaromír zbudovat dřevěnou kapli. Později zde vyrostl kostel, z románské stavby vznikl po úpravách barokní svatostánek.

Od vsi je to pořádný krpál, chvíli máte dojem, že stoupáte do nebes.

Začneme hezky od vrchu, na hřebeni nad kostelem stojí dřevěná socha pohanského boha Velíze.

Podle archeologických nálezů se na vrcholu rozkládalo keltské hradiště, později osídlené Slovany. Po Perunovi byl Velíz druhým nejdůležitějším bohem našich prapraprapředků. Byl patronem pastýřů stád, úrody, plodnosti. A temný strážce podsvětí. Je znám ve východo- a jihoslovanské mytologii. Nebyl žádným dobračiskem, bývá zpodobněn zahalený v zubří kožešině s rohy, vypadá jako Radegast. V podstatě předobraz pekelníka.

Na jeho počest musely v posvátných hájích hořet dnem i nocí ohně, běda strážci, který by zaspal. Vhodili by ho do nově rozdělané hranice. Na Velízi bylo obětiště, stál tu také dvorec Vršovců, kteří podle pověsti vylákali do lesů přemyslovského knížete Jaromíra.

O jeho mučení panují divoké historie, leč doba nebyla žádnému mazlení s protivníkem příznivá. Jaromíra, nešťastnou postavu dějin, přivázali k dubu, pálili ho, bodali. Knížete zachránil sluha, který přivedl pomoc.

Dub nechal kníže porazit, nad pařezem vztyčit dřevěnou kapli, následně změněnou na kostel. Později zde vzniklo benediktinské probošství, které rozvalili husité, ochránci jediné spravedlivé víry v zemi a čekatelé na příchod Mesiáše. Archeologické výzkumy odhalily rozsah objektů.

Na kostelním hřbitově je pochován Josef Leopold Zvonař (1824–1865), který má v Kublově památník. Byl spoluzakladatelem pěveckého spolku Hlahol a složil hudbu k písni Čechy krásné, Čechy mé (původně se jmenuje Vlastenské hory). Vyučoval na varhanické a vyšší dívčí škole.

Text písně, která aspirovala na českou hymnu, než se objevil popěvek z Fidlovačky, napsal Václav Jaromír Picek.

V Kublově stále stojí roubenka, v níž se Zvonař narodil. Zemřel poměrně mlád na tuberkulózu. Většina jeho prací je zapomenuta, je však oceňován jako zakladatel hudební pedagogiky.