Hlavní obsah
Zámecká střešní zahrada Foto: Archiv města Lipník nad Bečvou

Lipenská střešní zahrada letos oslaví 150 let od svého založení. Logicky se tak tedy stala hlavním tématem aktuální turistické sezóny. Najdete ji v areálu zámku v Lipníku nad Bečvou, několik minut chůze od centra a dostanete se na ni buď ze zámeckého salónku, anebo schodištěm z krásně udržovaného parku.

Zámecká střešní zahrada Foto: Archiv města Lipník nad Bečvou
Lipník nad Bečvou zve na unikátní zámeckou střešní zahradu

V době svého vzniku byla lipenská zámecká střešní zahrada jednou z prvních tohoto typu na sever od Alp. Výjimečná je také tím, že se ji podařilo zrekonstruovat téměř do původní podoby. Technicky zajímavá a originální úprava terasy vznikla podle projektu stavitele Josefa Zürka. Tehdy byla majitelkou panství Gabriela z Dietrichštejna, provdaná Hatzfeld-Wildenburg.

Zürk chápal, že zahrada je oázou klidu a potěšení a je symbolem lidského sepětí s přírodou. Svým způsobem předběhl dobu, protože dnes patří takzvaná zelená architektura k nejsilnějším proudům moderního stavitelství. Zeleň má totiž funkci estetickou i termoregulační a také pozitivní vliv na psychickou pohodu.

Místo růží fazole

Jelikož lipenskou zámeckou střechou zatékalo, musela být neustále opravována. V roce 1911 tak byla provedena již za nové majitelky, kněžny Antoinetty, provdané za hraběte Roberta z Althanu, speciální trámová konstrukce ze železobetonu a progresívní izolace, která na dlouhá léta problém vyřešila.

Lipnický zámek a budova bývalé konírny

Foto: Archiv města Lipník nad Bečvou

Až do roku 1945 sloužila střešní zahrada jako okrasná, byla plná růží a voňavých květů. Poté, co byl zámek zkonfiskován, byla ale přeměněna na zahradu užitkovou pro nájemníky, kteří po 2. světové válce zámek obývali. Ještě v roce 1986 se tam pěstoval pórek, okurky, salát, fazole, rybíz nebo jahody.

Zásadní celková rekonstrukce přišla v roce 2006, kdy dostala zahrada podle dochovaných fotografií původní vzhled a funkci. Uprostřed je umístěna pěkná kašna s fontánkou a dvě palmy, které zde byly i původně.

Z dřevin je například vysazen dřišťál a kdoulovec, u balustrád popínavý loubinec. Ornamentální výsadbu na travnatých plochách střešní zahrady zdobí trvalky i letničky, například astry nebo afrikány. Po setmění je navíc zahrada osvětlená. Střecha je ideální spíše pro menší sešlosti.

Originální poutač na zámeckou konírnu

Foto: Kateřina Farná, Právo

Rekonstrukcí prošla rovněž celá konírna, která se nachází v západním dvorním křídle a v níž původně byly stáje pro koně, kočárovny a byty kočích. V minulosti tam často končili i vězni.

Součástí citlivě upraveného objektu je společenský sál a stylová kavárna, v níž posezení u šálku kávy zpříjemní pohled na zámecký areál a zahradu. V galerii Konírna jsou zase pravidelně pořádány výstavy — do 29. září je možné navštívit expozici soch předního představitele českého symbolismu Quida Kociana.

Zahradnické osudy

Zajímavou kapitolu v historii střešní i zámecké zahrady píší osudy některých zahradníků. V účetních dokladech z roku 1678 a 1681 se uvádí první zmínka o „starém zámeckém zahradníkovi“, bohužel bez uvedení jeho jména.

Dalším zahradníkem byl Carl Jasechkovský s platem 20 zlatých a přídělem zeleniny i hovězího masa pro vlastní spotřebu. V roce 1844 už měl jeden z jeho následovníků plat 310 zlatých, k tomu pět procent tantiém z prodeje ovoce a nárok na dva a čtvrt hektolitru piva ze dvora.

Velice neobvyklým zahradníkem byl Franz Cagaš, v roce 1914 osmadvacetiletý rodák z nedalekého Rakova. Ten získal platový výměr 960 K, 160 K na topení a volné použití zeleniny pro svou domácnost, služební byt a podíl na prodeji ovoce a zeleniny. Zkušenost získal ve Štýrském Hradci, pracoval také ve Francii, Anglii nebo v Paříži. Zůstal místním zahradníkem až do 2. světové války.

Po válce byl majetek zkonfiskován a přešel do vlastnictví československého státu. Původní majitelé se snažili odvolat a požadovali odškodnění přes 4 milióny korun. Ale marně.

Zámecký „opičák“

Za pánů z Dietrichštejna, kteří panství vlastnili po přímé linii až do roku 1858, si lipnický zámek, v němž našla sídlo vrchnostenská správa, v podstatě zachoval svoji renesanční podobu. K radikální historizující novoklasicistní přestavbě zámku a přilehlých hospodářských křídel došlo až v 60. letech 19. století. Autorem přestavby byl již zmíněný stavitel Josef Zürk.

Zvláštní strom zvaný opičák

Foto: Kateřina Farná, Právo

Zámek, jenž dnes slouží jako sídlo městského úřadu, byl vybudován jako patrový s dvoutraktovou dispozicí. Dvouramenné schodiště bylo umístěno vedle průjezdu a vstupovalo se na něj z velké haly s vjezdem do dvora. Pozůstatky sgrafitové výzdoby jsou i po rekonstrukci fasády v roce 2003 ponechány na ukázku vedle vchodu mezi zámkem a kostelem sv. Františka Serafinského.

Zámek obklopuje nádherný park založený v polovině 17. století knížetem Dietrichštejnem zprvu jako okrasná zahrada s ovocnými stromy. Vývoj parku nejdříve ovlivnil francouzský styl, od roku 1880 došlo ke zvětšení jeho plochy a převládl styl anglického parku, který se zachoval až do současnosti.

Základní kompozice parku je postavena na prosté kráse jednotlivých stromů. Dochovaly se zde i takové, které pocházejí ještě z dob založení parku. Zvláštně působí vzrostlá převislá forma buku lesního, strom zvaný Opičák, jenž je významnou dominantou parku. Zajímavostí je, že některé jeho větve zarostly zpátky do země a zakořenily.

Kovový Lipník

Park a střešní zahrady byly také nedávno ozdobeny kovovými plastikami. Město totiž každoročně pořádá výstavu Kov ve městě. Jde o prezentaci kovářského umění přímo v podmanivém historickém exteriéru památkové rezervace. Akce potrvá do 30. září a tentokrát zdobí také lipenské zahrady.

Jedním z exponátů v zámeckém areálu jsou šachy Pavla Tasovského, největší funkční kované šachy v Česku.

Foto: Archiv města Lipník nad Bečvou

Jedním z exponátů jsou v zámeckém areálu Šachy Pavla Tasovského, zapůjčené z hradu Helfštýn. Jsou to největší funkční kované šachy v Česku a zřejmě i na celém světě. Dalšími Tasovského exponáty – trojicí kovaných ptáků – je ozdobena střešní zahrada.

K výročí zahrady jsou připraveny speciální komentované prohlídky lipenských zahrad – meditační, klášterní, zámecké – a končit se bude na střešní. Oslavy vyvrcholí Dny evropského dědictví.

CO DĚLAT V OKOLÍ

Lipnický kraj nabízí výjimečné přírodní prostředí a cyklostezky. Podél řeky Bečvy jsou terény a vyjížďky vhodné jak pro rodinný sport, tak i pro náročnější cykloturisty a bikery. Část cyklostezky je sjízdná na inlajnech.

Mezi turistické cíle patří hrad Helfštýn, celý areál si lze prohlédnout samostatně nebo s průvodcem. Součástí prohlídky je stálá expozice uměleckého kovářství a historické mincovny. Každoročně se na Helfštýn sjíždí zhruba šest stovek kovářů z více než dvaceti zemí světa, a to v rámci tradičního Hefaistonu (24.–25. srpna).

Po krásné lesní cestě Gabrielka se mohou výletníci vydat za léčivými prameny do lázní Teplice nad Bečvou nebo za krásou aragonitu ve Zbrašovských aragonitových jeskyních.

Mohou si vyjet do okolí na koních, zajít na letní koupaliště nebo vyzkoušet mrštnost v Outdoor centru Helfštýn.

Za pozornost stojí i přírodní rezervace Škrabalka s tůněmi mrtvého ramene Bečvy obklopenými lužním lesem a nivními loukami. Hnízdí tam vzácný šoupálek krátkoprstý, slavík obecný, rostou vodní rostliny a hojně se tam vyskytují vážky a šídla. Pískovnu u Oldřichova zase obývají strakapoud prostřední nebo chřástal vodní, přes léto se tam vyskytují i slavíci. A bobra můžete spatřit u břehových nádrží u Famílií.

V sobotu 14. září bude přes den zahrada otevřená stejně jako další významné lipnické památky. Po setmění povedou městem noční prohlídky opět přes lipenské zahrady, tentokrát ale potmě s působivým nasvícením a doprovodným kulturním programem.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků