Hlavní obsah
Na kopci nad obcí Týn nad Bečvou se tyčí ruiny nejmohutnějšího moravského hradu Hefštýna. Foto: Vratislav Konečný

Hrad Helfštýn po rekonstrukci: mimořádný zážitek

V souvislosti s obnovou renesančního paláce hradu Helfštýna mě napadla charakteristika: brutálně nádherná rekonstrukce (ve smyslu výborná). Upoutá na první pohled, rezavá železárna v renesanci.

Na kopci nad obcí Týn nad Bečvou se tyčí ruiny nejmohutnějšího moravského hradu Hefštýna. Foto: Vratislav Konečný
Hrad Helfštýn po rekonstrukci: mimořádný zážitek

Kámen, ocel a sklo

Obdivoval jsem skloubení středověké architektury s těžkými kovovými prvky ochozů a schodišť z cortenové oceli, částečným zastřešením obrovské stavby pískovým sklem a využitím jejich prostor jako řady výstavních síní. (Ne všichni návštěvníci ale byli nadšeni.)

Střecha slouží jako vyhlídka, část prostor zakryta pískovým sklem.

Foto: Vratislav Konečný

Velmi zdařilá galerie je zakončena výhledovou střechou, z níž se naskýtá pohled na Moravskou Bránu, nedaleký Lipník nad Bečvou, Hranice a Oderské vrchy.

Palác byl pro špatný stav uzavřen několik let, rekonstrukce (probíhala od podzimu 2017) včetně zajištění statiky, renovaci fasád a úpravy vnitřku přišla na 72 milionů, ale velmi dobře vynaložených korun. Střecha chyběla již od počátku 19. století.

Helfštýn neboli Helfštejn na vysokém návrší nad obcí Týn nad Bečvou je vidět zdáli. Je největším hradem Moravy s délkou 187 a šířkou 152 metrů.

Rozrůstal se pozvolna, podle možností majitelů, a nebylo jich málo. Stavby a přestavby vznikaly po více než čtyři a půl století. Původně měl malé oválné jádro, to se postupně zvětšilo do nynější podoby.

Husitská věž připomíná fantasy filmy, slouží jako rozhledna.

Foto: Vratislav Konečný

Pevnost má šest bran, čtyři nádvoří, Kravařská/Husitská věž slouží jako rozhledna, podle památkářů je necitlivě upravena. Ostatně necitlivostí je tu mnoho, při záchranářských pracích v minulém století stavbu částečně znehodnotily, je vyčítáno, že se hrad přizpůsobil tradičnímu setkávání uměleckých kovářů Hefaiston. Působí tu od roku 1982.

Založen lapkou

Hrad založil Friduš z Linavy, rytíř se svou bandou odtud přepadával kupce. Ne dlouho, trestná výprava ho s jeho lapky pochytala a šibeniční trámy dostaly svá „závaží”.

Majitelé se střídali poměrně často, překvapilo mě, že ho vlastnil i Petr Vok, jenže ten se k hradu dostal přes Kateřinu z Ludanic. Protože ale měl državy v jižních Čechách, byl hrad hodně z ruky a v držení ho měl jen 15 let. Ale to je jen jedna ze stovek zajímavostí této mohutné pevnosti.

Vstup pod Trubačskou věží k renesančnímu paláci

Foto: Vratislav Konečný

Hodně tu stavěli pánové z Kravař, rozsáhle se rozmáchli Pernštejnové, po nich přišli Bruntálští z Vrbna. Velký renesanční palác je jejich dílem.

Za třicetileté války tu byla posádka stavů, po nich přišli císařští. Ti odrazili dvojí švédské obléhání. Pak se Helfštýn využíval jen k vojenským účelům, převážně jako skladiště zbraní a materiálu.

V roce 1710 vytáhlo vojsko proti Onderkově loupežnické chásce, která se tu usídlila. Přitom byla pevnost poškozena - a roku 1763 je hrad nadobro opuštěn. Začal chátrat, částečně ho i rozebírali na stavební materiál. Pak přešel v 19. století do vlastnictví kněžny Gabriely z Hatzfeldu a její dcery Antoinetty.

Nádvoří opraveného paláce

Foto: Vratislav Konečný

Se vznikem republiky měl hrad osm let stát, pak se vrátil Antoinettě z Althannu. Rodu byl zabaven v roce 1945, chvíli ho vlastnil Klub českých turistů, poté připadl obci sokolské. Od roku 1960 ho spravuje přerovské muzeum.

Ve věži u vstupní části je výstava Příběh torza. Představuje kdysi honosné sídlo s archeologickými nálezy, filmovou projekcí, pohlednicemi, vedutami…

Překvapivé nálezy

Při archeologických výzkumech se podařilo objevit v bývalé černé kuchyni rozlomený neporušený pískovcový portál původního vstupu se znakem Perštejnů. Replika visí nad vchodem do hradu. K tomu množství fragmentů kachlí, kamenických prací…

Ochozy zrovna jako schodiště jsou z cortenové oceli.

Foto: Vratislav Konečný

Zcela unikátní je pozdně gotické opevnění zbudované Janem z Pernštejna v 1. polovině 16. století. Asi nejmohutnější evropská hradní zeď zvaná Široká s krytým ochozem a dělostřeleckými kasematy je dlouhá přes 95 metrů, vysoká 12,5 – 14,5 m a 7 až 10 m široká. Před ní je dvacetimetrový obezděný příkop. V roce 1656 ji v rámci nařízeného bourání měli vyhodit do povětří, ale střelný prach jí neuškodil.

Když hrozila zřícením Trubačská věž, do její koruny vypálili vojáci z kanónů 60 nábojů, ale zřítila se jen malá část. Nyní se jejím průjezdem vstupuje na palácové nádvoří.

O hradu a okolí se vypráví řada pověstí, třeba o Čertově studni. Ta tu opravdu bývala, jenže je zasypána.

Turistická navigace zdarma
Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků