Absolonův skafandr je největší atrakce v Muzeu Blanenska

Skafandr je technický klenot, díky němuž vznikly základy speleologie. Je předchůdcem potápěčské techniky, kterou nyní využívají jeskyňáři z Česka k objevování kilometrů zaplavených chodeb na poloostrově Yucatan v Mexiku.

O tom, že patří k mezinárodní špičce a na Absolonův odkaz navazují důstojně, svědčí i jejich četné objevy po celém světě.

„Do skafandru jsme pořídili speciální figurínu. Zařízení váží sto kilo. Na jeho instalaci jsme potřebovali tři chlapy,“ řekla ředitelka muzea Pavla Komínková.

Nová expozice připomíná nejen Absolona, ale i jeho kolegy, kteří se podíleli na objevování Moravského krasu. Dosud v něm bylo nalezeno více než 1130 jeskyní. Ze zkušeností těchto badatelů čerpají speleologové a archeologové dodnes.

Absolon vsadil na sílu strojů. Podařilo se mu zajistit stroje značky Nautila, s nimiž odčerpal chodby zaplavené říčkou Punkvou, československá armáda mu poskytla svůj kamenovrtací oddíl, který vytesal 500 metrů dlouhou odvodňovací chodbu v Punkevních jeskyních, a zpřístupnil toto podzemí tak, jak jej znají turisté dnes. Ročně je navštíví 200 tisíc lidí.

Klíčový byl skafandr firmy H. B. Draeger z německého Lübecku, pořízený za první republiky za tehdy závratných 180 tisíc korun. V propasti Macocha byl použit 9. ledna 1921, kdy v něm někdejší c. k. vojenský potápěč rakouské maríny, vysloužilec Emil Buršík, prozkoumal Dolní jezírko v propasti. Dostal se až do hloubky 17 metrů.

Součástí zařízení jsou hadice pro dýchání a také kabel dlouhý 60 metrů, zajišťující telefonické spojení potápěče s povrchem. Absolonův sen objevit spojení Dolního jezírka na dně Macochy a říčky Punkvy v Punkevních jeskyních splnili až v roce 2003 Radek Husár a Jiří Huráb. Rok předtím se dostal speleopotápěč Zdeněk Piškula v jezírku do hloubky 50 metrů. Až na dno ale nesestoupil.

„Draegerův skafandr sloužil k průzkumu zaplavených částí jeskyní. Je symbolem toho, že k objevování tajemného světa pod zemí, který ani v krasu není zcela zmapovaný, technika rozhodně patří,“ uvedl spolutvůrce nové expozice, přírodovědec a speleolog Vlastislav Káňa.