Za zážitky do Chrudimského lesa a za koňmi do Slatiňan

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.

Výchozím bodem je zámek Slatiňany, stojící na místě bývalé gotické tvrze ze 14. století. Ta se během šesti set let proměnila v moderní šlechtické sídlo rodu Auerspergů, který ho vlastnil po dvě století až do roku 1942, kdy vymřel. Ještě předtím se na tvrzi i později na zámku střídali majitelé jako na běžícím pásu, to když je postihovaly různé osudy od zchudnutí, přes konfiskace, až po náhlá úmrtí.

Současná zámecká expozice „vypráví“ příběhy o životě knížecího domu a seznamuje s prostředím šlechticů i personálu - v kontrastu s pokoji společenskými, soukromými i reprezentačními a bohatými interiéry prvního patra je strohá praktičnost zámecké kuchyně či kotelny.

Díky nápadu prof. Františka Bílka, významného zootechnika a genetika, zde vznikla hipologická sbírka s obrazy, grafikami, plastikami z různých koutů země, jejichž společným tématem je kůň.

Kolem zámku Slatiňany byl na konci 18. století vytvořen na popud vlastníka zámku - knížete Karla Auersperga – menší anglický park bez oplocení s volným přechodem lesoparku v oboru.

Velkých změn se dočkal v druhé polovině 19. století, kdy došlo k oplocení, výstavbě domku pro hlídače a vzniku rybníka. Vnitřní oplocení rozdělilo park na uzavřenou část pro knížecí rodinu a otevřenou pro veřejnost. Zajímavostí areálu je komplex dětského hospodářství, který sloužil k výchově dětí majitelů zámku. Na své si v parku přijdou i milovníci zeleně, neboť sbírka dřevin a keřů zahrnuje množství netradičních druhů.

Koně nás budou provázet i na další zastávce, k níž vyrazíme po projití zadní brankou, tzv. Klapačkou. V zrekonstruovaném objektu Švýcárny, bývalé salaši, najdeme Interaktivní muzeum starokladrubského koně věnované historii koňského plemene s boxem pro koně, hospodářskou místností a možností zhlédnout odborné i tematické filmy o koních, včetně dokumentu o natáčení seriálu Dobrá voda.

Po prohlídce Švýcárny koně na nějakou dobu opustíme a vydáme se ke Kočičímu hrádku, zajímavé miniaturní stavbě v duchu romantismu. Vznikla na křemencové skále v letech 1898-1901 z iniciativy Vilemíny Auerspergové, aby sloužila pro hry zámeckých dětí, ale radost udělá i těm dnešním.

Tady se dostáváme do Chrudimského lesa a po dobře upravené cestě, přístupné i vozíčkářům, pokračujeme za zážitky jiného kalibru na tzv. Čertovu skalku. Z vyhlídkové plošiny rozhledny Bára II ve výšce téměř 17 metrů, na kterou vede 78 schodů, máme široké okolí na dlani a při dobré viditelnosti lze zahlédnout hory Orlické i Jizerské a také Krkonoše.

Za obdiv stojí i atypická unikátní konstrukce ve tvaru trojbokého komolého jehlanu, postavená podle návrhu Martina Rajniše z modřínového a dubového dřeva. Bára II nahradila svoji předchůdkyni, kterou poškodilo 25. června 2008 ničivé tornádo pouhé čtyři dny po otevření.

Po sestoupení na zem se můžeme protáhnout a zažít i dávku adrenalinu v lanovém parku, popřípadě na lezecké stěně hned v sousedství rozhledny.

Jen pár minut chůze odtud se pro změnu nabízí k využití lesní tělocvična s několika prvky. Osvěženi a rozhýbáni cviky na hrazdě nebo lavičkách překonáme poněkud delší pěší úsek ke Kochánovickým rybníkům coby dup.

Soustava čtyř rybníků s názvy - Hluboký, Vilém, Perný a Čabrousek - zaujímá rozlohu přes sedm hektarů. Na jejich březích rostou mohutné duby staré i dvě stě let, lákající ke krátké zastávce a odpočinku pod rozložitými korunami s uklidňujícím pohledem na vodní hladinu. Právě zde se trasa Chrudimským lesem „láme“ do druhé poloviny, v níž první zastávkou bude neobvyklá rozhledna.

Vyhlídková věž Na Chlumu - kamenná rozhledna z přelomu 19. a 20. století s dřevěným krytým vyhlídkovým ochozem - původně sloužila jako protipožární hláska a k výhledu v tehdejší myslivecké oboře. Zajímavá stavba ale ztratila díky okolním vzrostlým stromům na významu, a tak ji nejlépe charakterizuje slogan Mikroregionu Chrudimska: "Věž, ze které nevidíte, přesto ji musíte vidět."

Slatiňany už máme opravdu na dohled. Kolem další venkovní tělocvičny přijdeme na soustavu skalisek - Vrchlického návrší. Jaroslav Vrchlický, jeden z našich největších básníků, totiž jezdil do Slatiňan s rodinou relaxovat v letech 1890-1909, a tak byla před devadesáti lety na jeho počest pojmenována tato lokalita a odhalena zde pamětní deska.

Pomalu se dostáváme k cíli cesty a opět nám bude dělat společnost kůň. Třešňovým sadem, který obklopuje návrší, je samozřejmě nejlépe procházet v době květu nebo zrání, ale krásně tu je kdykoliv. Tolikahlavé stádo nádherných vraníků, majestátně se pohybujících po výběhu, doslova bere dech - v současné době je zde chováno kolem tří set starokladrubských koní.

Připomeňme si, že vraníci sloužili vysokým církevním hodnostářům a bělouši byli využívání pro ceremoniální účely dvora. Pohladit si některého z nich není problém, ochotně nastaví hlavu vaší dlani.

Slatiňany jsou druhou významnou součástí Národního hřebčína Kladruby. K chovu starokladrubských vraníků, původního českého plemena, které téměř vyhynulo a zachráněno bylo především díky regeneračnímu programu již zmiňovaného prof. Bílka, zahájenému v roce 1941, se od roku 1945 využívají někdejší knížecí stáje.

Kolem výběhů a stájí se dostaneme opět do zámeckého parku. Pohledem na bronzovou sochu koně od Bohumila Kafky, která se stala předlohou pro největší bronzovou jezdeckou sochu v Evropě - Jana Žižky na pražském Vítkově symbolicky pobyt ve Slatiňanech a Chrudimském lese zakončíme.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.