Pokud se rozhodnete pro jednu z nejkrásnějších železničních tratí u nás – Posázavský pacifik – vystupte ve stanici Jílové u Prahy, kde celá nenáročná túra začíná. Pakliže sem zamíříte autem, se zaparkováním byste neměli mít problémy buď nedaleko nádraží, nebo přímo v centru.

Naše putování začíná trochu netradičně, kousek od rozcestí Horní Studené nad Včelním hrádkem. Od nádraží podejdete železniční trať a hned za ní se dáte vlevo po cestě do lesa, která vás po kilometru dovede na žlutou značku ke dvěma křížům. Z centra Jílového se sem dostanete po modré značce. Startujeme odtud, protože si nechceme nechat ujít malebný pohled do krajiny s posezením.

Pohled z vyhlídku u dvou křížů

Pohled z vyhlídky u dvou křížů

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Tamní cedule pocestné informuje o Včelním hrádku. Zprvu tu stála tvrz Nussberg, o které hovoří písemnosti z roku 1402. Později je psáno, že jde o dvůr Hrádek, ve kterém se vystřídalo větší množství majitelů.

Jeho úpadek se datuje po třicetileté válce a obnovy se dočkal na konci 18. století. To jej koupil hejtman Karel Josef Bienenberg a u Hrádku postavil klasicistní zámek. Pozoruhodností tehdy bylo, že kaple v zámku zasvěcená sv. Prokopovi byla vybavená mobiliářem z již zrušeného Sázavského kláštera.

Smrtí hejtmana ale začal zámek chátrat a na konci 20. století byly jeho zbytky zbourány. Dnes v jeho místě stojí několik hospodářských budov s rybníkem. Kolemjdoucího, jenž nezná historii místa, by kromě kamenné zdi zřejmě nic neupoutalo.

Most Žampach z protějšího břehu Sázavy

Most Žampach z protějšího břehu Sázavy

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Lehkým kopcem dolů zamíříme po žluté téměř opět k nádraží. Na přejezdu se však dáme po zelené směr rozcestí Žampach. Vybrat si můžete rovněž variantu cesty po žluté značce, která je místní naučnou stezkou. V lese se ovšem dělí, poněvadž žlutá vede na žampašský kamenný most, zelená k Sázavě. Po pár stovkách metrů po proudu řeky na most shlížíme zdola.

Kvalitní most

Monumentalita mostu je skutečně znát. Přes údolí Kocour ční Žampach ve výšce 41,5 metru, což je jen o metr méně, než má Nuselský most v Praze. Dlouhý je 110 metrů a postaven byl ze žuly, která pochází z lomů u Sázavy.

Převážně italští dělníci ho postavili na konci 19. století a první vlak po něm projel 1. května 1900. O velmi kvalitní práci tehdejších stavitelů svědčí to, že první opravu most podstoupil teprve před třemi roky.

Pokud chcete být jako horníci, navštivte jílovskou štolu

Pokud chcete být jako horníci, navštivte jílovskou štolu.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Když se dosytnosti vynadíváte na obrovské oblouky, na něž je mimochodem pěkný výhled také z protějšího břehu Sázavy, vydejte se po cestě nahoru k jílovským štolám. První potkáváme štolu sv. Antonína Paduánského, v níž se pracovalo už před husitskými válkami. Naposledy pak krátce v 18. století.

Štola je výjimečná svou technologií hloubení — ručním vrtáním a použitím střelného prachu. Návštěvníky láká také neosvětlenými chodbami, kdy si každý zájemce nese půjčenou svítilnu, nebo původním výstupním komínem. Ven se dostanete jen po dřevěných žebřících.

O kus dál pak můžete zavítat do štoly sv. Josefa. Zlato se tam těžilo o něco déle než u předcházející štoly. Zlatou rudu dělníci sváželi do rudních mlýnů k řece, kde se vypírala. Zpřístupněno je dnes 200 metrů chodeb a prohlídky jsou možné přes léto od úterý do neděle. Přesnější informace se dozvíte na webové stránce jílovského muzea.

Třeštibok a Hadí skála

Jestliže se v parném létě zchladíte v některé štole, o to lépe se vám pak půjde údolím na rozcestí Dolní Studené, odkud přestoupíme na modrou značku. Po té putujeme do Luk pod Medníkem, zprvu lesem, který záhy střídají louky s pohodlnou cestičkou.

Jak nám srdce zaplesá a žaludek se zaraduje, když vyjdeme zpoza zatáčky a před námi je bravurně umístěný altán s posezením. Je asi metr nad zemí a s rozhledem do krajiny vybízí k idylickému zastavení a občerstvení.

Altán, u kterého se nelze nezastavit

Altán, u kterého se nelze nezastavit.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nic netrvá věčně a před sebou máme ještě větší část cesty, proto po chvíli znovu šlápneme do podrážek. Projdeme Luka pod Medníkem a přeskočíme na červenou barvu směrem do Bohulib, kde pro změnu volíme žlutou barvu.

Velmi příjemné je na dnešní výpravě zjištění, že nabízí větší počet laviček a odpočívadel. Nejinak je tomu v Bohulibech, v nichž si dali záležet a posezení je tam opravdu prvotřídní, avšak bez výhledu.

Cesta je bohatá na posezení, zde jedno v Bohulibech

Cesta je bohatá na posezení, zde jedno v Bohulibech.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Rozhled nám náležitě vynahradí o půl kilometrů dále Třeštibok — skála s úchvatnou  vyhlídkou. Před námi tiše hučí Sázava, nad níž září zelený kopec Medník. Vpravo je trať Posázavského pacifiku, vlevo lesy, louky a chomáčky bílošedých mraků. Nechybí ani lavičky, tentokrát zapracované do skály, jež znásobí požitek z pozorování krajiny.

Vyhlídka Třeštibok se železniční tratí

Vyhlídka Třeštibok s železniční tratí

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Třeštibok je mimo jiné přírodní památka, která chrání vzácné živočichy a rostliny. O tom, co zde žije, se dozvíte z informačních panelů, a kromě zážitků si tak odnesete i zajímavé informace. Aby toho nebylo málo, několik metrů od vyhlídky Třeštibok je Hadí skála, která nabízí rozhled převážně proti proudu Sázavy.

Tímto jsme smlsli třešničku na dortu dnešního výletu a zbývá dostat se do Davle přes Petrov a Chlomek. Žlutou značku již neopustíme. Jakmile přijdeme do Petrova, tak na pravé straně je kopec Ďábel, u něhož je podle map geometrický střed Čech.

Na lavičkách si lze odpočinout i na Třeštiboku

Na lavičkách si lze odpočinout i na Třeštiboku.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zanedlouho přicházíme k nádraží v Davli, u kterého se natáčel americký vojenský film z druhé světové války Most u Remagenu. Železný most tam stojí v téměř stejné podobě jako ve filmu, ale o tom až někdy příště.

Trasa výletu Posázavím

Trasa výletu Posázavím

FOTO: Marek Kulhavý, Novinky

Z Davle se dostanete zpět do Prahy nebo k autu v Jílovém. Túra měří asi 19 kilometrů a lze ji libovolně upravit. Zvládnout by se dala, až na několik míst, i na kole.