V době svého vzniku byla lipenská zámecká střešní zahrada jednou z prvních tohoto typu na sever od Alp. Výjimečná je také tím, že se ji podařilo zrekonstruovat téměř do původní podoby. Technicky zajímavá a originální úprava terasy vznikla podle projektu stavitele Josefa Zürka. Tehdy byla majitelkou panství Gabriela z Dietrichštejna, provdaná Hatzfeld-Wildenburg.

Zürk chápal, že zahrada je oázou klidu a potěšení a je symbolem lidského sepětí s přírodou. Svým způsobem předběhl dobu, protože dnes patří takzvaná zelená architektura k nejsilnějším proudům moderního stavitelství. Zeleň má totiž funkci estetickou i termoregulační a také pozitivní vliv na psychickou pohodu.

Místo růží fazole

Jelikož lipenskou zámeckou střechou zatékalo, musela být neustále opravována. V roce 1911 tak byla provedena již za nové majitelky, kněžny Antoinetty, provdané za hraběte Roberta z Althanu, speciální trámová konstrukce ze železobetonu a progresívní izolace, která na dlouhá léta problém vyřešila.

Lipnický zámek a budova bývalé konírny

Lipnický zámek a budova bývalé konírny

FOTO: Archiv města Lipník nad Bečvou

Až do roku 1945 sloužila střešní zahrada jako okrasná, byla plná růží a voňavých květů. Poté, co byl zámek zkonfiskován, byla ale přeměněna na zahradu užitkovou pro nájemníky, kteří po 2. světové válce zámek obývali. Ještě v roce 1986 se tam pěstoval pórek, okurky, salát, fazole, rybíz nebo jahody.

Zásadní celková rekonstrukce přišla v roce 2006, kdy dostala zahrada podle dochovaných fotografií původní vzhled a funkci. Uprostřed je umístěna pěkná kašna s fontánkou a dvě palmy, které zde byly i původně.

Z dřevin je například vysazen dřišťál a kdoulovec, u balustrád popínavý loubinec. Ornamentální výsadbu na travnatých plochách střešní zahrady zdobí trvalky i letničky, například astry nebo afrikány. Po setmění je navíc zahrada osvětlená. Střecha je ideální spíše pro menší sešlosti.

Originální poutač na zámeckou konírnu

Originální poutač na zámeckou konírnu

FOTO: Kateřina Farná, Právo

Rekonstrukcí prošla rovněž celá konírna, která se nachází v západním dvorním křídle a v níž původně byly stáje pro koně, kočárovny a byty kočích. V minulosti tam často končili i vězni.

Součástí citlivě upraveného objektu je společenský sál a stylová kavárna, v níž posezení u šálku kávy zpříjemní pohled na zámecký areál a zahradu. V galerii Konírna jsou zase pravidelně pořádány výstavy — do 29. září je možné navštívit expozici soch předního představitele českého symbolismu Quida Kociana.

Zahradnické osudy

Zajímavou kapitolu v historii střešní i zámecké zahrady píší osudy některých zahradníků. V účetních dokladech z roku 1678 a 1681 se uvádí první zmínka o „starém zámeckém zahradníkovi“, bohužel bez uvedení jeho jména.

Dalším zahradníkem byl Carl Jasechkovský s platem 20 zlatých a přídělem zeleniny i hovězího masa pro vlastní spotřebu. V roce 1844 už měl jeden z jeho následovníků plat 310 zlatých, k tomu pět procent tantiém z prodeje ovoce a nárok na dva a čtvrt hektolitru piva ze dvora.

Velice neobvyklým zahradníkem byl Franz Cagaš, v roce 1914 osmadvacetiletý rodák z nedalekého Rakova. Ten získal platový výměr 960 K, 160 K na topení a volné použití zeleniny pro svou domácnost, služební byt a podíl na prodeji ovoce a zeleniny. Zkušenost získal ve Štýrském Hradci, pracoval také ve Francii, Anglii nebo v Paříži. Zůstal místním zahradníkem až do 2. světové války.

Po válce byl majetek zkonfiskován a přešel do vlastnictví československého státu. Původní majitelé se snažili odvolat a požadovali odškodnění přes 4 milióny korun. Ale marně.

Zámecký „opičák“

Za pánů z Dietrichštejna, kteří panství vlastnili po přímé linii až do roku 1858, si lipnický zámek, v němž našla sídlo vrchnostenská správa, v podstatě zachoval svoji renesanční podobu. K radikální historizující novoklasicistní přestavbě zámku a přilehlých hospodářských křídel došlo až v 60. letech 19. století. Autorem přestavby byl již zmíněný stavitel Josef Zürk.

Zvláštní strom zvaný opičák

Zvláštní strom zvaný opičák

FOTO: Kateřina Farná, Právo

Zámek, jenž dnes slouží jako sídlo městského úřadu, byl vybudován jako patrový s dvoutraktovou dispozicí. Dvouramenné schodiště bylo umístěno vedle průjezdu a vstupovalo se na něj z velké haly s vjezdem do dvora. Pozůstatky sgrafitové výzdoby jsou i po rekonstrukci fasády v roce 2003 ponechány na ukázku vedle vchodu mezi zámkem a kostelem sv. Františka Serafinského.

Zámek obklopuje nádherný park založený v polovině 17. století knížetem Dietrichštejnem zprvu jako okrasná zahrada s ovocnými stromy. Vývoj parku nejdříve ovlivnil francouzský styl, od roku 1880 došlo ke zvětšení jeho plochy a převládl styl anglického parku, který se zachoval až do současnosti.

Základní kompozice parku je postavena na prosté kráse jednotlivých stromů. Dochovaly se zde i takové, které pocházejí ještě z dob založení parku. Zvláštně působí vzrostlá převislá forma buku lesního, strom zvaný Opičák, jenž je významnou dominantou parku. Zajímavostí je, že některé jeho větve zarostly zpátky do země a zakořenily.

Kovový Lipník

Park a střešní zahrady byly také nedávno ozdobeny kovovými plastikami. Město totiž každoročně pořádá výstavu Kov ve městě. Jde o prezentaci kovářského umění přímo v podmanivém historickém exteriéru památkové rezervace. Akce potrvá do 30. září a tentokrát zdobí také lipenské zahrady.

Jedním z exponátů v zámeckém areálu jsou šachy Pavla Tasovského, největší funkční kované šachy v Česku.

Šachy Pavla Tasovského

FOTO: Archiv města Lipník nad Bečvou

Jedním z exponátů jsou v zámeckém areálu Šachy Pavla Tasovského, zapůjčené z hradu Helfštýn. Jsou to největší funkční kované šachy v Česku a zřejmě i na celém světě. Dalšími Tasovského exponáty – trojicí kovaných ptáků – je ozdobena střešní zahrada.

K výročí zahrady jsou připraveny speciální komentované prohlídky lipenských zahrad – meditační, klášterní, zámecké – a končit se bude na střešní. Oslavy vyvrcholí Dny evropského dědictví.

V sobotu 14. září bude přes den zahrada otevřená stejně jako další významné lipnické památky. Po setmění povedou městem noční prohlídky opět přes lipenské zahrady, tentokrát ale potmě s působivým nasvícením a doprovodným kulturním programem.