Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) byla založena po skončení druhé světové války na diplomatické konferenci 4. listopadu 1945 v Londýně. Jejím smyslem je usilovat o udržení míru ve světě, rozvíjet spolupráci v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazovat úctu k lidským právům a právnímu řádu.

Důležitým dokumentem se stalo podepsání Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví 16. listopadu 1972 v Paříži. K Úmluvě přistoupilo postupně 189 zemí. Do seznamu se dostávají statky, které mají světovou hodnotu, a jejich ochrana přesahuje národní zájmy.

První tři zapsané české památky

Do světového dědictví je celkem zapsáno dvanáct českých památek. Poprvé tuto poctu získala v roce 1992 historická jádra Prahy, Českého Krumlova a Telče. Z Prahy jsou to nejen Hradčany s Pražským hradem, ale i Karlův most, Staré i Nové Město, Josefov, Malá Strana a řada kostelů, klášterů, paláců a zahrad na obou březích Vltavy. V roce 2010 se doplňkem pražských památek staly Průhonický park a zámek, který prošel před rokem velkou obnovou, zejména fasády.

Pohled na Hradčany a Pražský hrad

Pohled na Hradčany a Pražský hrad

FOTO: ČTK

Státní hrad a zámek v Českém Krumlově patří k nejrozsáhlejším památkovým areálům na území České republiky. Od počátku 90. let se věnovala velká péče obnově zámeckého areálu. V posledních dvou letech se velké pozornosti těší nově otevřená expozice zámeckého muzea. Nachází se v obnovených interiérech dříve dlouho chátrajícího Hrádku.

Historické centrum, Český Krumlov

Historické centrum, Český Krumlov

FOTO: fotobanka Profimedia

Jedno z nejkrásnějších českých měst, Telč, si poctu získalo pro své náměstí obklopené domy se štíty a podloubím propojeným s vodním opevněním a též pro jedinečný gotický kostel sv. Jakuba a renesanční radnici.

Nelze opomenout zámek s nádhernými sály a kaplí s hrobkou Zachariáše z Hradce a renesanční zahradou. Obnova dalších památek v Telči nadále probíhá, k posledním patří Lannerův dům v Hradecké ulici, kde mimo jiné sídlí Národní památkový ústav.

Památka, která už málem nebyla

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou byl vysvěcen roku 1722. Při požáru v roce 1784 oheň pohltil jeho střechu i ambit. Verdikt zněl, že celý poutní areál se má zbourat. Zachránil ho nápad stavbu opravit s podmínkou, že území poutníků bude nově sloužit jako hřbitov. Stalo se tak v roce 1802.

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, Žďár nad Sázavou

FOTO: fotobanka Profimedia

Do Seznamu světového dědictví byl areál zapsán v roce 1994 se závazkem české strany ho obnovit. V letech 1996 až 2001 proběhla renovace celého ambitu, ale trampotám nebyl konec. Letní vichřice v roce 2008 strhla část střechy chrámu a poškodila střechu brány a jedno křídlo ambitu. Nyní už je vše opět v pořádku.

Na řadu přišla Kutná Hora

V roce 1995 se do seznamu památek dostalo historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci.

Kostel sv. Barbory, Kutná Hora

Kostel sv. Barbory, Kutná Hora

FOTO: fotobanka Profimedia

Připomeňme, že v roce 1961 byla Kutná Hora vyhlášena městskou památkovou rezervací, na dlouho jedinou ve středních Čechách a vlastně dodnes jedinou památkou zapsanou do světového dědictví v tomto regionu.

Kulturní krajina Lednice – Valtice

Na pomezí jižní Moravy a Dolního Rakouska se rozkládá Lednickovaltický areál. Tvoří ho unikátní rozsáhlý park, který byl budován především v 18. a 19. století za vlády knížecího rodu Lichtenštejnů. Hlavní centra představují zámky Lednice a Valtice. Do Seznamu světového dědictví byly zapsány v roce 1996.

Zámek, Lednice

Zámek, Lednice

FOTO: fotobanka Profimedia

V současnosti probíhají stavební práce na zámku Lednice a projekt počítá mimo jiné s tím, že barokní jízdárna se promění ve společenský sál, z malé jízdárny neboli kočárovny se stane kavárna a obě konírny budou sloužit výstavním účelům. S dokončením prací se počítá na podzim 2013. V zámku Valtice probíhají obnovy od roku 2000. Nyní se dokončují rekonstrukce barokního divadla a obnova jízdárny a domku zahradníka.

Po dvou letech dvě památky

Rok 1998 vynesl na výsluní světového dědictví zahrady i zámek v Kroměříži a vesnickou památkovou rezervaci Holašovice. Arcibiskupský zámek v Kroměříži se dočkal velké úpravy zejména v letech 2003 až 2006. Interiér místností získal podobu, jakou měl zhruba v polovině 19. století. Přiléhající Podzámecká zahrada se dočkala rozsáhlé obnovy po roce 1997, kdy byla zasažena ničivou povodní.

Hospodářské usedlosti z 19. století, Holašovice

Hospodářské usedlosti z 19. století, Holašovice

FOTO: fotobanka Profimedia

Jihočeská vesnice Holašovice upoutala pozornost pro své mimořádné architektonické a urbanistické hodnoty. Jde o dochovaný soubor hospodářských usedlostí upravených v 19. století do podoby tzv. selského baroka.

Zámek a zahrady, Kroměříž

Zámek a zahrady, Kroměříž

FOTO: ČTK

Jirásek a Smetana by měli radost

Litomyšl máme spojenou s řadou osobností. Jistě by je potěšilo pomyšlení, že místní renesanční zámek je od roku 1999 počítán ke světovým skvostům.

Renesanční zámek, Litomyšl

Renesanční zámek, Litomyšl

FOTO: ČTK

V posledních dvaceti letech pokračovaly v interiérech průzkumy, odkryvy a restaurování malířské výzdoby, byla obnovena a obohacena interiérová instalace. V současnosti se realizuje ambiciózní projekt revitalizace celého zámeckého návrší včetně vedlejších budov zámku a ploch v okolí.

Nepřehlédnutelná památka v Olomouci

V historickém centru Olomouce se do výše třiceti dvou metrů na kruhovém půdorysu o průměru 17 metrů tyčí sloup Nejsvětější Trojice. Zdobí ho řada nádherných kamenných soch. Výjimečnost sloupu tkví i v tom, že uvnitř je kaple.

Sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc

Sloup Nejsvětější Trojice, Olomouc

FOTO: fotobanka Profimedia

Tato stavba byla dokončena v roce 1754 a zařadila se k nejpozoruhodnějším památkám baroka ve střední Evropě. V roce 1995 byla prohlášena za národní kulturní památku, o pět let později se dostala na Seznam světového dědictví.

Vila Tugendhat, mediální hvězda

Vila Tugendhat v Brně se v posledním období stala, obrazně řečeno, mediální hvězdou. Je to proto, že v březnu letošního roku byla opět otevřena veřejnosti. Její obnova trvala dva roky a hrazena byla převážně z prostředků získaných z fondů EU v rámci Integrovaného operačního programu.

Vila Tugendhat, Brno

Vila Tugendhat, Brno

FOTO: fotobanka Profimedia

Tato rodinná vila, postavená v letech 1929 až 1930, je považována za klíčovou stavbu světové architektury 20. století a nejlepší předválečné dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Od roku 2001 patří ke světovému kulturnímu dědictví.

Na dlouho jsou poslední

V roce 2003 se do prestižního Seznamu světového dědictví dostaly židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Staly se tak dvanáctou zařazenou českou památkou a od té doby už se další nedočkaly.

Bazilika sv. Prokopa, Třebíč

Bazilika sv. Prokopa, Třebíč

FOTO: ČTK

Osud židovské čtvrti byl svého času nejistý. Podle asanačního plánu centra Třebíče z roku 1975 měla být tato zástavba zbourána a nahrazena panelovými domy. Jen nedostatek peněz zabránil zkáze. Po roce 1989 prošla židovská čtvrť jednou z nejzásadnějších proměn ve své staleté historii.

Památky, které na své uznání ještě čekají
Indikativní seznam a obsahuje statky, které každý členský stát plánuje nominovat k zápisu na Seznam světového dědictví během příštích let. Česká republika má připraveno téměř dvacet objektů a míst. V roli čekatele je kupodivu stále hrad Karlštejn. Dále připomeňme třeba horský hotel a televizní vysílač Ještěd nebo industriální soubory v Ostravě či lázně v Luhačovicích, pevnostní město Terezín či Třeboňské rybníkářské dědictví, Skalní města Českého ráje a další. Snad se někdy dočkají.