Život a působení světice jsou spojeny právě s regionem podhůří Orlických hor. Zejména se zámkem, dříve hradem Lemberk a nedalekým městečkem Jablonné v Podještědí.

Z hradu se mnoho nedochovalo

Zdislava se narodila v Křižanově na Moravě, do Podještědí se dostala po svatbě s Havlem, významným českým šlechticem z mocného rodu Markvarticů. Byla matkou čtyř dětí, ale i přes starost o rodinu se výrazně angažovala v podpoře chudých a pomoci nemocným. Společně s manželem byli zakladateli dominikánských klášterů v Jablonném a Turnově. Zemřela v mladém věku, nedožila se zřejmě ani třiceti let.

Odměnou za výstup na hradní věž je zajímavý výhled na blízké i vzdálenější okolí.

Odměnou za výstup na hradní věž je zajímavý výhled na blízké i vzdálenější okolí.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Pohřbena byla v kostele sv. Vavřince v Jablonném, kde její ostatky odpočívají dodnes.

Svůj hrad by dnes Zdislava zřejmě nepoznala. Z původního gotického hradu, pojmenovaného Löwenberg, zkomolením později přejmenovaného na Lemberk, se mnoho nedochovalo.

Dominanta Jablonného v Podještědí, chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy

Dominanta Jablonného v Podještědí, chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Pouze snad hmota spodní části hlavní hradní věže s gotickým oknem, kterou si návštěvníci mohou prohlédnout v průběhu prohlídky. Dnešní podobu památky totiž určila nejprve renesanční přestavba v 16. století, a zejména pak raně barokní úprava z konce století následujícího.

Zámecké interiéry zpřístupňují dva prohlídkové okruhy. Základní a rozšířený zahrnující navíc zejména tzv. Zdislavinu světničku, která vznikla v 17. století při barokní přestavbě zámku jako památka na život svaté Zdislavy, a nejnověji instalované Liebiegovské pokoje. Ty přibližují život a působení této významné rodiny, která ovlivnila rozvoj textilního průmyslu na Liberecku.

Součástí rozšířeného prohlídkového okruhu jsou takzvané liebiegovské pokoje.

Součástí rozšířeného prohlídkového okruhu jsou takzvané liebiegovské pokoje.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

V letošním roce navíc uplynulo rovných dvacet let, kdy se Lemberk znovu otevřel veřejnosti. Od roku 1945 byl sice ve vlastnictví státu a o šest let později tu bylo dokonce zřízeno Muzeum bytové kultury.

Pak se ale roku 1971 zřítila na nádvoří část římsy. Zámek byl dočasně uzavřen, a protože se zjistilo, že jeho stav je mnohem horší, než se zprvu zdálo, zůstal uzavřen na víc než dvě desítky let.

Součástí rozšířeného prohlídkového okruhu jsou takzvané liebiegovské pokoje.

Součástí rozšířeného prohlídkového okruhu jsou takzvané liebiegovské pokoje.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

„Až do října 20. výročí znovuzpřístupnění připomíná fotografická výstava, dokumentující veškerou stavební a provozní činnost, zajímavé návštěvy na našem objektu i například natáčení, která se v prostorách zámku uskutečnila,“ připomněla kastelánka Renata Černá.

Léčivá voda ze Zdislaviny studánky

Po prohlídce zámku a případném výstupu na vyhlídku na zámeckou věž se vypravíme zhruba tříkilometrovou procházkou do nedalekého městečka Jablonné v Podještědí. Povede nás zelená turistická značka. Po cestě, poté co mineme raně barokní bredovský letohrádek, si můžeme udělat krátkou odbočku ke studánce sv. Zdislavy. Vyvěrá tu pramen léčivé vody, který zdobí empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy.

Jablonné v Podještědí vítá návštěvníky již zdaleka pohledem na mohutnou siluetu poutního kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Chrám tu podle plánů architekta Jana Lukáše Hildebrandta nechal postavit František Antonín Berka, poslední mužský potomek slavného rodu, v roce 1699. Dostavby se ale nedočkal, k vysvěcení došlo až po třiceti letech.

Empírová úprava takzvané Zdislaviny studánky v blízkosti hradu Lemberk.

Empírová úprava takzvané Zdislaviny studánky v blízkosti hradu Lemberk.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Stavba chrámu byla poslední etapou barokizace původního dominikánského kláštera, založeného z popudu Zdislavy a Havla z Lemberka. Turisté si zde dnes mohou prohlédnout nejen samotnou stavbu, ale také klášterní muzeum sakrálního umění. Hrob sv. Zdislavy je přístupný pouze jednou ročně v den hlavní pouti připadající na poslední sobotu v květnu.

Empírová úprava takzvané Zdislaviny studánky v blízkosti hradu Lemberk.

Empírová úprava takzvané Zdislaviny studánky v blízkosti hradu Lemberk.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Pivovar v kostele

Bazilika však není jediným svatostánkem v Jablonném. Již v době Zdislavina života tu stával farní kostel původně gotický zasvěcený sv. Kříži, později barokizovaný a přejmenovaný na kostel Narození Panny Marie.

Bohužel už dlouhá léta neplní poslání, pro které byl postaven. Koncem 18. století přestal být farním a vzápětí vyhořel. Od zkázy ho zachránili měšťané, kteří objekt přestavěli na pivovar. I proto byl ke stavbě přistavěn nezbytný pivovarský komín, dnes na vrcholku ozdobený čapím hnízdem. Po skončení druhé světové války až do roku 1973 vystřídala pivovar škola. Před deseti lety vdechlo alespoň části kostela nový život zřízení vyhlídky na kostelní věži.

Odměnou za výstup na hradní věž je zajímavý výhled na blízké i vzdálenější okolí.

Odměnou za výstup na hradní věž je zajímavý výhled na blízké i vzdálenější okolí.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo