Podobné dílo jinde u nás a možná ani na světě k vidění není. Včelín obsahuje 65 výtvarně zpracovaných úlů, některé jsou ručně vyřezávané a ztvárňují lidovou architekturu jihočeské vesnice, jiné jsou „jen“ malované.

Ručně vyřezávaný včelín, ručně vyřezávané úly, k tomu stovky, možná i tisíce dřevěných dekorací – krušlovské vyřezávané království, které tu Josef Mach, písmák, řezbář, včelař a rolník tvořil celý život.

Prosklený úl

Interiéry včelína Josef Mach vyzdobil nespočetnými řezbami připomínajícími osobnosti včelařství, místa z okolí i některé památky České republiky.

Dřevěné včelky lemují zrcadlo, posedávají na obrazech či hodinách, včelí společenství najdeme i na okenních parapetech, stolku a židlích. Dan Havlík a Lucie Růžičková jsou spolumajiteli včelína už od roku 2006, založili občanské sdružení Krušlovský včelín, které spravuje nejen včelín, ale i rodný dům Josefa Macha.

Součástí krušlovského vyřezávaného království je i ručně vyrobený nábytek.

Součástí krušlovského vyřezávaného království je i ručně vyrobený nábytek.

FOTO: Jan Tomas

„Jako malý jsem sem jezdil s babičkou a dědou. Vždy když přijela nějaká návštěva, prarodiče ji vzali do Krušlova. Tak to určitě nebylo jen u nás. Nikdy jsem si nepomyslel, že tady jednou takhle budu žít i já,“ vysvětluje Dan Havlík. První dva roky předělával, převážně svépomocí, společně s kamarády rodný dům pana Macha. „Domem se muselo začít proto, aby se zde dalo bydlet. Když člověk na místě nebydlí, ale jen dojíždí, tak nic neudělá,“ vysvětluje.

Do oprav investovali peníze v řádech stovek tisíc korun. „Hodně nám pomohli včelařské organizace z celé republiky. Dozvěděly se o tom, že včelín opravujeme a začaly posílat peníze. Moc si toho vážíme,“ uvádí Havlík.

FOTO: Právo-TJ

V Krušlově je k vidění vše, co ke včelařství patří. Navíc tu mají i velké plány. „Připravujeme prosklený úl se včelami. Výstavu jednotlivých druhů rámků nebo úlů. Dále pak pomůcek, které čeští včelaři používali,“ jmenuje Dan Havlík.

Jaroslav Dušek a Souladění

Cílem do dalších let je hlavně definitivně dodělat včelín. „Obnovit jeho původní funkci s expozicí vyřezávaných předmětů, tak jako to bylo dřív. Chceme, aby k nám jezdili turisté i včelaři, vše si prohlédli, poseděli, dali si něco k pití, odpočinuli a nasáli šumavský vzduch s medovým odérem, který tu je opravdu pořád cítit,“ přeje si Havlík. V plánu je také tvořivá dílna lidových řemesel pro děti i dospělé, kde si budou hrát s voskem, slámou, proutím, dřevem a sklem.

Zájem o Krušlovský včelín ze strany turistů je velký i přesto, že není mediálně tolik známý. Minulý rok se sem přijelo podívat více než tisíc lidí z celé republiky i ze zahraničí. Nejsilnější jsou víkendy. O sobotách a nedělích přijedou tak tři čtyři skupinky každý den. Pořádají se tu i včelařské školy, různé další akce pro veřejnost.

Spolumajitelem včelína je Dan Havlík.

Spolumajitelem včelína je Dan Havlík.

FOTO: Jan Tomas

Všechny doplňky v chalupě jsou ručně vyřezávané. I lišty kolem dveří a obložení, úchytky, garnýže, dokonce i kosiště na kosu.

Protože byl Josef Mach také velký filozof, ozdobil některé úly svými vyřezávanými krédy. Jako například: „Šetrností a pílí docházíme k cíli. Jsme svorny a pilny, učte se od nás. Píle a spořivost jest naše krásná ctnost. Pracuj a spoř a jako my i ty také tvoř!“ V domě zůstaly tisícovky unikátů, část skončila na pár let v depozitáři Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Vystavovali je tu naposledy v roce 2005.

Med je lék na vše

Do muzea putovaly proto, že Josef Mach strávil poslední léta svého života v domově důchodců a zpočátku v domě nikdo nebydlel. „Včelín byl vypáčený. Dokonce jsem se od sousedů dozvěděl, že v poslední chvíli zabránili pobertům, aby odnesli vyřezávané úly. Momentálně jsou veškeré věci z muzea vráceny a jsou zpátky doma. Některé máme vystavené, jiné jsou v našem depozitáři,“ říká Lucie Růžičková.

Medomet

Medomet

FOTO: Jan Tomas

Zajímavé jsou také písemnosti, které po sobě Josef Mach zanechal. Vedl si deník na vojně „Vzpomínky z vojny“, který je plný kreseb a říkanek vázajících se k jeho rodné hroudě a pocitům na vojně. „Je to skvost, díky kterému je možno nahlédnout do duše přítele Macha. Jinak si také zapisoval do knih každý den počasí a údaje z váhy pod jedním úlem a také o snůšce či úbytku v deštivých dnech,“ přibližuje Havlík.

Samozřejmě že v Krušlově dál chovají včely. Momentálně se tu Dan Havlík stará o dvanáct včelstev. Výnosnost není taková, jakou bych si představoval. „Stále se učíme, navíc je to tu dost vysoko, 740 metrů nad mořem. Pro naši potřebu a pro kamarády to stačí,“ doplňuje. Sám jí med po celý rok. Obzvláště v zimě, ve všech podobách i jako sladidlo. „Med je lék na vše,“ radí Havlík.