Jednasedmdesát kilometrů dlouhou trať, určenou spíše zkušeným a fyzicky zdatným lyžařům, lze rozdělit do několika etap. Jste-li slabší lyžaři, volte pro začátek pouze některou část Krkonošské magistrály s nástupy např. u horní stanice rokytnické lanovky na Lysou horu. Do výšky 1312 metrů se nechte vyvézt lanovkou. Odtud je za dobré viditelnosti nádherný výhled.

Nástup na „magistrálu“ je možný dále u horní stanice na Pláních ve Špindlerově Mlýně nebo např. v Dolní Malé Úpě. I Benecko může být vhodným nástupním východiskem ke Krkonošské lyžařské cestě. Značené a upravované tratě vedou z Benecka na Horní Mísečky, kde se cesta připojí k dálkové lyžařské trati.

Nahoru v Harrachově

Červeně značená stopa, začínající u harrachovského autobusového nádraží, zprvu zvolna stoupá údolím říčky Mumlavy se schody vodopádů k sedm kilometrů vzdálené Krakonošově snídani - křižovatce cest při soutoku Malé a Velké Mumlavy ve výšce 1000 metrů nad mořem.

Jednasedmdesát kilometrů dlouhá trať je určena zdatnějším lyžařům.

Jednasedmdesát kilometrů dlouhá trať je určena zdatnějším lyžařům.

FOTO: Dagmar Palátková

Nástup na magistrálu lze alternovat vyjetím lanovkou z Harrachova na Čertovu horu, kudy se táhne modře značená, mírně členitá pětikilometrová stopa kolem Studenova přes Čertovu pláň na rozcestí Ručičky s dřevěnou skulpturou Krakonoše.

Odtud vede žlutou značkou vytyčený čtyřkilometrový krpál ke Krakonošově snídani, kde kopec pokračuje na dva kilometry vzdálenou Voseckou boudu v nadmořské výšce 1270 metrů. Kousek před Studenovem se vyplatí využít značené, zhruba třistametrové odbočky k Janově skále, kde se otevírá nádherný výhled na sousední Jizerské hory se špičatou dominantou Ještědu.

Zastávku na Vosecké boudě lze využít k nabrání sil před dalším stoupáním přes místo zvané U čtyř pánů na Labské louce na zlomový a zároveň nejvyšší bod magistrály – 1425 m vysoký hřbet Krkonoš.

Míst k odpočinku a občerstvení najdete cestou několik.

Míst k odpočinku a občerstvení najdete cestou několik.

FOTO: Dagmar Palátková

Tragédii krkonošského závodu na padesát kilometrů z 24. března 1913 připomíná  pomník lyžníka Bohumila Hanče a boudaře Václava Vrbaty, jimž hory život daly i vzaly.

V porovnání s klasickými běžeckými stopami připomíná hřebenovka svou šířkou dálnici. Posledních devět kilometrů klesá.

Sešup do Špindlerova Mlýna

Do Špindlerova Mlýna, cíle první třiadvacetikilometrové etapy zimního přejezdu Krkonoš, nás cesta povede z Krkonoš kolem Vrbatovy boudy přes Horní Mísečky. Sjezdu se není třeba obávat. Široká trať umožňuje bojácnějším lyžařům v kritičtějších úsecích plužit.

Trasu z Harrachova do Špindlerova Mlýna zvládnou zdatnější běžkaři za necelé čtyři hodiny. Pokud ovšem přeje počasí. Probuzená vichřice, mající na krkonošských hřebech stálé doupě, dokáže magistrálu proměnit v pravé peklo. Zápas s větrem cestu nezřídka prodlouží na dvojnásobek obvyklého času.

Rozhodně nejde o trasu pro slabší nátury, a už vůbec ne pro rodiny s dětmi. Těm poslouží upravované stopy okolo lyžařských středisek. Než se na túru vydáte, zjistěte si aktuální předpověď počasí. Vichřice dokáže jinak zřetelnou stopu nadobro smazat.

Ze Svatého Petra do Horního Maršova

Prolog druhé etapy začíná u areálu Sv. Petra ve Špindlerově Mlýně. Odtud se nechte vyvézt lanovkou na Pláň do nadmořské výšky 1000 metrů a pokračujte mírně členitým terénem v pásmu kosodřeviny po stále červeně značené magistrále kolem boudy Na Pláni, Klínových a Friesových bud nad Lahrovy boudy.

Dálková lyžařská trasa pokračuje pod Liščí horou okolo Pražské boudy na Černou horu (1299 m n. m.). Na Černé hoře už budete mít v nohou přibližně 50 kilometrů. Od Černé boudy budete klesat okolo Velkých Pardubických bud a Krausových bud do Horního Maršova. Nezapomeňte si cestou užívat pohledy na krásné horské scenérie, pokud vám to počasí dovolí.

Finále z Horního Maršova do Žacléře

Přejeďte hlavní silnici z Trutnova do Pece pod Sněžkou a vystoupejte okolo Rýchorské boudy na Rýchory.

Cestou dolů úbočím Rýchor do Žacléře lze odbočit z upravované magistrály do stopy, která prochází Dvorským lesem – jedním ze dvou skutečných pralesů v republice.
Větve staletých stromů vytvářejí v kulise sněhu originální scenérii místa, kde se zastavil čas.

FOTO: Dagmar Palátková

Melancholii zdánlivého spánku divoké přírody dokresluje stromová kůra s licousy lišejníků. Samotné donedávna hornické město Žacléř nabízí kromě autobusových a vlakových spojů prohlídku městského muzea a roubenky ze 17. století, kde se ubytoval cestou do Polska J. A. Komenský.

V rámci projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj se během pohybu po Krkonošské magistrále budete setkávat s nezaměnitelnými červeno-bílými kosočtverci s nápisem Krkonošská magistrála a symbolem běžkaře. Takto označené trasy jsou v rámci možností a klimatických podmínek několikrát týdně strojově upravovány.

Nezapomínejte, že se zpravidla pohybujete na území Krkonošského národního parku, mnohdy v místech s nejpřísněji chráněným režimem. Proto dodržujte pravidla stanovená pro tuto oblast.