Sešli se tu turisté nejen z blízkého okolí, ale například i z Plzně, Karviné, Orlové, Bílovce, Ostravy, Olomouce, Zlína, Brna, Ústí nad Labem, Vsetína i řady dalších míst. Objevili se i návštěvníci ze Slovenska. „Účast byla letos jednou z největších v historii,“ řekl Právu jeden z hlavních pořadatelů akce Jiří Švec z Přerova.

„Akce, kterou každoročně pořádá Klub českých turistů, je zajímavá mimo jiné tím, že je vlastně vždy jedinou příležitostí, kdy může veřejnost hrad navštívit v době od konce listopadu do počátku března, tedy v zimním období,“ řekl Právu helfštýnský kastelán Jan Lauro.

Zimní výstup na hrad Helfštýn přilákal letos téměř 2000 turistů.

Zimní výstup na hrad Helfštýn přilákal letos téměř 2000 turistů.

FOTO: Miloslav Hradil

„Jsem tu již pojedenácté a určitě ne naposledy, protože projít si hrad právě v tomto období je velmi příjemné. Bez zeleně je tak trochu jiný a z Husitské věže, když je příznivé počasí jako dnes, je parádní výhled,“ svěřil se Právu třiačtyřicetiletý Jan Pokorný z Prostějova.

„Každý si může zvolit trasu podle své kondice. Hodně lidí volí tradičně cestu od nádraží Českých drah v Lipníku, odkud je to na hrad přibližně pět kilometrů. Někteří vycházejí jen z blízkého Týna nad Bečvou, ale ti nejzdatnější se na Helfštýn vydali i letos pěšky po hřebeni z Teplic nad Bečvou nebo z Přerova. Byli přitom i tací, kteří celou trasu běželi,“ uvedl Švec.

Helfštýn je jedním z nejrozsáhlejších hradních komplexů ve střední Evropě.

Helfštýn je jedním z nejrozsáhlejších hradních komplexů ve střední Evropě.

FOTO: Miloslav Hradil

Pohnutky k účasti na akci mohou být podle něj různé. Někteří lidé chtějí udělat něco pro své zdraví a shodit třeba i nějaké to přebytečné kilo při delší túře zimní krajinou, jiní vítají příležitost udělat si menší výlet na hrad.

Každý příchozí obdržel na Helfštýně diplom a razítko. „To je každý rok jiné a mnozí lidé už kvůli němu na zimní výstup vyrážejí. Některé lákají i pěkné pamětní odznaky, které mohou získat,“ poznamenal Švec.

„Letošní výstup se povedl. Počasí přálo, bylo to prostě báječné. Měl jsem tu taky řadu příjemných setkání,“ řekl Právu starosta Lipníka nad Bečvou Miloslav Přikryl (Unie pro Lipník), který na hrad přišel spolu se skupinou přibližně třiceti kamarádů. „Vnímáme to jako občané Lipníka již jako tradici, takže sem chodíme každý rok. Letos jsme zvolili trasu lesem z Hlinska,“ dodal starosta.

Zimní výstup na Helfštýn je každoročně jedinou příležitostí, kdy je možné na hrad zavítat v zimním období.

Zimní výstup na Helfštýn je každoročně jedinou příležitostí, kdy je možné na hrad zavítat v zimním období.

FOTO: Miloslav Hradil

Loni podle Laura zavítalo na Helfštýn přes devadesát tisíc návštěvníků. Tradičně největší nápor zvládal hrad poslední srpnový víkend, kdy se tu uskutečnil 30. ročník mezinárodního setkání uměleckých kovářů Hefaiston. Přišlo se na něj podívat téměř jedenáct tisíc lidí.

Helfštýn patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům ve střední Evropě. Tvoří významnou dominantu Moravské brány, a přestože první písemná zmínka o něm je až z roku 1348, jeho historie je starší. Podle historiků na jeho místě postavil na konci třináctého nebo na počátku 14. století nevelký hrádek loupeživý rytíř Helfrid z Linavy, pozdější dvořan krále Jana Lucemburského, který hrad údajně dobyl v roce 1312.

Zimní výstup na Helfštýn je každoročně jedinou příležitostí, kdy je možné na hrad zavítat v zimním období.

Zimní výstup na Helfštýn je každoročně jedinou příležitostí, kdy je možné na hrad zavítat v zimním období.

FOTO: Miloslav Hradil

Hrádek a později stále mohutnější hrad střežil prastarou obchodní cestu, která vedla Moravskou branou z Hané Pobečvím a Poodřím na sever do Slezska a Polska. Za třicetileté války odolal útokům dánského i švédského vojska a jako opěrný bod sehrál významnou roli ještě v době tzv. slezských válek, které vedla Marie Terezie s Bedřichem II. Od roku 1788 byl hrad postupně rozebírán, chátral a teprve v polovině 19. století začala jeho částečná obnova, která trvá s přestávkami dosud.

K nejvýznamnějším majitelům Helfštýna patřili mj. pánové z Kravař, Vok ze Sovince, Vilém z Pernštejna, Petr Vok z Rožmberka či Bruntálští z Vrbna.