Cáchy voní medovým kořeněným perníkem

Čtvrtmiliónové německé Cáchy (německy Aachen) jsou městem na hranici. Kousek odtud je z jedné strany Belgie a z druhé Nizozemsko.

Nebývalo tomu tak vždy. Na přelomu 8. a 9. století sjednotil Karel Veliký značnou část západní Evropy do mohutné francké říše. Jako císař stanul v jejím čele a z Cách učinil své sídelní město.

Jako velká část Německa i Cáchy značně utrpěly bombardováním za 2. světové války. Co nezničil požár v roce 1656, to zbořily spojenecké bomby. Ze středověkého města toho moc nezbylo, ale některé z nejcennějších památek se zachovaly. Tou první je císařská katedrála, jak je někdy označován zdejší chrám Panny Marie. Její základy položil Karel Veliký koncem 8. století a v roce 805 byl kostel (zprvu zřejmě spíše kaple) vysvěcen.

Oktagon, centrální část dnešní katedrály, je tím místem, kde stávala osmiboká kaple. V následujících staletích byla stavba rozšiřována a stávala se stále honosnější. Svého času byla největším křesťanským chrámem na sever od Alp.

Ve srovnání s nedalekou kolínskou je zdejší katedrála poněkud nesourodým slepencem stavebních slohů, ale to jí na hodnotě neubírá. V roce 1978 se stala první německou památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO.

Tím nejcennějším, co je v katedrále k vidění, je schránka s ostatky Karla Velikého a jeho panovnické křeslo na galerii. To nikterak nevypovídá o velikosti a moci říše, v jejímž čele stál ten, komu trůn patřil. Mramor, kámen, dřevěné sedátko.

V roce 1349 na trůnu spočinul i český král Karel IV., jedna ze třiceti pomazaných hlav, které tu byly postupně korunovány na císaře Svaté říše římské.

Byla to Karlova druhá korunovace. Ta první se odehrála o tři roky dříve v Bonnu. Aby učinil zadost tradici, ale hlavně aby jeho titul a postavení byly plnohodnotné, zopakoval Karel obřad v Cáchách.

Cestou k druhé nejvýznamnější pamětihodnosti města, k radnici, půjdete kolem chrámové klenotnice. Je to samostatný areál, kde jsou k vidění relikviáře, sarkofágy a liturgické předměty. Pravděpodobně nejpůsobivějším exponátem je zlatá busta Karla Velikého.

Mezi radnicí a katedrálou je prostor zvaný Katschhof, což je pro běžného návštěvníka jediné místo, odkud lze katedrálu jakžtakž v celku vyfotografovat.

Rozlehlému náměstí Marktplatz dominuje impozantní budova, připomínající pevnost. Je to radnice, pod níž jsou základy původní tvrze, kterou tam nechal v osmém století postavit Karel Veliký.

Počátkem 14. století se otcové města rozhodli postavit radnici, která by svou velkolepostí odpovídala významu Cách v tehdejším světě. Tehdejší panovník souhlasil, ale vymínil si, že v prostorách radnice bude hodovní síň, vhodná pro velkolepé hostiny, které následovaly po každé korunovaci.

Město podmínku splnilo a údajně prvním, kdo tam svou korunovaci oslavil, byl v roce 1349 právě Karel IV.

Bohatě zdobená severní fasáda radnice je svéráznou přehlídkou středověkých panovníků tehdejší Evropy. Hned vlevo od vchodu je v první dvojici postav zpodobněn Karel IV. s Maxmiliánem I.

Na náměstí Marktplatz je ještě jedna významná památka. Gotický Lövensteinův dům je přibližně stejně starý jako radnice a v rohovém výklenku ho zdobí zlacená soška Jana Nepomuckého.

V Cáchách už od středověku pěstovali vzdělanost. Také dnes mají zdejší vzdělávací instituce vynikající pověst a ve městě je na 40 tisíc studentů. Kromě všeho ostatního z toho vyplývá, že ceny ve zdejších hospodách jsou o poznání nižší než třeba v nedalekém Kolíně nad Rýnem.

Jako pro většinu měst v této oblasti i pro Cáchy vybraly místo římské legie. Římané tu počátkem našeho věku našli teplé prameny, nezbytné pro lázně, bez nichž se jejich posádky neobešly. Lázně jsou tu i dnes, dominuje jim Eliščin pramen na Friedrich Wilhelm Platz. A jsme tam, kde jsme byli, na stejném náměstí, kde je na protějším rohu již zmíněná skupina bronzových opilců.

Za zmínku jistě stojí ještě alespoň jedna z cášských příjemností – medový kořeněný perník, jehož výrobou jsou zdejší cukráři proslulí. Ten je také pravděpodobně nejlepším suvenýrem, který můžete z Cách přivézt.